• Registrace
  • Přihlášení
  • Katalog pro učitele
  • Zeptejte se přírodovědců
  • Razítková samoobsluha
  • Pro média


   Ztráta hesla

košík je prázdný
 
Zobrazit košík
Celkem Kč
0,-
geograf
  • Kalendář akcí
  • Magazín
  • Video
  • Fotogalerie
  • Ke stažení
  • E-shop
  • Sekce geografie na přF UK
  • Články
Nacházíte se na: Úvod Geograf Články Přírodovědcem na K2

Přírodovědcem na K2

24.03.2017 - Magazín Tisknout
7x
  • Tweet

Ať už patříte mezi uchazeče o studium na Přírodovědecké fakultě UK, současné či bývalé studenty, nebo zde působící pedagogy, vsadil bych se, …

… že u většiny z vás nebyla prvním impulsem k zájmu o přírodní vědy touha rozkrývat tajemství, která jsou před námi zatím skryta. Úplně prvním, archetypálním důvodem totiž bývá fakt, že příroda je jednoduše krásná – a to na všech myslitelných škálách. Chuť objevovat a poznávat však logicky následuje bezprostředně poté.

V červnu 2016 jsem obhájil doktorskou práci na katedře ekologie a rozhodl se na pět týdnů opustit pohodlí života v údolí, abych se vrátil k tomu prapůvodnímu důvodu celoživotního zájmu o přírodní vědy. Vyrazil jsem na cestu tam, kde je příroda v mých očích nejkrásnější a člověkem dosud prakticky nedotčená.

 

Osmitisícovka K2 – věčně zahalená v mracích, hrdě se tyčící nad obřím ledovcem Concordia. Na jejím vrcholu zatím stálo jen něco přes tři sta lidí. Desítky jich však cestou nahoru či dolů zahynuly. Na vině byla nepřízeň počasí, technická náročnost výstupu nebo obrovské seraky (bloky ledovcového ledu), nemilosrdně padající dolů, když je ohřeje slunce.

Poslední dvě sezóny, 2015 a 2016, nevystoupil na vrchol K2 nikdo. V roce 2016 chybělo málo a hned několik expedic mohlo během pár sekund přijít o život v obří lavině, která vznikla po pádu velkého seraku a smetla dva výškové tábory s kompletním vybavením. Naštěstí všichni spali na šťastné hraně hory, takže se vrátili domů.

 

Co tak magického hora nabízí, aby se každý rok našli noví a noví zájemci o její vrchol, ochotní riskovat vše? Na to se jen těžko hledá odpověď. Fotografie třeba napoví.

 

Cesta za nejvyššími horami světa v pohoří Karákóram (nepleťme si ho s pohořím Himálaj) vede buď z Číny, nebo jako zde z pákistánské strany kolem posvátné řeky Indus. Ta dala jméno dnešní Indii, jejímž územím však protéká pouhým zlomkem délky svého toku.

 

Protože cesta ke K2 vede většinou podél ledovců, vyšších cévnatých rostlin je tu s výjimkou drobných jednoletek pomálu. Snímek ukazuje typické židoviníky rostoucí na začátku nástupu na ledovec.

 

Kdo by neznal úsloví „dřít jako mezek“? Až tady si ale člověk plně uvědomí, kolik práce mohou zastat kříženec samce koně a samice osla (mula) nebo kříženec samice koně a samce osla (mezek). Náklad však samozřejmě nesou i samotní osli a koně. A lidé.

 

Mapy, GPS navigace, místopis. V dnešní době vnímáme precizní geografii jako samozřejmost. Když se ale o vrchol Broad Peaku, dvanácté nejvyšší hory na světě, pokoušela čtyřčlenná rakouská expedice v roce 1957, nic z dnešních vymožeností k dispozici neměla. Stalo se tak, že horolezci omylem vystoupali na druhý nejvyšší z vrcholů (ten uprostřed) a na skutečný Broad Peak museli znovu vyrazit o několik dní později. Zdolali ho 9. června 1957.

 

Členem slavné expedice na Broad Peak v roce 1957 byl také tehdy nejslavnější horolezec světa Hermann Buhl. O čtyři roky dříve vystoupal jako první člověk na Nanga Parbat (8 125 m) – a to poté, co zde zemřelo 31 jeho předchůdců. Po triumfu na Broad Peaku se rozhodl uskutečnit s lezeckým partnerem Kurtem Diembergerem prvovýstup na nedalekou horu Chogolisu (7 654 m; nejvyšší vrchol na snímku). Při cestě vzhůru mu však neštastně zůstal v ruce jeden z chytů a Buhl se zřítil. Jeho tělo nebylo nikdy objeveno.

 

V nadmořské výšce 6 344 metrů, kde jsem letěl s tímto dronem, naměříme při −10 °C jen asi 41 % atmosférického tlaku, jaký panuje v Praze. To má za následek výrazný úbytek vztlaku produkovaného vrtulemi, které tak musí rotovat až třikrát vyššími otáčkami než v údolí. S rostoucím výkonem motorů zároveň klesá doba letu. Přestože mi světový rekord v letu dronem ve vysoké nadmořské výšce vydržel pouze několik týdnů, stálo to za to!

 

K2 dříve nesla jméno významného britského objevitele a zeměpisce Henryho Havershama Godwin-Austena, který jako první vyměřil její polohu a výšku. Spíše než Mount Godwin- Austen nebo Chhogori, což je název odvozený z místního jazyka, se ovšem pro horu vžilo označení K2. To jí dal jiný britský geograf, Thomas George Montgomerie. Jeho slavného kolegu však dodnes připomíná ledovec táhnoucí se mezi K2 a Broad Peakem, pojmenovaný Godwin-Austen Glacier.

 

Podobný pohled na Mléčnou dráhu, jako je tento nad Broad Peakem, je dnes velice vzácný. Ve většině osídlených oblastí Země se jas hvězd spolehlivě ztrácí ve světelném znečištění. Nejbližší lidské sídlo však leží zhruba sto kilometrů od místa, kde jsem pořídil tento snímek, a v noci tam stejně svítí spíš petrolejkami. Jasu oblohy nahrává ještě jeden faktor – nadmořská výška. Oproti nejtemnějším místům v Pacifiku chybí pákistánskému pozorovateli dobrých pět kilometrů vzduchového filtru. A to je znát!

 

Kdyby byl tento kopec v Rakousku, byl by nejvyšším vrcholem Evropy. Na jeho svazích by byly sjezdovky a v okolí hotely. Dával by práci několika tisícům lidí. Jeho tvar bychom viděli na lahvích místních likérů, jmenovaly by se po něm restaurace, cestovky, značky oblečení, … Jenže leží v Číně a kromě kartografů málokdo tuší, jak se vlastně jmenuje. Je to Nakpo Kangri I (6 956 m).

 

To je ona! Obávaná, milovaná i zatracovaná druhá nejvyšší hora světa K2 (8 611 m)! Základní tábor na jejím úpatí se každý rok zhruba na sedm týdnů proměňuje v malé městečko se vším všudy, včetně sprchového stanu, kvalitního jídla a satelitního spojení se světem.

 

Veškerý materiál přinášejí a zase odnášejí stovky nosičů, pro které se mezinárodní horolezecké expedice staly jediným zdrojem příjmů. Trasu mezi vesnicí Skardu a základními tábory přilehlých osmitisícovek absolvují pětkrát až desetkrát za sezónu. Velmi namáhavou prací si vydělají dost peněz, aby zabezpečili své rodiny na celý rok.

 

V našich zeměpisných šířkách a délkách jsme si až na výjimky odvykli vnímat řeku jako nespoutaný mocný živel tvarující krajinu. Chápeme ji spíše jako plavební kanál nebo tok, který můžeme v případě potřeby regulovat. Ledovcová řeka Braldu má ale již na prvním kilometru svého toku koryto široké přes pět set metrů – a to ona určuje, kdy a kudy povede cesta vzhůru. Pár malých teček na snímku jsou ve skutečnosti stany pro více než čtyři stovky lidí.

 

Autor článku a fotografií by rád poděkoval Kláře Kolouchové, jediné rodilé Češce, která kdy stanula na vrcholu Mount Everestu, že mu umožnila splnit si velký dětský sen.

 

Autor

text a foto: Petr Jan Juračka

Tagy

fotografiehoryAsiereportážPákistán
7x
  • Tweet
Zajímá Vás tento obor? Klikněte a dozvíte se více informací

Přečtěte si také

Běh pro tygry v okolí Albertova

07.05.2025 Aktuality

Chcete se pobavit, plnit zajímavé úkoly a ještě pomoci dobré věci? Přijďte na benefiční běh pro tygry, který pořádá Centrum environmentálních forenzních věd spolu s Botanickou zahradou PřF UK a spolkem Altaica.

1x Aktuality

Velká výstava bezobratlých 2025

06.06.2025 - 15.06.2025 Kalendář akcí

Oslavte s námi pestrost naší přírody a prozkoumejte zblízka fascinující svět bezobratlých živočichů.

11x Kalendář akcí

+ Načíst další

Získej kartu přírodovědce

Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.

Zaregistrovat se a získat kartu

Vybíráme z e-shopu

Předplatné magazínu Přírodovědci.cz (4 vytištěná čísla)

159 Kč

Dámské triko Science is beautiful

305 Kč

Deník přírodovědce

149 Kč

Mikina Přírodovědecká fakulta UK

650 Kč

Propiska PřF UK (ENG) v recyklovaném papíru, barevná

17 Kč

Pro učitele

Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.

Zobrazit nabídku

Zeptejte se přírodovědců

Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.

Položit dotaz

Výhody registrace

Karta přírodovědce vám zajistí volný vstup do muzeí PřF UK.

Zobrazit výhody

Archiv

Odebírat novinky


banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

Přírodovědci

  • O projektu
  • Naši partneři
  • Razítková samoobsluha
  • Autoři
  • Vědci
  • Zeptejte se přírodovědců
  • FAQ
  • Výhody registrace

Učitelé

  • Registrace
  • Nabídka služeb

E-shop

  • Registrace
  • Otevírací doba
  • Vše o nákupu
  • Reklamační řád

Kontakt

Všechny kontakty
Pro média
Copyright © 2013, Prirodovedci.cz jsou komunikačním projektem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Vytvořilo Andweb s.r.o. Mapa stránek