Jaký je největší savec naší přírody nebo nejhojnější bílkovina na Zemi? A víte, kde byste našli nejstarší horniny České republiky? Máme pro vás červencovou dávku rekordů z domova i ze světa.
Největší, nejmenší, nejrychlejší – ale také nejsladší, nejvíce ohrožený nebo s nejvyšší tepelnou vodivostí. Pro učitele přírodovědných předmětů jsme vydali unikátní kalendář na rok 2015, který nabízí slovem i obrazem 53 rekordů ze světa biologie, chemie, geologie a geografie.
Neradi bychom však připravili ostatní fanoušky přírodních věd o přehlídku zajímavých rekordů. Proto je budeme postupně zveřejňovat na těchto stránkách. Dostane se při tom i na některá NEJ, která se do tištěného kalendáře nevešla.
Podívejte se, co jsme vybrali na červenec:
Los evropský je největším savcem české přírody. Dosahuje až velikosti koně; v kohoutku je vysoký 1,5–2,2 metru a váží 240–600 kilogramů. V současnosti se trvale vyskytuje na jihovýchodě Šumavy.
Foto © Rostislav Stach, www.fotolovy.cz.
Určit nejdelší řeku světa je překvapivě složité. Záleží totiž na metodice, jakou se délka řeky měří. Nil je se svými 6 650 až 6 853 kilometry každopádně finalistou této disciplíny – a podle mnoha geografů i jejím vítězem.
Foto Petr Jan Juračka.
Klíčový enzym fotosyntézy nazývaný Rubisco je patrně nejhojnější bílkovinou na Zemi. V buňkách všech řas a vyšších rostlin je ho odhadem asi 40 milionů tun. Na každého člověka tak připadá 6 kilogramů tohoto proteinu.
Vizualizace: Václav Martínek.
Nejstarší horniny v ČR jsou staré 2,1 miliardy let a najdete je zhruba mezi Českým Krumlovem a vodní nádrží Lipno. Na snímku vidíte takzvaný orbikulární granit – vyvřelou horninu z Muckova u Černé v Pošumaví.
Foto Jakub Trubač a Vojtěch Janoušek.
Krkavec velký se sice neproslavil krásným zpěvem, přesto však jde o našeho největšího zástupce ptačího řádu pěvců. Dorůstá délky až 78 centimetrů a hmotnosti až 2 kilogramy. Rozpětí křídel je 100–150 centimetrů.
Foto © Ondřej Prosický | www.NaturePhoto.cz.
Bonusem pro červenec jsou teplotní extrémy naší planety. Nejvyšší teplotu vzduchu, konkrétně 56,7 °C, zaznamenali meteorologové 10. července 1913 v Greenland Ranch v kalifornském Údolí smrti.
Když si severní polokoule užívá léta, vrcholí na jižní polokouli naopak zima. Proto moc nepřekvapí, že i nejnižší teplota vzduchu byla naměřena v červenci. Stalo se to 21. 7. 1983 na sovětské (dnes ruské) stanici Vostok v Antarktidě. Mrazivý rekord má hodnotu −89,2 °C.
Kalendář přírodních rekordů na rok 2015 vznikl díky projektu OP VK „Propagace přírodovědných oborů prostřednictvím badatelsky orientované výuky a popularizace výzkumu a vývoje, reg. č. CZ.1.07/2.3.00/45.0028,“ který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.
Rok od roku populárnější akce proběhne v pátek 27. září 2019. Návštěvníky uvítají vědci, studenti a popularizátoři vědy na univerzitách, vědeckých pracovištích, v science centrech, hvězdárnách i gymnáziích po celé ČR.
11x Kalendář akcí
Projekt Přírodovědecké fakulty UK je určen nadaným a motivovaným studentům vyšších ročníků gymnázií nebo odborných škol.
3x Aktuality
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
