Doteky planety - díl druhý
V autorské dílně Petra Jana Juračky vznikl nový přírodovědný seriál, který nabídne autentický pohled na vědecké expedice, terénní výzkum, laboratorní práci i cesty za přírodou napříč kontinenty.
1x Aktuality
Obnova původní skladby lesů na Šumavě a v Bavorském lese se řídí podle map přírodní potenciální vegetace, které nezahrnují jejich
dlouhodobou dynamiku. A výzkumy ukazují, že minulost byla poněkud jiná, než se dnes domníváme.
Pylové diagramy nám dávají informaci o tom, jak se dlouhodobě vyvíjela vegetace na určitém území. První diagram ze Šumavy a Bavorského lesa byl publikován v roce 1927 a představoval jeden z prvních kvalitativních pohledů na vývoj vegetace v této oblasti. Dnes existují kvantitativní modely rekonstrukce vegetace založené na pylových nálezech, které jsou už metodologicky pokročilé a představují základ pro konzervační ekologii a ekologii obnovy vegetace.
Dlouhodobou dynamiku skladby lesa se jala zkoumat rovněž skupina vědců z katedry botaniky PřF UK, Botanického ústavu AV ČR, České zemědělské univerzity a jejich kolegů z Velké Británie a Švýcarska.
Vědci se zaměřili na dynamiku druhové skladby lesa ve vysokých (nad 900 m) a středních polohách (700 - 900 m) během holocénu, tzn. asi posledních deseti tisíc let. K rekonstrukci minulé vegetace využili model, který zahrnuje proměnné jako míru produkce pylu jednotlivými typy rostlin, kapacitu šíření pylu a faktory, které jeho šíření ovlivňují - velikost a typ sedimentační nádrže. Kromě toho použili i data o pylovém spadu. Nově analyzovaná pylová data pocházela z Prášilského jezera a Rachelsee, doplněná o data z již dříve zkoumaných rašelinišť a jezer.
Výsledky studie ukázaly, že v dané lokalitě ve středních polohách, kde byla dosud předpokládána převaha buku a jedle, dominoval smrk, a to po celý holocén. Buk a jedle byly zastoupeny nejhojněji asi před 2000 lety a to společnými 37 %, zatímco smrk byl zastoupen ze 40 %. V současnosti tamní management cílí na bukový les se smrkem jako druhotnou dřevinou. Autoři navrhují, že by v lesním porostu středních poloh měl být smrk zastoupen ze 45 %. Zároveň zdůrazňují možný vliv klimatické změny, která by mohla způsobit budoucí zmenšení areálu výskytu smrku, a proto by se měly již teď podstoupit kroky k jeho ochraně.
Doufejme, že paleoekologický výzkum nebude nadále konzervačními ekology přehlížen jako dosud, ale bude zohledňován v managementu významných přírodních lokalit jako je i Šumava a Bavorský les.
Článek byl přejat z rubriky Přírodověda populárně.
V autorské dílně Petra Jana Juračky vznikl nový přírodovědný seriál, který nabídne autentický pohled na vědecké expedice, terénní výzkum, laboratorní práci i cesty za přírodou napříč kontinenty.
1x Aktuality
V polovině ledna proběhnou na Přírodovědecké fakultě UK Dny otevřených dveří, účastníci se dozví vše o studiu biologie, chemie, geografie, geologie i životního prostředí.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.