• Registrace
  • Přihlášení
  • Katalog pro učitele
  • Zeptejte se přírodovědců
  • Razítková samoobsluha
  • Pro média


   Ztráta hesla

košík je prázdný
 
Zobrazit košík
Celkem Kč
0,-
chemik
  • Kalendář akcí
  • Magazín
  • Video
  • Fotogalerie
  • Ke stažení
  • E-shop
  • Sekce chemie na přF UK
  • Články
Nacházíte se na: Úvod Chemik Články Strašák jménem Cholesterol

Strašák jménem Cholesterol

13.01.2012 - Chemik Tisknout
3x
  • Tweet

Spousta lidí v dnešní době mluví o cholesterolu. Drtivá většina toto slovo bere jako synonymum pro látku, která nám zadělává na zdravotní potíže. Ve svém okolí jsem se dokonce od některých dozvěděl, že cholesterol je jed. Není se čemu divit, neboť spousta lidí na celém světě slýchává věty typu: „máte zvýšený cholesterol, omezte tučná jídla“. Občas jakoby se zdálo, že cholesterol přijímáme pouze v potravě a nemá pro nás žádný užitek. To je však velký omyl. Pravda je, že cholesterol potřebují všichni živočichové – a tedy i člověk. Nejen, že ho přijímáme v potravě, ale také si ho naše tělo syntetizuje. Prohlédněme si tedy cholesterol ze všech stran a objevme tak jeho kladnou i zápornou stránku. 

Foto: Od lékařů často slýcháme: „máte zvýšený cholesterol, omezte tučná jídla!“

Cholesterol je důležitá stavební složka buněčných membrán a významně se tak podílí na funkci živočišných buněk a tudíž celého organismu - je pravda, že tento fakt pro širokou veřejnost zajímavý příliš není, a tak rychle přeskočme na zajímavější fakt. Tím je skutečnost, že z cholesterolu se v našem těle vytvářejí velmi známé sloučeniny: žlučové kyseliny, steroidní hormony a vitamin D. 

Foto: Vzorec cholesterolu.

Žlučové kyseliny jsou obsaženy ve žluči a hrají klíčovou úlohu při trávení tuků. Díky žlučovým kyselinám dochází k tzv. emulgaci tuků. To velmi jednoduše znamená, že k tukům obalenými žlučovými kyselinami mohou „přistoupit“ enzymy a dále tuky zpracovat tak, aby je tělo mohlo využít.

Foto: Vzorec žlučové kyseliny cholové

Steroidních hormonů, které vznikají z cholesterolu, je celá řada. Mezi ty nejznámější patří kortizol, progesteron, estrogeny a testosteron. 

Na kortizolu je zajímavé to, že má protizánětlivý účinek, čehož se využívá ve zdravotnictví. V dnešní době ekzémů velmi často dostanete pro zmírnění příznaků lék, jehož účinná složka je kortizol (někdy též hydrokortizon) nebo jeho syntetické deriváty.

Foto: Dermatop se používá, mimo jiné, pro zmírnění příznaků atopického ekzému. Jeho účinná složka prednicarbatum (uprostřed) je odvozena od kortizolu (napravo). 

Progesteron, estrogeny a testosteron patří do skupiny pohlavních hormonů. Progesteron a estrogeny (estron, estriol a estradiol) hrají důležitou úlohu v ženském menstruačním cyklu – např. díky progesteronu se může oplodněné vajíčko uhnízdit v děloze a tak se z něj může začít vyvíjet nový jedinec. Testosteron zase ovlivňuje tvorbu spermií u mužů.        

Foto: Molekula estrogenu

Vitamin D si naše tělo umí za slunečních dnů syntetizovat z molekuly odvozené z cholesterolu, tzv. 7-dehydrocholesterol. Vitamin D je důležitý pro metabolismus vápenatých iontů a tvorbu kostní hmoty. Navíc se v posledních letech ukazuje, že hraje významnou úlohu ve funkci imunitního systému. 

Foto: Vitamin D je důležitý pro tvorbu kostní hmoty.

Sami vidíte, že cholesterol je pro nás zcela esenciální a našeho tělo ho nutně potřebuje. Problémy však nastávají při jeho nadbytku a v průběhu některých dědičných onemocněních. Nejčastější civilizační onemocnění související s cholesterolem, které mu přiřadilo jméno „tichý zabiják“, je ateroskleróza, známá jako kornatění tepen.

Foto: Často je ateroskleróza vysvětlována tak, že se na cévní stěny „lepí“ molekuly cholesterolu, a že jak se postupně tyto molekuly cholesterolu vrství, vzniká vrstva, která zabraňuje průtoku krve. 

Ve skutečnosti však v krvi samotné molekuly cholesterolu nejsou. Molekuly cholesterolu jsou totiž transportovány v komplexu s proteiny – nejznámější jsou LDL a HDL. LDL jsou částice, známé jako špatný cholesterol, které transportují cholesterol po těle, aby mohl být následně využít buňkami našeho těla. Částice HDL, známé jako hodný cholesterol, zase odvádějí nevyužitý cholesterol do jater. 

Foto: Hodný a špatný cholesterol

Při ateroskleróze ve skutečnosti dochází k ukládání a oxidaci částic LDL v cévních stěnách (nikoli na jejich povrchu). Zajímavé je, že ateroskleróza je zánětlivé onemocnění a významnou roli v tomto onemocnění hrají buňky imunitního systému (makrofágy). Místo toho, aby nám pomáhaly, jako obvykle, tak nám tentokrát zadělávají na problémy. Začínají totiž pohlcovat oxidované LDL uvnitř cévní stěny, následně vylučovat různé skupiny chemikálií a proteinů, které přitahují další makrofágy a obecně spouští zánět. Tak dochází k remodelaci struktury cév a jejich zužování. Mechanismus funkce HDL, jako hodného cholesterolu, v tomto onemocnění není zatím přesně objasněn. Výzkumy však ukazují, že částice HDL jsou asociovány s enzymy, které zabraňují oxidaci LDL.  

 

Foto: Mezi faktory, které zvyšují pravděpodobnost oxidace a ukládání LDL patří například kouření, obezita, vysoký krevní tlak a dědičné predispozice. 

Spousta lidí trpící vysokou hladinou LDL užívá v dnešní době tzv. statiny (např. lék Simgal s účinnou látkou Simvastatin). Tyto molekuly inhibují enzym, který se podílí na syntéze cholesterolu – dochází tedy k inhibici tvorby cholesterolu v našem těle a snižování LDL.

Cholesterol si právem vysloužil jméno „tichý zabiják“ především díky ateroskleróze, na které se podílí. Vždy je však dobré podívat se na věci z širšího úhlu pohledu a nezapomenout si tak, při těch všech návštěvách u lékaře a odběrů krve, připomenout, že cholesterol je pro náš organismus zcela nepostradatelný.  

Autor

Petr Vaculík

Použité zdroje

Zdroj obrázku HDL a LDL: http://cholesterolchart.net

3x
  • Tweet

Přečtěte si také

Běh pro tygry v okolí Albertova

07.05.2025 Aktuality

Chcete se pobavit, plnit zajímavé úkoly a ještě pomoci dobré věci? Přijďte na benefiční běh pro tygry, který pořádá Centrum environmentálních forenzních věd spolu s Botanickou zahradou PřF UK a spolkem Altaica.

1x Aktuality

Velká výstava bezobratlých 2025

06.06.2025 - 15.06.2025 Kalendář akcí

Oslavte s námi pestrost naší přírody a prozkoumejte zblízka fascinující svět bezobratlých živočichů.

11x Kalendář akcí

+ Načíst další

Získej kartu přírodovědce

Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.

Zaregistrovat se a získat kartu

Vybíráme z e-shopu

Prospectus sanctae olim et celeberrimae urbis Hierosolymae

195 Kč

Deník přírodovědce

149 Kč

Mikina Přírodovědecká fakulta UK

650 Kč

Předplatné magazínu Přírodovědci.cz (4 vytištěná čísla)

159 Kč

Pánské funkční triko PřF UK

295 Kč

Pro učitele

Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.

Zobrazit nabídku

Zeptejte se přírodovědců

Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.

Položit dotaz

Výhody registrace

Karta přírodovědce vám zajistí volný vstup do muzeí PřF UK.

Zobrazit výhody

Archiv

Odebírat novinky


banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

Přírodovědci

  • O projektu
  • Naši partneři
  • Razítková samoobsluha
  • Autoři
  • Vědci
  • Zeptejte se přírodovědců
  • FAQ
  • Výhody registrace

Učitelé

  • Registrace
  • Nabídka služeb

E-shop

  • Registrace
  • Otevírací doba
  • Vše o nákupu
  • Reklamační řád

Kontakt

Všechny kontakty
Pro média
Copyright © 2013, Prirodovedci.cz jsou komunikačním projektem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Vytvořilo Andweb s.r.o. Mapa stránek