• Registrace
  • Přihlášení
  • Katalog pro učitele
  • Zeptejte se přírodovědců
  • Razítková samoobsluha
  • Pro média


   Ztráta hesla

košík je prázdný
 
Zobrazit košík
Celkem Kč
0,-
geograf
  • Kalendář akcí
  • Magazín
  • Video
  • Fotogalerie
  • Ke stažení
  • E-shop
  • Sekce geografie na přF UK
  • Články
Nacházíte se na: Úvod Geograf Články Lesní stín v bezlesém Polabí

Lesní stín v bezlesém Polabí

07.02.2012 - Geograf Tisknout
0x
  • Tweet

Polabí patří k oblastem, které byly na našem území osídleny jako první, a to především kvůli příhodnému klimatu a kvalitním půdám. Už od neolitu (cca 8 tisíc let před současností) je proto člověkem intenzivně hospodářsky využíváno. To znamená pouze několik málo tisíc let potom, co naše země přestala být pod vlivem velkého ledovcového štítu z poslední doby ledové. 


Foto: Z geografického hlediska je Polabí je největší rovinou České republiky. Autor - Václav Kostlán.

Ne, že by do Polabí severský ledovec přímo zasahoval, ale jeho blízkost s místními teplotami pořádně zatočila. Ještě do nedávna z toho všeho vědci celkem logicky usuzovali, že pro úplný rozvoj lesa po definitivním ústupu ledovce nemohl být čas, jelikož člověk krajinu zkultivoval příliš rychle. Pro hustěji zalidněnou oblast západního Polabí to navíc potvrdil přední český přírodovědec Vojen Ložek pomocí studia fosilních plžů již před několika desetiletími. Určité nejistoty však panovaly o tom, co se dělo na východě. Nejde pouze o otázku, kterou se zaobírá pár akademiků. Kromě toho, že paměť krajiny, v níž se denně pohybujeme, je zajímavá sama o sobě, je důležité zmínit, že případná existence rozmanitých lesních společenstev mohla fungovat jako biogeografické pojítko mezi karpatskými a západními druhy.

Foto: Známý český přírodovědec Vojen Ložek. Foto: Libor Fojtík, HN. 

Protože je vědec člověk zvídavý, přišla Eva Břízová z České Geologické Služby a Lucie Juřičková z Katedry zoologie PřF UK se studií, která se výše zmíněné nejasnosti snaží rozptýlit. Ve velmi ojedinělých podmínkách nivy potoka Dubanka ve východním Polabí se jim podařilo nalézt jak fosilizovaný pyl, tak schránky plžů. Podobných míst bylo zatím celosvětově objeveno jak šafránu.

Význam takového nálezu tkví především v tom, že se jedná o archivy informací, které jsou na sobě absolutně nezávislé, ale při správné analýze mohou odpovědět na podobné otázky. A hypotéza, kterou potvrdí dva zdroje, je samozřejmě cennější, než ta doložená pouze jedním. Ve vertikálním profilu nivy, tak mohlo být pomocí pylové analýzy zkoumáno složení a postupná změna vegetace v poledové době. Znalost životních podmínek nalezených plžů (resp. jejich schránek) posloužila podobně. 

Když se potom dají všechny výsledky dohromady, mohl by se vývoj vegetace po ústupu ledovce interpretovat takto: dominance mokřadů na začátku doby meziledové následovaná rozmachem olšin a vrb; rozvoj lužního lesa (cca 7,7 – 5 tisíc let před současností); další rozvoj lesních stanovišť (cca 5 – 2,5 tisíce let před současností); a následné otvírání krajiny (cca posledních 2,5 tisíce let). Doba bronzová a železná, coby věk rapidního nárůstu obyvatelstva, tak spadají do období, kdy východnímu Polabí v žádném případě nedominovala otevřená krajina, jak je tomu dnes. Přesnou odpověď na otázku v titulu tak asi nikdy znát nebudeme, jisté ale je, že obyvatelé východního Polabí se v lese před sluníčkem mohli schovávat o několik tisíc let déle než jejich sousedé na západě.

Foto: Ve východním Polabí nenajdete tolik lesního porostu, jako tomu je v jiných oblastech České republiky. 

Autor

Jiří Lehejček

Použité zdroje

BŘÍZOVÁ, E., JUŘIČKOVÁ L. (2011): Could canopy forests survive agricultural colonization in the Polabi lowland (Czech Republic). Bulletin of Geosiences, 86/2, str.: 283-300.

0x
  • Tweet

Přečtěte si také

Zlatá doba české biologické olympiády pokračuje

26.07.2022 Aktuality

33. ročník Mezinárodní biologické olympiády (IBO) se konal v arménském hlavním městě Jerevanu a zúčastnilo se jí 237 soutěžících z 62 zemí světa. Výprava České republiky dosáhla mimořádného úspěchu.

4x Aktuality

Planeta Praha

25.07.2022 Aktuality

Kolik „obyvatel“ má Praha? Tvůrci oceňovaného filmu Planeta Česko se tentokrát vydali na výpravu do betonové džungle hlavního města. Podle nich je různorodé území české metropole v Evropě přírodní unikát.

4x Aktuality

+ Načíst další

Získej kartu přírodovědce

Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.

Zaregistrovat se a získat kartu

Vybíráme z e-shopu

Batoh PřF UK

800 Kč

Placka Perutín

15 Kč

Předplatné magazínu Přírodovědci.cz (4 vytištěná čísla)

159 Kč

Mikina Přírodovědecká fakulta UK

650 Kč

Deník přírodovědce

149 Kč

Pro učitele

Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.

Zobrazit nabídku

Zeptejte se přírodovědců

Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.

Položit dotaz

Výhody registrace

Karta přírodovědce vám zajistí volný vstup do muzeí PřF UK.

Zobrazit výhody

Archiv

Odebírat novinky


banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

Přírodovědci

  • O projektu
  • Naši partneři
  • Razítková samoobsluha
  • Autoři
  • Vědci
  • Zeptejte se přírodovědců
  • FAQ
  • Výhody registrace

Učitelé

  • Registrace
  • Nabídka služeb

E-shop

  • Registrace
  • Otevírací doba
  • Vše o nákupu
  • Reklamační řád

Kontakt

Všechny kontakty
Pro média
Copyright © 2013, Prirodovedci.cz jsou komunikačním projektem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Vytvořilo Andweb s.r.o. Mapa stránek