Cesta do barokních Čech

Na první pohled není úplně jasné, proč by se měl dnešní přírodovědec zajímat o dílo Bohuslava Balbína (1621–1688). Byl přece katolickým knězem, členem Tovaryšstva Ježíšova (jezuitů), humanitním vzdělancem a zemským patriotem, známe ho tedy spíše z učebnic literatury. Bližší pohled náš však přesvědčí, že tento autor si pozornost současného vědce rozhodně zaslouží. V jeho obrovském díle Rozmanitosti z historie Království českého se totiž nachází i kniha věnovaná zoologickým, botanickým, geologickým a geografickým pozoruhodnostem Čech, zpracovaných s velkou precizností a přinášejících dodnes řadu cenných poznatků badatelům různých oborů.

Bohuslav Balbín pocházel z řad nižší české šlechty a od dětských let projevoval zájem o přírodu, zejména byl vášnivým lovcem. Přes pohnutou dobu třicetileté války se mu v mládí podařilo získat kvalitní vzdělání, které zdaleka přesahovalo průpravu nutnou pro vykonávání kněžského povolání. Během svého poměrně dlouhého života pak působil většinou jako učitel a kněz na mnoha místech celého Království. Při svých cestách neúnavně sbíral materiály nejen přírodovědného rázu a diskutoval s předními vzdělanci své doby. Poznatky pak ke konci života v pražském Klementinu zpracovával do svého monumentálního cyklu.

První díl tohoto rozsáhlého díla, nedávno vydaný poprvé v českém jazyce, je vlastně prvním skutečným důkladným (na dlouhou dobu jediným) přírodopisem Čech. Z hlediska zoologie, ale i v jiných oborů, bylo překonáno až ve druhé půli 19. století. Autor poutavým stylem referuje o geografii, pohořích, řekách, nerostných ložiscích, drahých kamenech, jeskyních, pramenech, rostlinách, rybách a rybníkářství, zvěři a oborách, ptácích a jejich lovu. Celé dílo je zároveň plné citátů jiných přírodovědců (renesančních) i antických klasiků.

Některé zoologické skupiny zpracovává jen povrchně (bezobratlí, drobní savci, obojživelníci, plazi), velkou pozornost však věnuje velkým savcům, ptákům a rybám. Zejména kapitoly o ptácích jsou i pro dnešního ornitologa strhující četbou. Obsahují totiž výčet všech Balbínovi známých druhů, vyskytujících se v zemi. U mnoha z nich uvádí podrobnosti o jejich výskytu, chování, ale také způsobu jejich lovu. Čtenáře tak může překvapit lov mnoha druhů dravých ptáků pod horou Říp pro sokolnické účely, lov skřivanů do sítí v polích a výskyt dropů ve středních Čechách. Zajímavé jsou i časté reference o brkoslavech severních, vyvěšování hnízdních budek pro špačky (ovšem z kulinářských důvodů) a nesčetné množství dalších údajů.

Kniha je plná autorových osobních zkušeností, ať již loveckých či chovatelských. Píše například o ochočeném vrabci, kterého choval v kapuci své kutny františkánský mnich či o uprchlé opici, kterou vesničané považovali za čerta.

Velmi podrobně se věnuje i ichtyologii, řadu poznatků získával přímo od rybářů. Píše velmi přesně o migraci a rozmnožování lososů, a také o výskytu jeseterů a platýsů. V kapitolách o velkých savcích pak přináší cenné údaje o bobrech, velkých šelmách, divokých kočkách, také o vysazování zubrů, daňků, muflonů a divokých králíků.

Byť jezuité patřili v barokní době ke vzdělanecké elitě a mnoho z nich dosáhlo na poli přírodovědného bádání velkých úspěchů (např. Georg Joseph Kamel, rodák z Brna, objevitel kamélie), dílo Bohuslava Balbína je unikátem. Svým rozsahem a precizností je skvostným příkladem české barokní vzdělanosti a jeho význam v poznání historie fauny a flóry Čech je nepřekonatelný.

Knihu je možné si vypůjčit v knihovně Katedry filosofie a dějiny přírodních věd, Viničná 7. Vydání dalších dílů z Balbínova rozsáhlého cyklu se připravuje.

Bohuslav Balbín: Rozmanitosti z historie Království českého. Academia, Praha: 2017. Komentáři opatřili Stanislav Komárek, Václav Cílek a Roman Figura. Přeložil Jiří Čepelák.