Ze života pavouků, díl 8. - maloočka smaragdová

Zelená jsou i vajíčka v řídkém kokonu, který samice stráží v úkrytu ze spředených listů rostlin. Mláďata se líhnou v létě a jsou také zelená, s nástupem podzimu ale postupně hnědnou, což jim opět poskytuje dobrou kamufláž v usychající vegetaci. Mláďata dospívají po druhém přezimování, kdy se jim postupně vrací zelené zbarvení. Dospělí samci mají po dosažení dospělosti žlutý zadeček se třemi podélnými červenými pruhy. Maloočky dovedou rychle běhat a jsou to dobří lovci, kteří si nestaví sítě. S maloočkou smaragdovou se u nás setkáme roztroušeně na celém území, nejčastěji osidluje světlé okraje lesů, lesní světliny a sušší louky.

Čeleď maloočkovití (Sparassidae) má centrum rozšíření v tropech a čítá kolem 1300 druhů. Patří mezi ně největší labidognátní pavouk vůbec, maloočka Heteropoda maxima, která žije v jeskyních u delty Mekongu a dosahuje v rozpětí nohou až 30 cm. U nás lze kromě maloočky smaragdové nalézt také maloočku loveckou (Heteropoda venatoria), ta ovšem žije jen ve vytápěných pavilonech zoologických zahrad.