Mezi různými lidskými kulturami najdeme obrovskou rozmanitost forem komunikace. Od jazyků založených na hláskách jako je čeština nebo angličtina, přes africké jazyky využívající mlaskání, čínštinu nebo vietnamštinu pracující s tóny, až po znakovou řeč gest nebo námořnickou vlajkovou abecedu. Ještě exotičtější “řeči” nalezneme mezi zvířaty, tak například sloni komunikují infrazvukem, světlušky světelnými záblesky atd.
Fascinující a komplikované komunikační systémy ale nalezneme i mezi daleko jednoduššími tvory. Nyní se vědcům podařilo rozluštit “jazyk”, kterým se domlouvají hlístice, drobní červi žijící v půdě nebo jako příživníci větších organizmů včetně člověka. Studovali jej na oblíbeném laboratorním modelovém organizmu, háďátku obecném. Tito červi, ač sami složení jen z nějakých 1000 buněk (959 u hermafrodita; 1031 u samce, samice neexistují), dokáží navzájem koordinovat své chování ku prospěchu všech účastníků. Tak například, když chce jeden červ založit novou kolonii v nepříliš výživném prostředí, potřebuje k sobě nalákat několik dalších jedinců, ale zase ne příliš mnoho. Na druhou stranu, když háďátka objeví vydatný zdroj potravy, třeba kus ovoce, je pro ně výhodné se shromáždit v co největším množství, aby ho zpracovali efektivně.
Dokáží to díky sofistikovaným kombinacím různých chemikálií, které kolem sebe vypouštějí a naopak rozeznávají ty vypuštěné jinými červy. Systém jejich skládání dokonce připomíná gramatiku lidských jazyků! Některé kombinace chemických signálů druhé červy lákají, jiné zase odpuzují. Signály mění svůj význam i v závislosti na kontextu, stejně jako může jedno slovo znamenat různé věci v závislosti na tom, kdy, kde a v jaké větě je vysloveno, nebo komu je určeno. Červi navíc rozeznávají i drobné rozdíly ve struktuře chemikálií a reagují na ně odlišně. To opět připomíná lidská slova, která mohou mít zcela odlišný význam, přestože se liší jen nepatrně, například délkou samohlásky (hrabě, hrábě).
Pochopení komunikace mezi červy je zajímavé nejen teoreticky, ale může mít i velmi užitečné aplikace. Hlístice, například škrkavky nebo filárie, totiž patří mezi významné lidské parazity, kteří ohrožují miliardy lidí po celém světě. Znalost jejich “řeči” by nám poskytla velkou taktickou výhodu při jejich potírání. Představte si třeba lékaře, jak po vzoru Krysaře láká červy z celého těla na jedno místo, kde je pak může snadno zničit všechny zároveň.
Pokud vás zajímá společenský život prvoků a motolic, doporučujeme článek Parazit, tvor společenský.
Lukáš Novák
http://www.sciencedaily.com/releases/2012/01/120112100625.htm
V roce 2016 bylo potvrzeno, že Hranická propast je s dosud poslední naměřenou hloubkou své podvodní části 404m nejhlubší zatopenou propastí na světě. Ovšem i z mnoha dalších aspektů jde o pozoruhodný krasový fenomén.
0x Aktuality
Další celostátní a též nestandardní ročník Středoškolské odborné činnosti 2020/2021 je u konce a nás velice těší, že mezi úspěšnými řešiteli je také náš stážista.
0x Aktuality
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
