Jednoho medvěda, prosím!

Ilegální obchod se zvířaty i rostlinami stále kvete na celém světě a je jednou z hlavních překážek při snaze o zachování globální biologické rozmanitosti. Zaměříme-li se konkrétně na faunu, mnoho lidí stále touží chovat divoká zvířata jako domácí mazlíčky, ochutnávat jejich maso, používat je jako součást tradiční medicíny nebo je mít doma v podobě luxusního zboží, ozdob nebo trofejí. Takoví lidé si (pravděpodobně) neuvědomují, že tak přispívají k významnému poklesu početních stavů dotčených druhů nebo dokonce k jejich vyhynutí.

Podrobnosti o stávajícím ne-/ legálním obchodu shrnula studie vedená Chrisem R. Shepherdem, jejímiž spoluautory byli také členové Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK – Jitka Kufnerová, Tomáš Cajthaml a Jaroslava Frouzová.

Seznam druhů ohrožených nelegálním obchodem neustále vzrůstá a zahrnuje také všech osm (ještě) žijících druhů medvědů. Evropa je považována za jednoho z největších dovozců medvědích trofejí. V České republice byl zaznamenán nelegální obchod s částmi medvědích těl, přičemž ale lov místního medvěda hnědého (Ursus arctos) není povolen. Vědci tedy chtěli vědět, jaká motivace obchod pohání a odkud je „zboží“ dováženo. Analyzovali všechny nelegálně dovezené medvědy nebo jejich části zadržené Českou inspekcí životního prostředí. Aby celkově lépe porozuměli trhu, zkoumali rovněž legální dovoz registrovaný v obchodní databázi Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES).

V letech 2010–2018 bylo legálně dovezeno 495 částí (většinou trofejí - jako jsou kůže, lebky, preparáty, ale jednalo se také o maso) nejméně šesti druhů medvědů ze čtrnácti zahraničních zemí (zejména z Kanady a Ruska). Asi patnáct živých zvířat patřících rovněž k šesti druhům bylo dovezeno z osmi zemí (např. Ruska, Indie, Myanmaru) pro potřeby zoologických zahrad, cirkusu/výstav nebo chovu v zajetí. Pouze pět z nich pocházelo z divokých populací, zbytek byl ze zajetí.

Česká inspekce životního prostředí nicméně v letech 2005–2020 zjistila také 36 nelegálních dovozů z osmi zahraničních zemí, které obsahovaly celkem 346 položek týkajících se medvědů. Většinou se jednalo o části těl, trofeje (hlavně z Kanady, Ruska a USA) nebo tradiční léčivé deriváty z medvědí žluči a žlučníku (hlavně z Vietnamu a Číny). V ojedinělých případech však byly zabaveny dokonce i suvenýry, šperky (z medvědích zubů nebo drápů), medvědí žluč ve vodce nebo dvě živá medvíďata. V některých případech byly zajištěné věci později vráceny, protože nutné doklady byly zpětně předloženy.

Trofeje jsou tedy hlavním obchodním artiklem, ovšem autoři zjistili, že drápy na výrobu šperků nebo talismany jsou také celkem často žadané. Hlavními vývozci do České republiky v rámci legálních i nelegálních obchodů byly Kanada a Rusko. Je otázkou, proč bylo zaznamenáno tolik nelegálních dovozů, když je povolen dovoz legální. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je, že pašované předměty byly v zemi původu získány nějakým nelegálním způsobem.

Všechny země, které v těchto případech figurují, jsou partneři (smluvní strany) úmluvy CITES a v současné době spolupracují na opatřeních k zastavení tohoto nezákonného obchodu. V České republice dosahují tresty za pašování medvědů až od 2 do 8 let odnětí svobody v závislosti na druhu a na skutečnosti, zda pašerák jednal samostatně nebo jako člen organizované skupiny. Pokud se jedná o 25 a více exemplářů, pokuty se mohou vyšplhat až na 1,5 milionu Kč (nebo 2 miliony v případě organizované skupiny). Autoři však museli konstatovat, že skutečné výše finančních pokut ve zkoumaných případech byly hluboko pod maximem (jednalo se většinou pouze o několik tisíc korun).

Vědci proto doporučují zpřísnit pokuty tak, aby jejich možná výše pašeráky odradila, zlepšit sledování dovážených předmětů, vzdělávat veřejnost a zvyšovat povědomí konzumentů tradiční medicíny o negativních dopadech nelegálního obchodu.