• Registrace
  • Přihlášení
  • Katalog pro učitele
  • Zeptejte se přírodovědců
  • Razítková samoobsluha
  • Pro média


   Ztráta hesla

košík je prázdný
 
Zobrazit košík
Celkem Kč
0,-
biolog
  • Kalendář akcí
  • Magazín
  • Video
  • Fotogalerie
  • Ke stažení
  • E-shop
  • Sekce biologie na přF UK
  • Články
Nacházíte se na: Úvod Biolog Články Tropičtí krasavci v teráriích

Tropičtí krasavci v teráriích

18.11.2011 - Biolog Tisknout
0x
  • Tweet

V posledních letech, jsme mohli v naší zemi zaznamenat značný rozmach chovu nejrůznějších druhů hmyzu. Chovají se gigantické formy strašilek, různé exotické druhy švábů, ploštic, motýlů a samozřejmě i mnohé druhy brouků, hlavně z čeledi listorohých (Scarabaeidae). Pro svou relativní nenáročnost barevnou atraktivnost a velikost patří zlatohlávci mezi nejčastěji chované skupiny brouků. Snad každý začínající chovatel hmyzu měl doma hnědožlutého zlatohlávka rodu Pachnoda. 

Foto: Pachnoda fasciata se vyskytuje na Arabském poloostrově a v přilehlých oblastech. Dospělců je vhodné přisvětlovat, larvy vyžadují spíše sušší podmínky. V chovech byla vytváří řadu barevných forem se žlutými, červenými nebo černými krovkami.

Nejrozšířenější je chov zlatohlávků pocházejících z tropických a subtropických oblastí Afriky, Asie a Jižní Ameriky. Brouky k chovu si nejsnáze obstaráme na některé teraristické burze nebo přímo od chovatele. Brouky chováme v párech nebo v malých skupinkách. U druhů, které se vyznačují výrazným sexuálním dimorfismem (ozbrojení samci) je vhodné mít ve skupině pouze jednoho samce, neboť jinak hrozí, že se samci při vzájemných potyčkách o samice zabijí.

Foto: Stephanorrhina princeps z Kamerunu patří mezi nejčastěji chované druhy zlatohlávků.

Jako chovnou nádobu lze použít dobře větrané terárium nebo akvárium či dostatečně velkou plastovou nádobu (třeba 30x40x30 cm). Velikost nádoby je závislá na počtu a velikosti chovaných brouků. Obecně platí, že na do nádrže by se měla vejít vrstva substrátu o síle 15 cm. Jako substrát se nejčastěji používá listová hrabanka (nejlépe pocházející od dubu či buku) smíchaná s trouchem listnatých stromů s příměsí písku. Kvalita a složení chovného substrátu je často druhově specifické a je jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňující úspěšnost našich chovů.

Foto: Cetonischema speciosa jouselini z Turecka, Sýrie a Libanonu patří mezi nejkrásnější zlatohlávky vůbec. Je to blízký příbuzný našeho zlatohlávka skvostného. 

Do terária umístíme kusy dřeva a větévky, aby po nich brouci mohly dobře lézt. Často se totiž stane, že brouk při pohybu v těsném prostředí terária ocitne na krovkách a větévek nebo kůry se sám nepřetočí. Teplota v chovech by se měla pohybovat mezi 22-24 °C, vyšší teplota vede k vyšší intenzitě metabolismu a rychlému vyčerpání dospělců. Vhodné je i pravidelné rosení a použití umělého osvětlení.

Dospělí brouci nejraději přijímají zralé ovoce (nejlépe banán), nebo květy smetánky (rod Taraxacum), bezu (rod Sambucus), jeřábu (Sorbus) aj. Osvědčuje se také pivo s medem nebo jogurtové a smetanové krémy. Několik dní po spáření snášejí samice vajíčka, ze kterých se po nejčastěji po dvou až čtyřech týdnech líhnou malé larvičky  prvního instaru. Larvy je možno ponechat  s dospělci.  U některých rodů byl ale pozorován kanibalismus larev Poměrně často jsou vyžírána mrtvá imaga. Zdá se, že kanibalismus je ve většině případů vyvolán zhoršenou kvalitou potravy nebo příliš vysokým počtem larev v substátu. Při chovu larev se sklonem ke kanibalismu je dobré chovat larvy odděleně, nebo chovat pohromadě pouze menší množství stejně velkých larev v dostatečně velkém prostoru. 

Foto: Larvy zlatohlávků jsou typické ponravy, oproti larvám chroustů nebo nosorožíků se pohybují „plazením“ po zádech.

Larvální vývoj trvá od několika málo měsíců až  rok nebo i déle. Na konci posledního (třetího) larválního instaru larva přestává přijímat potravu, její kutikula se zbarví z mléčně bílé lehce dožluta, povrch se stane matným, délka těla se zkracuje. Larva si posléze vytváří  kokon z výměsků střeva, písku a jiného dostupného materiálu, které upravuje ústním ústrojím a pohyby těla. U mnoha druhů nastává před vlastním zahájením procesů vedoucích k přeměně na kuklu migrační fáze. Larva tak aktivně vyhledává prostředí vhodné ke kuklení. Kuklení fáze trvá od jednoho měsíce do půl roku.

Čerstvě vylíhlý brouk ještě několik dní zůstává v kokonu než dojde k plnému vytvrdnutí jeho kutikuly, teprve potom opouští kokon.  

Foto: Heterorrhina sexmaculata z Malajsie se pyšním nádherným zeleným leskem.

Chov zlatohlávků je skvělou možností jak jednoduše nahlédnout do vývojového cyklu hmyzu s dokonalou proměnou. Zárovně umožňuje ukázat lidem bez hlubšího zájmu o přírodu, jak může být svět hmyzu fascinující a vzbudit v nich povědomí o biologii jako takové, na druhé straně je třeba brát vždy na zřetel aspekty ochrany přírody a nechovat naše ohrožené druhy zlatohlávku jako je třeba páchník hnědý. 

Zaujal vás tento článek o chovu zlathohlávků? Nechte se inspirovat dalšími nádhernými druhy a podívejte se do naší zlatohlávčí fotogalerie.

Autor

Petr Šípek

0x
  • Tweet

Přečtěte si také

Nebezpečné bublinky

16.05.2025 Magazín

Na potápěče čeká pod hladinou celá řada různých nástrah. Jedna z nich je zvlášť zákeřná, protože se nachází přímo v jeho těle.

2x Magazín

Uhynulé vydry odhalují znečištění řek

14.05.2025 Aktuality

Vydra říční, největší šelma našich vodních toků, je nejen symbolem návratu divoké přírody do české krajiny, ale může být i klíčem k odhalení skrytého znečištění řek a potoků.

3x Aktuality

+ Načíst další

Získej kartu přírodovědce

Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.

Zaregistrovat se a získat kartu

Vybíráme z e-shopu

Placka Netopýr

15 Kč

Mikina Přírodovědecká fakulta UK

650 Kč

Deník přírodovědce

149 Kč

Předplatné magazínu Přírodovědci.cz (4 vytištěná čísla)

159 Kč

Magnetka Trilobit

65 Kč

Pro učitele

Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.

Zobrazit nabídku

Zeptejte se přírodovědců

Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.

Položit dotaz

Výhody registrace

Karta přírodovědce vám zajistí volný vstup do muzeí PřF UK.

Zobrazit výhody

Archiv

Odebírat novinky


banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

Přírodovědci

  • O projektu
  • Naši partneři
  • Razítková samoobsluha
  • Autoři
  • Vědci
  • Zeptejte se přírodovědců
  • FAQ
  • Výhody registrace

Učitelé

  • Registrace
  • Nabídka služeb

E-shop

  • Registrace
  • Otevírací doba
  • Vše o nákupu
  • Reklamační řád

Kontakt

Všechny kontakty
Pro média
Copyright © 2013, Prirodovedci.cz jsou komunikačním projektem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Vytvořilo Andweb s.r.o. Mapa stránek