V novém čísle Přírodovědců se vše točí okolo života ve vodě (či na vodě). A nejsou to jen moře, řeky, rybníky nebo louže. Život totiž bují i v daleko extrémnějších podmínkách - hluboko pod pevninskými ledovci, na povrchu tajícího sněhu nebo v temných důlních štolách.
V novém čísle Přírodovědců se vše točí okolo života ve vodě (či na vodě). A nejsou to jen moře, řeky, rybníky nebo louže. Život totiž bují i v daleko extrémnějších podmínkách - hluboko pod pevninskými ledovci, na povrchu tajícího sněhu nebo v temných důlních štolách.
Mimořádné číslo fakultního časopisu je věnováno učitelským programům, které jsou realizovány Přírodovědecké fakultě UK. Pokud se chcete o této oblasti dozvědět co nejvíc, pak vám toto vydání vřele doporučujeme. Číslo objednávejte přímo u koordinátora dr. Jakuba Jelena: jakub.jelen@natur.cuni.cz
Přijďte se ponořit do světa objevů, inovací a technologií, které mění naši budoucnost. Čekají vás fascinující expozice, interaktivní ukázky i setkání s vědci a odborníky například z Přírodovědecké fakulty UK.
10. jubilejní ročník
konference pro mladé vědce se opravdu vydařil. Po roční pauze
byl počet přihlášených účastníků rekordní a příspěvky
měly opravdu mimořádně vysokou kvalitu.
I když by se mohlo zdát,
že rozšíření živočišných a rostlinných druhů na Zemi je
již dobře známo, není tomu tak. Stále dochází k novým
nálezům a objevování druhů i v dobře prozkoumaných
oblastech.
Další přednášku z
oblíbeného cyklu přednese RNDr. Tereza Petrusková, Ph.D. z
katedry ekologie PřF UK. Týkat se bude ptačího zpěvu a
vyslechnout ji můžete naživo od 17:15 v posluchárně
Fotochemie.
Velmi pravděpodobně se
jedná o tzv. "šnečí kovadliny". Jde o místa,
jejichž středobodem je kámen, který slouží drozdům zpěvným
(Turdus philomelos) k vytažení plžů z
jejich ulit.
Pro přírodovědce představují
ostrovy fascinující objekty studia – geografové je objevují,
biologové z jejich izolovanosti těží unikátní poznatky. Pro
geology jsou jakýmsi „oknem“ do nitra Země.
S přednáškou na téma
"závislosti buněčných funkcí na počtu chromozómů a
velikosti buňky" vystoupí tentokrát molekulární genetička
prof. Zuzana Storchová, Ph.D. z Technické univerzity
Kaiserslautern.
Výroba biopaliv z řas není
žádnou horkou novinkou, nýbrž otázkou řešenou již více
než padesát let. Koncept je to logický, protože i ropa, jedno z
nejpoužívanějších paliv současnosti, vznikla právě z
mořského planktonu.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
