Celý svět je závislý na ropě, přezdívané „droga lidstva“. Nejvíce se jí nachází v oblasti Perského zálivu. Kde přesně se zde ropa těží a kam je exportována? To zjistíte z naší mapy.
Zkuste si představit den života bez ropy. Co by se stalo, kdyby náhle došla? Výroba by se vrátila do poloviny 19. století, ale bez tehdejší infrastruktury a s mnohonásobně vyšším počtem lidí. Došlo by k válkám o ropu; bohatý by byl ten, kdo by měl zásoby.
Ropa je tedy pro současnou civilizaci strategicky důležitá. Největšími zásobami této drahocenné suroviny oplývá region Perského zálivu. V jeho vodách a na území okolních států se v roce 2013 nacházelo 54 % světových zásob ropy – 800 miliard barelů neboli 130 bilionů litrů.
Denně se tu vyprodukuje asi 23 milionů barelů ropy, tedy zhruba 3,6 miliardy litrů. Perský záliv tak obstarává 34 % světové denní těžby. Zdejší státy díky ropě velmi prosperují. Průměrný hrubý domácí produkt oblasti činí 373 miliard dolarů a ročně se zvyšuje o působivých 8 %.
Naprostá většina produkce ze zemí Perského zálivu se exportuje. Nejvíce ropy míří do Asie s Oceánií, kde jsou hlavními dovozci Čína, Japonsko, Indie a Jižní Korea. Další významné odběratele představují Severní Amerika a Evropa.
Naše mapa zobrazuje ropná pole, významné těžební plošiny a důležité přístavy ve vodách Perského zálivu. Ras Tanura je dokonce druhý největší přístav na světě, pokud jde o vývoz ropy – každý den ho opouští 6 milionů barelů. Zajímavostí je plovoucí přístav Sirus v severozápadní části zálivu, který slouží jako ropné překladiště.
Koláčové grafy v mapě ukazují strukturu exportu ze zemí kolem Perského zálivu. Jedná se vždy o export ropy z celé země, tedy ropy vytěžené na pevnině i ve výsostných vodách. Doplňme ještě žebříček vývozců v absolutních číslech (tisíce barelů denně, údaje z roku 2012):
Bahrajn 230
Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) zahrnuje do regionu Perského zálivu ještě Omán a Sýrii. Pro ně však OPEC neposkytuje dostatečně podrobné statistické údaje, a proto je zde ani v mapě neuvádíme.
Mapu v originálním rozlišení si můžete prohlédnout nebo stáhnout zde. Jejím autorem je Jan Doležal, student katedry fyzické geografie a geoekologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
Jan Doležal
V poslední době došlo k několika objevům v oblasti, která patří k bolestivým místům moderní medicíny - Alzheimerovy choroby. Na jednom z nich má poněkud překvapivě lví podíl nikoli lékař, fyziolog nebo biochemik, ale - geolog.
1x Aktuality
Jedním z mnoha problémů, kterým živočichové čelí při snaze předat do další generace co největší počet svých genů, je to, jak přimět partnera, aby jim při první příležitosti neutekl s někým jiným.
1x Aktuality
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
