• Registrace
  • Přihlášení
  • Katalog pro učitele
  • Zeptejte se přírodovědců
  • Razítková samoobsluha
  • Pro média


   Ztráta hesla

košík je prázdný
 
Zobrazit košík
Celkem Kč
0,-
biolog
  • Kalendář akcí
  • Magazín
  • Video
  • Fotogalerie
  • Ke stažení
  • E-shop
  • Sekce biologie na přF UK
  • Články
Nacházíte se na: Úvod Biolog Články Paraziti na talíři

Paraziti na talíři

10.12.2011 - Biolog Tisknout
0x
  • Tweet

1. díl - Členovci

Nikoho již nepřekvapí, že v různých koutech světa lidé pojídají často hodně exotickou potravu, kterou bychom my středoevropané snad za potravu ani nepokládali. Kobylky, cvrčci, larvy brouků, mouční červi nebo štíři, to je jen malý výčet havěti, která se ocitá na jídelníčku cizích kultur od Jižní Ameriky po Čínu, od Arktidy po Tasmánii. Ostatně mnozí z nás (včetně autora) již nějakého toho moučného červa na kari či cvrčka v čokoládě ochutnali a mohou dosvědčit, že chutnají mnohem lépe, než vypadají. Snad ale existují jisté hranice. Jistě jsou živočichové, nad kterými se i nejotrlejší gurmáni otřesou hnusem… Nebo snad ne? Pojďme si rozšířit své kulinární obzory výpravou do světa vší, motolic a tasemnic – jedlých parazitů!     

Foto: Obyvatelé Asie jsou známí svou zálibou v konzumaci nejrůznějších druhů jedlých členovců.

Stejně jako u opic a dalších savců, vzájemné vybírání vší z vlasů je častým projevem sounáležitosti v tradičních lidských společnostech. Co ale s ulovenou vší? Indiáni obou Amerik, domorodci v džunglích Číny, jihovýchodní Asie i Oceánie a mnohé další národy v tom mají jasno. Žádné proteiny nesmí přijít nazmar! O konzumaci těchto příživníků máme doklady již ze starověku od řeckého historika Hérodota, který označoval kočovný kmen Budini z okolí Volhy jako jedlíky vší. U jejich potomků, středoasijských Kazachů a Kyrgyzů, se zvyk zachoval až do novověku.

Obyvatelé nejsevernějších končin naší planety, Inuité (Eskymáci), si pochutnávají na parazitických buchankách. Tito korýši, tedy příbuzní raků a krabů, se zavrtávají hluboko do těla ryb nebo velryb. Zadní část parazita vyčnívá z hostitele a jako balón se nafukuje krví, kterou buchanka saje. Inuité šťavnaté vnější částí trhají z ulovených ryb a jedí je zasyrova. Parazit prý díky hostitelově krvi chutná sladce.

Foto: Buchanka Lernaeocera branchialis na rybích žábrách (zdroj Wikipedia)

I mezi kraby najdeme parazity. Zástupci čeledi Pinnotheridae, nazývaní pro své rozměry a tvar těla Pea Crabs – hráškoví krabi, jsou častými příživníky mořských mlžů a dalších bezobratlých. Dospělé samice nikdy neopouštějí hostitelskou mušli. Tím pádem nepotřebují ochranu pevného krunýře jako volně žijící krabi, a jejich měkké tělo je tak rovnou připraveno ke konzumaci. Parazitičtí krabi byli v minulosti oblíbenou lahůdkou zejména ve Spojených státech.

Foto: George Washington prý zbožňoval hráškové kraby Pinnotheres pisum jako zpestření ústřicové polévky. 

V šedesátých letech se pochoutka probojovala i do amerických kuchařských knih, kde se můžeme dočíst například o smažených krabech podávaných s okurkovým sendvičem nebo vařených v husté smetanové omáčce s houbami a sherry.

Střečci jsou mouchy, které kladou vajíčka mj. na kůži různých savců, zejména kopytníků. Z vajíček se líhnou larvy, zavrtávají se do těla hostitele a živí se jeho tkání. Způsobují tak velké škody na hospodářských zvířatech – napadený dobytek pomaleji přibírá na váze, dává méně mléka a jeho kůže je znehodnocená. To ovšem nemusí trápit severoaljašské kočovné lovce národa Nunamiut. Naopak, střeččí larvy vyloupnuté z kůže sobů karibu jsou pro ně vítaným zákuskem. Podle zpráv amerického parazitologa Roberta Rausche jedí domorodci larvy vcelku a syrové; vařené prý nejsou tak chutné. Rausch popisuje chuť parazitů jako mírně slanou a připomínající oříšky. 

Foto: Larva střečka Dermatobia hominis, který napadá i člověka (zdroj Wikipedia)

Příště si povíme něco o kulinárním využití parazitických červů – motolic a tasemnic. Do té doby nezbývá než popřát dobrou chuť!

Autor

Lukáš Novák

Použité zdroje

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/14740894

0x
  • Tweet

Přečtěte si také

Od mozku až na Měsíc

29.03.2023 Aktuality

Hostem druhého dílu nového fakultního podcastu na twitter spaces bude geolog a geofyzik Günther Kletetschka.

0x Aktuality

Kdo je prapředkem medúz?

22.03.2023 Zeptejte se

V prvé řadě je třeba si upřesnit terminologii. Jako medúza se dnes v zoologii označuje volně plovoucí dospělé stádium některých žahavců, které se pohlavně rozmnožuje.

3x Zeptejte se

+ Načíst další

Získej kartu přírodovědce

Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.

Zaregistrovat se a získat kartu

Vybíráme z e-shopu

Předplatné magazínu Přírodovědci.cz (4 vytištěná čísla)

159 Kč

Medvěd, který nebyl

99 Kč

Noemova archa

235 Kč

Deník přírodovědce

149 Kč

Mikina Přírodovědecká fakulta UK

650 Kč

Pro učitele

Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.

Zobrazit nabídku

Zeptejte se přírodovědců

Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.

Položit dotaz

Výhody registrace

Karta přírodovědce vám zajistí volný vstup do muzeí PřF UK.

Zobrazit výhody

Archiv

Odebírat novinky


banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

Přírodovědci

  • O projektu
  • Naši partneři
  • Razítková samoobsluha
  • Autoři
  • Vědci
  • Zeptejte se přírodovědců
  • FAQ
  • Výhody registrace

Učitelé

  • Registrace
  • Nabídka služeb

E-shop

  • Registrace
  • Otevírací doba
  • Vše o nákupu
  • Reklamační řád

Kontakt

Všechny kontakty
Pro média
Copyright © 2013, Prirodovedci.cz jsou komunikačním projektem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Vytvořilo Andweb s.r.o. Mapa stránek