Jsou ke žluknutí náchylnější spíš oleje nebo tuky?
Máslo je ve skutečnosti trvanlivější než olej, rychleji se kazí hlavně kvůli svému obalu.
0x Zeptejte se
Proměnlivé paleoklima peruánských And
Výraz „paleoklima“ se používá propodnebí, které bylo na Zemi předtím, než ho člověk začal měřit a zkoumat. Metod zkoumajících paleoklima jsou desítky, přesto se stále vyvíjí nové. Potíž je v tom, že v každém přístupu je nějaký háček, který může odstranit pouze metoda jiná a nová. Vědci se rozhodli prozkoumat i paleoklima velehor Andy, které se táhnou v pásu přes celou Jižní Ameriku. V případě Peruánských And však problém tkví v tom, že je nedostatek proxy dat, tj. zakonzervovaných informací o klimatu v nejrůznějších prostředích – ledovec, sedimenty, korály, letokruhy atd., která by s dostatečným rozlišením byla schopna podchytit nejbližší minulost, tedy Holocén.
Vědci z katedry fyzické geografie a geoekologie PřF UK přišli ve spolupráci s kolegou z University of Western Australia na vztah, který by mohl zostřit značně rozmazaný pohled na klima druhé poloviny Holocénu ve vysokohorských polohách And. Tedy ekosystému, který je značně citlivý na klimatické změny v kontinentálním, ale i celosvětovém měřítku, podobně jako jiné vysoce položené nebo polární oblasti. Jejich předpoklad vychází z toho, že při vyšších teplotách dochází k rychlejšímu rozkladu rašeliny a tedy i rychlejšímu odbourávání lehčího izotopu uhlíku (
Rašeliniště (Distichia muscoides) v Peruánských Andách v nadmořské výšce
Pomocí měření míry odbourávání lehčího izotopu uhlíku ze vzorků, jež byly odebrány z co nejpodobnějšího prostředí, ale v různé nadmořské výšce, tak výzkumníci došli k velmi slibným výsledkům. Naměřené hodnoty jsou skutečně závislé na nadmořské výšce, resp. na teplotě. Pokud tento výzkum nabude širšího uplatnění, budou moci vědci, zajímající se o paleoklima využít nalezeného vztahu pouhým dosazením hodnoty míry odbourávání uhlíku. Potom už si snadno odečtou přibližnou teplotu, která v konkrétním období panovala.
Toto zjištění, může vrhnout nové světlo na klimatickou historii And několika posledních tisíců let a to při vysokém rozlišení – v intervalech kratších než padesát let. A proč nás to vlastně všechno zajímá? Protože ten kdo zná svoji historii, může lépe odhadnout budoucnost.
Z anglického originálu: Skrzypek G, Engel Z, Chuman T, Šefrna L (2011): Distichia peat - A new stable isotope paleoclimate proxy for the Andes. Earth and Planetary Science Letters 307, 298-308.
Zpracoval: Jiří Lehejček
Přečtěte si také
Snižuje se vlivem člověka (kácení pralesů) zastoupení kyslíku ve vzduchu? Pokud ano, kam až to v krajním případě může zajít?
Na první pohled se opravdu zdá, že počet spotřebitelů vzdušného kyslíku na planetě roste, zatímco producentů ubývá. Celá věc je však o něco komplikovanější.
1x Zeptejte se
Získej kartu přírodovědce
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Vybíráme z e-shopu
Pro učitele
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Zeptejte se přírodovědců
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
