Horské svahy v pohybu

Studium těchto jevů spolu se zjištěním konkrétních podmínek vzniku je klíčové pro predikci a předcházení ničivých následků. Do jejich studia se proto pustili geomorfologičtí odborníci Tereza Dlabáčková a Zbyněk Engel z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, aby zmapovali a zhodnotili příčinu vzniku nedávné události.

Konkrétně se odborníci vydali za hranice do nehostinné přírody Západních Tater, aby přišli na zoubek, nebo spíše kamének nedávno vzniklé muře v oblasti Roháčské doliny, v části Smutná dolina. Zde došlo 15. května 2014 po srážkové události k výraznému a velmi rychlému pohybu kamenných a půdních mas, které přetvořily tamní reliéf a zanechaly za sebou nesmazatelnou stopu.

A jak takovou muru charakterizovat z geomorfologického hlediska? Mura vzniká v odlučné oblasti zpravidla na svazích vysokých hor, které nejsou chráněny hustou stromovou vegetací a mají alespoň 20° sklon. Po odloučení se materiál pohybuje transportní zónou, kde také dochází k erozi a částečnému ukládání až skončí v akumulační oblasti. Konkrétní případ mury ve Smutné dolině se začal odehrávat na severovýchodním svahu vrcholu Plačlivé v nadmořských výškách 1657–2013 m, přičemž pokračoval severním směrem podél hřebenu až vyústil na dně údolí. Největší bloky transportované s jeho pomocí měřily až 3,5 metru v průměru.

Co iniciovalo takový ohromný pohyb a odtržení materiálu od podloží? Pro takovéto jevy je zásadní nasycení půdy vodou, kdy dochází k porušení soudržnosti materiálu a následně k pohybu masy materiálu. Důležitá je také přítomnost dostatečného množství nezpevněné suti ve skalních žlabech. Ve Smutné dolině byly zaznamenány srážky trvající celých 29 hodin, během kterých byl jejich úhrn celkem 120–135 mm. Takovéto úhrny překračují prahové hodnoty pro iniciaci vzniku mur odvozené z globálních modelů. Pokud se podíváme na srážkové úhrny za 24 hodin, což bylo celých 101–111 mm jednalo se o poměrně vysoké hodnoty ve srovnání s udávanými hodnotami pro předešlé události mur v Tatrách, Babí hoře a vzdálenějších Jižních Karpatech. Pro srovnání: průměrné srážkové úhrny Česka za jeden rok jsou necelých 700 mm.

Vědci zjistili, že popsaná mura, která se vytvořila ve Smutné dolině v roce 2014 je jednou z největších suťových akumulací v severní části Západních Tater za posledních 43 let. Erozně-akumulační zóna sahá daleko ke dnu údolí a táhne se v délce více než půl kilometru.

Horské masívy skýtají úchvatné a jedinečné scenérie u kterých se často tají dech. Návštěvy je však potřeba brát s velkou pokorou a ostražitostí zejména v souvislosti s významnými meteorologickými jevy. Nedávná událost v Západních Tatrách, kterou popsali a zhodnotili čeští vědci je tomu příkladem. Mimořádně intenzivní srážky způsobily rychlé, krátkodobé gravitační pohyby, které však byly velice ničivé a významným způsobem přetvořily zdejší krajinu.