Tělesná výška skutečně roste, a to už od počátku evoluce člověka. Ještě nejbližší předchůdci rodu Homo – australopitékové – dosahovali výšky maximálně kolem 120 centimetrů.
Australopitékové tak byli zhruba o 30 % menší než lovci a sběrači, kteří žili v Evropě během svrchního paleolitu.
Výška postavy se ovšem nemění plynule. Zaznamenáváme období, ve kterém vzrůstá, ale i období, kdy se propadne. Například v populacích lovců a sběračů na počátku svrchního paleolitu (zhruba před 30 tisíci lety) byli muži vysocí v průměru 175 cm a ženy 164 cm. Jenže s nástupem zemědělství v neolitu neboli mladší době kamenné (asi před 5–6 tisíci lety) došlo k dramatickému snížení i o 10–15 cm.
Přestože po tomto propadu začala výška opět růst, byl neolitický pokles natolik výrazný, že jsme ještě na počátku minulého století byli nižší než naši předchůdci – první anatomicky moderní lovci a sběrači v Evropě.
Vše ale změnilo posledních několik desetiletí. Evropská populace dramaticky zrychlila růst tělesné výšky a v současnosti přerostli Evropané i ty nejvyšší skupiny paleolitických lovců a sběračů o zhruba 7 cm. Jedná se o významný skok během mimořádně krátké doby. Podobný se v předchozí evoluci člověka zřejmě nikdy neodehrál.
Úkolem antropologů je zjistit jeho příčinu. Z biologických výzkumů víme, že výška postavy závisí na podmínkách prostředí v dětství.
Za prodlužování kostí je zodpovědná aktivita chrupavčité růstové ploténky mezi kloubním koncem a tělem kosti. Tato aktivita je velmi citlivá na vnější vlivy. Děti vyrůstající například v prostředí s horší stravou, horší hygienou či větším výskytem různých onemocnění proto dosáhnou na začátku dospělosti menší výšky než děti, které měly optimální podmínky.
Co vyplývá ze všech těchto informací o biologii růstu a o změnách tělesné výšky v průběhu evoluce? Na počátku zemědělství se životní podmínky patrně zhoršily natolik, že tehdejší lidé nejspíš dorůstali minimální výšky, jakou umožňovala jejich genetická výbava.
Zároveň lze předpokládat, že za posledních několik desetiletí se kvalita života výrazně zlepšila, a právě proto jsme dnes rekordně vysocí (u evropských mužů činí průměr asi 180 cm, u žen kolem 165 cm).
Je už výška postavy na svém maximu, nebo k ní příští generace přidají další centimetry? Z nepřímých dokladů spojených zejména s biomedicínskými poznatky se zdá, že trend se brzy ustálí. Lidé z konce 20. století jsou tak možná nejvyšší v celé historii lidstva. Jestli je to skutečně pravda, se ovšem dozví až generace antropologů, kteří přijdou po nás.
Horní ilustrační snímek: Lidská kostra ze sbírek Hrdličkova muzea člověka na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. © Hrdličkovo muzeum člověka.
Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)
4x
Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.
6x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
