Život na toxických ostrovech
Půdy kontaminované těžkými kovy se zpravidla nacházejí v okolí důlních ložisek, skládek nebo továren. Méně se však ví, že podobně toxická stanoviště se v přírodě vyskytují i zcela přirozeně.
4x Biolog
Studium geografie rozhodně neobnáší pouze dlouhé hodiny strávené nad knihami a v přednáškových sálech. Organizované exkurze a terénní cvičení jsou příjemným doplňkem. Protože je ale geograf svojí přirozenou povahou duše toulavá, většinou se nespokojí ani s tím. Ideální způsob, jak si zpestřit studium, poznat cizí kraje a hlavně zjistit, jak se učí geografie jinde, představuje možnost vycestovat na semestr nebo dva na zahraniční univerzitu v rámci jednoho z mnoha nabízených stipendijních programů. Nejznámější je asi Erasmus, existuje ale spousta dalších, které kolikrát dokážou kompletně pokrýt výdaje spojené se studiem v zahraničí. Jednoho takového jsem se zúčastnil, když jsem v roce 2009 strávil semestr na University of Iceland v nejsevernějším hlavním městě světa – Reykjavíku.
Takovou příležitost je třeba beze zbytku využít. Kromě předmětů, které byly doslova nacpané exkurzemi, mě velmi lákalo podívat se učitelům/vědcům tak říkajíc pod ruce. Práce na ledovcích, jezerních archivech nebo třeba na území Grónska, během které nám při výuce demonstrovali látku, představovala pro mě – tehdy studenta bakalářského programu – obrovské dobrodružství. Navázat kontakt s přátelskými Islanďany nebyl žádný problém a po několika setkáních s vedoucími výzkumných skupin mi bylo nabídnuto účastnit se dvoutýdenního výzkumu v předpolí ledovce Sólheimajökull na jižním Islandu.
Výzkum, který mi posléze posloužil jako základ mojí bakalářské práce, se týkal ledovcových povodní způsobených podledovcovými erupcemi sopek. Tato kombinace je na Islandu více než běžná a není proto divu, že jsou tyto přírodní hrozby na ostrově intenzivně zkoumány hlavně kvůli ochraně obyvatel a majetku. Nejznámějším projevem podledovcové erupce poslední doby byla i medializovaná odstávka leteckého provozu nad Evropou.
Foto: Pohled z vrcholu sopky Krafla, u které byla zaznamenána poslední sopečná činnost v 80. letech minulého století.
Jökulhlaup, což je mezinárodně používané slovo označující tyto povodně, doslova znamená „ledovcový běh“. Tento islandský termín je velmi výstižný. Nastane-li pod ledovcem erupce, je nejprve nataveno velké množství vody. Teprve potom, pokud je erupce dostatečně silná, se sopka „propálí“ na vzduch, přičemž do atmosféry chrlí velké množství jemného prachu. Ten se pomocí konvekčního proudění dostává až do stratosféry, kde právě způsobuje problémy, mj. leteckému provozu. Méně známým projevem je celkové krátkodobé ochlazení Země v důsledku zástinu planety stratosférickými částicemi - ochlazení může trvat dny až roky podle intenzity erupce.
Foto: Balvan v předpolí ledovce se na své místo dostal prostřednictvím "ledovcového běhu", tzv. jökulhlaup.
Pojďme ale zpět na Zem. Tam se nám postupně plní podledovcové rezervoáry tavnou vodou, a to za stále se zvyšujícího tlaku na ledovcovou masu. Po překročení prahové hodnoty je tavná voda vyplavena do ledovcového předpolí. Vše probíhá až v neskutečné rychlosti, takže během dvou hodin dokáže řeka znásobit průtok i několiktisíckrát a z Botiče je rázem Amazonka. Krom toho si představte, že voda unáší obrovské množství sedimentů z bazálních ledovcových morén nebo z ledovcového předpolí, přičemž kamenné bloky dosahují až několikametrových rozměrů. Do toho se přidávají ledovcové kry plovoucí mezi tím vším.
Foto: Ledovcová laguna Jökulsárlón je jedním z nejkrásnějších míst na Islandu.
Na Islandu je osídlení v takto rizikových oblastech velmi sporé a varovný systém na solidní úrovni, proto dochází ke ztrátám na životech jen výjimečně. Tato událost však ochromí životy ostrovanů minimálně v tom, že jim na pár týdnů zdemoluje jedinou silnici táhnoucí se kolem ostrova. My na kontinentu si toho všimneme pouze pokud nám nějaká sopka s názvem, který si pamatuje jen pár odborníků, překazí dovolenou. Na Islandu je to však poměrně častá, nebezpečná, přesto však fascinující záležitost.
Jiří Lehejček
Půdy kontaminované těžkými kovy se zpravidla nacházejí v okolí důlních ložisek, skládek nebo továren. Méně se však ví, že podobně toxická stanoviště se v přírodě vyskytují i zcela přirozeně.
4x Biolog
Zrod krásných zelených tektitů, nalézaných především v jižních Čechách a na jižní Moravě, proběhl za velice dramatických okolností na západě dnešního Bavorska.
3x Geolog
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.