• Registrace
  • Přihlášení
  • Katalog pro učitele
  • Zeptejte se přírodovědců
  • Razítková samoobsluha
  • Pro média


   Ztráta hesla

košík je prázdný
 
Zobrazit košík
Celkem Kč
0,-
  • Kalendář akcí
  • Magazín
  • Video
  • Fotogalerie
  • Ke stažení
  • E-shop
Nacházíte se na: Úvod Aktuality Toulky za vědou – Teplice, horké prameny vědeckého poznání

Toulky za vědou – Teplice, horké prameny vědeckého poznání

11.07.2022 - Aktuality Tisknout
1x
  • Tweet

Lázeňské město Teplice bylo na přelomu 18. a 19. století skutečně horkým místem dějin vědy. U pramenů vyvěrajících na Krušnohorském prolomu se totiž evropská věda skutečně rodila.

Teplice jsou obklopeny Krušnými horami, sopečnými kužely Českého Středohoří a přilehlou Mosteckou hnědouhelnou pánví. Je to město pomníků a pamětních desek, kde heroická minulost vyskakuje nad současnost. To není pobídka ke stesku nad zašlou slávou, ale naopak ke snění. Snění, jaké to bylo, když se na místních kolonádách přetřásaly palčivé otázky vzniku hornin a básník a přírodovědec J. W. Goethe smekal klobouk před císařovnou Marií Lodovicou (1812) a Beethoven se mu za to posmíval tak, že místo setkání oněch velikánů stálo za to dokonce zaznamenat v dlažbě (mimochodem Beethoven postupně bydlel v Teplicích ve třech domech vedle sebe a na každém má pamětní desku).

Z Teplic později vzešli rodáci Gustav Laube, paleonotolog a rektor pražské německé univerzity, a také postava z nejneuvěřitelnějších – polárník a kartograf Julius Payer, jenž objevil Zemi Františka Josefa (1872) a své – doslova cimrmanovské – zážitky popsal v cestopise V ledovém zajetí. Narodil se zde též botanik Karl Rudolph, který položil základy nejen naší, ale i světové palynologie – vědy o výzkumu pylových zrn, díky které pak dostal solidní základy výzkum kvartérní geologie, který je zcela jistě českou specialitou a naším přínosem světové vědě. Zbytečno asi dodávat, že všichni mluvili německy… Tuto situaci ostatně nějlépe vystihuje pasáž nedochovaného dopisu českého velikána Járy Cimrmana: „Chtěl bych vidět svou rodnou vlast – Böhmen“. 


alt:

Fosilie velemloka Andrias bohemicus v Regionálním muzeu v Teplicích, které je jakýmsi “depozitářem třetihor”, jejichž sediment byly odtěženy při dobývání hnědého uhlí v podkrušnohorských pánvích. Fosilii popsal Gustav Laube (1897), kontroverze okolo určení jejího stáří byla i jedním z inspiračních zdrojů pro Čapkovu Válku s Mloky.  Foto poskytl Miroslav Radoň, Regionální muzeum Teplice.

alt:Vlastní obraz Julia von Payera s názvem "Nie zurück!" znázorňující polární výpravu, jíž byl velitelem, v situaci, kdy je nucena opustit svou loď uvězněnou v ledu a pokouší se dostat na volnou vodu vzdálenou přes 100 km táhnouce na lanech naložené čluny (rychlost během této cesty byla zhruba 1km za den). Zdroj Wikimedia Commons, Heeresgeschichtlichen Museum in Wien


Více najdete na stránkách projektu Živá mapa – topografie dějin vědy v českých zemích na www.historyofscience.cz (společný projekt kateder Přírodovědecké fakulty UK - katedry filosofie a dějin přírodních věd a katedry geografie). Zde si můžete hledat libovolná místa  v mapě, či v rozšířené verzi mapy nazvané E-atlas  listovat provázanými místy a osobnostmi s nimi spjatými (viz např. Hibschova stezka, Mineralogické muzeum J. E. Hibsche, geologická lokalita Kočka atd.).

Do svého mobilního telefonu si také můžete stáhnout aplikaci Stezkami vědy.

 Obrázek v záhlaví: Teplice 1898, dobová pohlednice (uprostřed teplický zámek – dnes Regionální muzeum).

Autor

Ing. Michaela Nohejlová Zemková, Ph.D., katedra filosofie a dějin přírodních věd

Použité zdroje

www.historyofscience.cz

Tagy

Toulky za vědou
1x
  • Tweet

Přečtěte si také

Věda je krásná 2022

15.08.2022 Aktuality

Po roční pauze se letos opět koná oblíbená fotografická a výtvarná soutěž Věda je krásná. Ta je otevřena jak pro současné zaměstnance a studenty Přírodovědecké fakulty, tak pro širokou veřejnost.

0x Aktuality

Dobrý den, četl jsem, že kousnutí člověka klošem jelením je velmi vzácné. Před 4 dny mě kouslo klošů několik (cca 8) během několika hodin. Za jakých okolností má kloš touhu se člověkem nakrmit? Jaké chem. prvky, které by mohl člověk ve formě feromonů vylučovat, případně kloše přitahují? Co kloše odpuzuje?

15.08.2022 Zeptejte se

3x Zeptejte se

+ Načíst další

Získej kartu přírodovědce

Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.

Zaregistrovat se a získat kartu

Vybíráme z e-shopu

Předplatné magazínu Přírodovědci.cz (4 vytištěná čísla)

159 Kč

Rekomado

285 Kč

Mikina Přírodovědecká fakulta UK

650 Kč

Deník přírodovědce

149 Kč

Lanyard s pečetí a logem PřF UK

49 Kč

Pro učitele

Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.

Zobrazit nabídku

Zeptejte se přírodovědců

Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.

Položit dotaz

Výhody registrace

Karta přírodovědce vám zajistí volný vstup do muzeí PřF UK.

Zobrazit výhody

Archiv

Odebírat novinky


banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

Přírodovědci

  • O projektu
  • Naši partneři
  • Razítková samoobsluha
  • Autoři
  • Vědci
  • Zeptejte se přírodovědců
  • FAQ
  • Výhody registrace

Učitelé

  • Registrace
  • Nabídka služeb

E-shop

  • Registrace
  • Otevírací doba
  • Vše o nákupu
  • Reklamační řád

Kontakt

Všechny kontakty
Pro média
Copyright © 2013, Prirodovedci.cz jsou komunikačním projektem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Vytvořilo Andweb s.r.o. Mapa stránek