Přírodní rekordy pro duben 2015

Největší, nejmenší, nejrychlejší – ale také nejsladší, nejvíce ohrožený nebo s nejvyšší tepelnou vodivostí. Pro učitele přírodovědných předmětů jsme vydali unikátní kalendář na rok 2015, který nabízí slovem i obrazem 53 rekordů ze světa biologie, chemie, geologie a geografie.

Neradi bychom však připravili ostatní fanoušky přírodních věd o přehlídku zajímavých rekordů. Proto je budeme postupně zveřejňovat na těchto stránkách. Dostane se při tom i na některá NEJ, která se do tištěného kalendáře nevešla.

Podívejme se tedy na dubnové rekordy:

Živočichové zpočátku obývali jen moře. Nejstarší známý živočich, který žil ve sladkých až brakických (částečně slaných) vodách, je spodnokambrický členovec Kodymirus vagans. Model z Chlupáčova muzea historie Země na Přírodovědecké fakultě UK.

Foto Petr Jan Juračka.

Boděnka malinká je nejmenší český plž; její ulity mají průměr pouhých 1,6 milimetru. Boděnka obývá množství stanovišť, od opadanky v bukových lesích až po porosty vlhkomilných rostlin v mokřadech.

Foto Petr Jan Juračka.

Obec Hřensko leží na soutoku Kamenice (na snímku) a Labe. Hladina Labe u Hřenska na hranicích s Německem je nejníže položeným místem České republiky. Má nadmořskou výšku pouhých 115 metrů.

Foto Petr Jan Juračka.

Povrch pylových zrn (na snímku) a výtrusů rostlin tvoří téměř zázračný materiál – sporopolenin. Je to zřejmě nejodolnější organická látka přírodního původu. V usazeninách může bez větších změn přetrvat miliony let.

Foto © Viktor Sýkora.

Dubnovým bonusem jsou tři rostlinné rekordy. Všechny se týkají genomu – tedy kompletní genetické informace organismu.

Nejmenší genomy ze všech rostlin mají některé druhy masožravek rodu Genlisea. Podle posledního výzkumu z roku 2014 je držitelkou rekordu brazilská Genlisea tuberosa. Její genom obsahuje pouhých 61 milionů „písmen“ DNA (nebo odborněji párů bází). Pro srovnání dodejme, že dědičná informace člověka je asi 50× větší – zhruba 3 miliardy „písmen“ DNA.

Květ vraního oka druhu Paris japonica. Zdroj Wikimedia Commons, autor alpsdake, licence CC0 (Public Domain Dedication).

Lidský genom je ovšem úplný trpaslík ve srovnání s Paris japonica. Tato rostlina patří do stejného rodu jako naše vraní oko čtyřlisté a vyskytuje se v horských oblastech Japonska. Velikost jejího genomu činí 149 miliard „písmen“ DNA, což je nejvíce ze všech zatím zkoumaných rostlin. Japonské vraní oko poráží i rekordmana mezi obratlovci – rybu bahníka východoafrického se 133 miliardami párů bází.

Rostliny a živočichové mívají ve svých tělních buňkách obvykle několik desítek chromozomů; například u člověka je jich 46. Tropická kapradina Ophioglossum reticulatum (česky hadilka) jich má ovšem neuvěřitelných 1 260! To z ní dělá organismus s nejvyšším známým počtem chromozomů.

Kalendář přírodních rekordů na rok 2015 vznikl díky projektu OP VK „Propagace přírodovědných oborů prostřednictvím badatelsky orientované výuky a popularizace výzkumu a vývoje, reg. č. CZ.1.07/2.3.00/45.0028,“ který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.