Nová geologická éra?

Antropocén je poměrně nový termín, který je používán v souvislosti s lidskou činností a měl by udávat nové geologické období zahrnující značnou část holocénu. Lidé však ovlivňují Zemi již po miliony let, tak proč nyní? Hlavním důvodem zavedení tohoto termínu je výrazný nárůst míry vlivu, kterou lidstvo na ekosystém Země má. Přeměna ekosystému jak v lokálním, tak v globálním měřítku je totiž dnes bezesporu srovnatelná a mnohdy i výraznější než přírodní procesy. Není tak již možné vliv člověka přehlížet.

Z tohoto důvodu vědci začali vytvářet klasifikační systémy, které odrážejí zejména intenzitu antropogenního tlaku na ekosystémové a krajinné procesy jako je změna půdního pokryvu, využití půdy, hodnocení ekosystémových služeb či degradace ekosystémů spolu s monitorováním biologické rozmanitosti. Na tyto globální klasifikace se blíže podívali Aleš Hrdina a Dušan Romportl z Katedry fyzické geografie a geoekologie Univerzity Karlovy.

V současné době je k dispozici mnoho klasifikačních systémů, které se však odlišují v různých směrech a jsou vhodné pro rozdílné účely. Vědci proto podrobně zhodnotili a porovnali sedm světově nejčastěji užívaných klasifikací mezi které patří např. klasifikace antropobiomů (anthropogenic biomes), archetypy krajinných systémů (land system archetypes), IUCN (International Union for Conservation of Nature = Mezinárodní svaz ochrany přírody) Globální typologie ekosystémů a další.

Klasifikace se lišily z různých pohledů, například v prostorovém rozlišení, zvolenými třídami v klasifikaci, použitými metodami či počtem vstupních klasifikačních faktorů. Některé klasifikace byly zhodnoceny jako vhodné pro další využití v široké škále měřítek, od globálních po regionální (jednalo se o antropobiomy, antromy (anthromes), systémy využití území a krajinné systémy). Archetypy krajinných systémů byly naopak zhodnoceny jako vhodné zejména v globálním nebo kontinentálním měřítku. Tento typ klasifikace bylo však možné označit za nejobjektivnější, jelikož tato klasifikace je zároveň založena na větším množství vstupních dat. Mezi poslední patřily světové ekosystémy a globální typologie ekosystémů, které jsou vytvořeny v mnohem jemnějším prostorovém rozlišení a byly proto zhodnoceny jako užitečné zejména pro ochranářský management.

V současné době globálních klimatických změn i rozsáhlé transformace životního prostředí je pochopení různých trendů a dopadů v konkrétních krajinných systémech zásadní. Mají také nenahraditelný význam při nalezení vhodných adaptačních či zmírňujících opatření. I přes poměrně sofistikované klasifikační systémy zde však stále existují určité limitující faktory. Mezi ty patří zejména kvalita (případně neexistence) vstupních dat a generalizace na globální měřítko, které následně nemusí odrážet lokální realitu.