• Registrace
  • Přihlášení
  • Katalog pro učitele
  • Zeptejte se přírodovědců
  • Razítková samoobsluha
  • Pro média


   Ztráta hesla

košík je prázdný
 
Zobrazit košík
Celkem Kč
0,-
  • Kalendář akcí
  • Magazín
  • Video
  • Fotogalerie
  • Ke stažení
  • E-shop
Nacházíte se na: Úvod Aktuality Jak vznikají jamky na pískovcích?

Jak vznikají jamky na pískovcích?

11.01.2019 - Aktuality Tisknout
7x
  • Tweet

Na pískovcových stěnách můžeme často pozorovat různě velké jamky, tzv. voštiny. Vědci z Ústavu hydrogeologie Přf UK nedávno prověřovali dvě teorie o příčinách jejich vzniku.

Voštiny se obvykle popisují jako četné na sebe těsně přiléhající jamky o velikosti několika centimetrů. Jejich vznik se doposud popisoval především dvěma způsoby: teorií skalní kůry a hydraulickou hypotézou. Teorie skalní kůry předpokládá, že odolnost skalního povrchu se v důsledku vysrážení minerálů s časem zvyšuje, zatímco vnitřek masivu zůstává stále stejný nebo zvětrává. Rozdílná odolnost by pak v kombinaci s povětrnostními vlivy způsobila postupné prohlubování malých jamek porušujících povrchovou krustu, až by časem došlo ke zformování povrchu připomínající včelí plástve.

alt: Příklady voštin na pískovcích. Zdroj: Bruthans et al. (2018).

Pro ověření teorie skalní kůry geologové z Přírodovědecké fakulty použili množství metod, kterými měřili pórovitost, odolnost vůči vrtání a tahovou pevnost jamek i povrchu pískovce. Výsledky měření však tuto teorii vzniku nepotvrdily, neboť se jamky i jejich okolí v mechanickém ohledu chovalo stejně.

Vědci nakonec dokázali pravdivost druhé ověřované hypotézy vzniku voštin – hydraulické. Ta je vysvětlována pomocí solného zvětrávání, které je řízeno prouděním vody nesoucí rozpuštěné soli. Pískovce v sobě obsahují dešťovou vodu, která se vsákla nahoře do skály a v nižších partiích proudí k povrchu, kde se vypařuje, k čemuž může docházet i několik centimetrů pod pískovcovým povrchem. V místech výparu se sráží soli, které jsou v pórové vodě přítomné (např. z kyselých srážek) a jejich krystalizace způsobuje rozmělnění okolního materiálu, což postupně vede k erozi skalního povrchu. K ověření hydraulické hypotézy vědci měřili vlhkost (sací tlak) a množství solí v jamkách i na jejich výstupcích za různých povětrnostních podmínek od suchého období až po čas po významných deštích. Celý proces srážení solí také simulovali na pískovcových vzorcích v laboratoři.

alt: Schéma vzniku voštin. Zdroj: Bruthans et al. (2018).

Důležitou součástí metodiky bylo použití fluoresceinového barviva, které umožňuje určit místo výparu projevující se změnou barvy. Použití barviva ukázalo, že za nízkých vlhkostí materiálu (častá situace na vertikálních pískovcových stěnách) k výparu dochází jen na dně voštinových jamek, zatímco výstupky kolem jamek zůstávají zcela suché. Soli se tedy sráží v jamkách a tím je rozšiřují, naopak přepážky voštin jsou suché a solné zvětrávání je nepoškozuje. V případě vysokých vlhkostí (v dlouhodobě vlhkých místech) dochází k výparu z celého povrchu, přičemž nejvíce vody se vypaří na výstupcích, což naopak vede k vyhlazování povrchu. V takových místech soli přednostně destruují výstupky a zarovnávají tak stěnu do hladka. V místech s voštinami převládají nízké vlhkosti a dochází tak k dlouhodobému výparu ze dna jamek vedoucímu k vysrážení solí, postupnému prohlubování jamek a vzniku podivuhodných pískovcových pláství.

Solné zvětrávání je tedy schopno voštiny tvořit, ale v případě vysokých vlhkostí i povrch naopak vyhlazovat. Proto můžeme potkat jak hladké pískovcové stěny, tak i místa s voštinami. Zda se bude jednat o jedno nebo o druhé je dáno počátečním tvarem skalního výchozu, jeho světovou orientací, podnebím, dostupností vlhkosti a vegetací v místě. Změna podmínek (např. mikroklimatu) pak může vést i k úplnému zániku voštin.

Autor

Tomáš Weiss, Přírodověda populárně

Použité zdroje

Článek byl přejat z rubriky Přírodověda populárně.

Bruthans, J., Filippi, M., Slavík, M., & Svobodová, E. (2018). Origin of honeycombs: Testing the hydraulic and case hardening hypotheses. Geomorphology.

Weiss, T., Slavík, M., & Bruthans, J. (2018). Use of sodium fluorescein dye to visualize the vaporization plane within porous media. Journal of Hydrology.

Tagy

Přírodověda populárně
7x
  • Tweet
Zajímá Vás tento obor? Klikněte a dozvíte se více informací

Přečtěte si také

Rozřešení (paleo)oceánologické záhady

27.01.2023 Aktuality

Biologové v současné době stále častěji přicházejí se zjištěními, že za mnoha procesy v živém světě překvapivě stojí - prvoci. Týká se to třeba i koloběhu prvků ve světových oceánech.

3x Aktuality

Nová geologická éra?

26.01.2023 Aktuality

Ekosystém Země je v současnosti pod značným vlivem člověka. Jeho působení je už tak významné, že se podle odborníků jedná o nové geologické období naší planety - antropocén.

4x Aktuality

+ Načíst další

Získej kartu přírodovědce

Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.

Zaregistrovat se a získat kartu

Vybíráme z e-shopu

Vstupenka na Reprezentační ples PřF UK - studenti

350 Kč

Deník přírodovědce

149 Kč

Ahoj divočino - zima 2022

99 Kč

Předplatné magazínu Přírodovědci.cz (4 vytištěná čísla)

159 Kč

Placka Cvrček

15 Kč

Pro učitele

Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.

Zobrazit nabídku

Zeptejte se přírodovědců

Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.

Položit dotaz

Výhody registrace

Karta přírodovědce vám zajistí volný vstup do muzeí PřF UK.

Zobrazit výhody

Archiv

Odebírat novinky


banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

Přírodovědci

  • O projektu
  • Naši partneři
  • Razítková samoobsluha
  • Autoři
  • Vědci
  • Zeptejte se přírodovědců
  • FAQ
  • Výhody registrace

Učitelé

  • Registrace
  • Nabídka služeb

E-shop

  • Registrace
  • Otevírací doba
  • Vše o nákupu
  • Reklamační řád

Kontakt

Všechny kontakty
Pro média
Copyright © 2013, Prirodovedci.cz jsou komunikačním projektem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Vytvořilo Andweb s.r.o. Mapa stránek