• Registrace
  • Přihlášení
  • Katalog pro učitele
  • Zeptejte se přírodovědců
  • Razítková samoobsluha
  • Pro média


   Ztráta hesla

košík je prázdný
 
Zobrazit košík
Celkem Kč
0,-
  • Kalendář akcí
  • Magazín
  • Video
  • Fotogalerie
  • Ke stažení
  • E-shop
  • Úvod
  • O magazínu
  • Distribuční místa
  • Inzerce
Nacházíte se na: Úvod Magazín Jak fotit obyvatele akvárií?

Jak fotit obyvatele akvárií?

05.01.2017 - Magazín Tisknout
5x
  • Tweet

Asi už jste se někdy pokoušeli fotografovat ryby či jiná zvířata v akváriu, třeba při návštěvě zoologické zahrady. Může to být pěkně frustrující zkušenost, že?

Je tam tak málo světla a blesk je obvykle zakázán. Většina ryb se navíc docela čile hýbe; o pózování ani spolupráci s fotografem nemůže být řeč. Vrcholem trápení jsou pak všudypřítomné odrazy v čelních stěnách akvárií. Ale je to opravdu tak náročné? Nebo stačí znát pár triků a „tajných receptů“?

 

Hlavní problém akvaristické fotografie spočívá v nedostatku světla, na což musíme myslet při výběru objektivu. Volíme takový, který má co nejvyšší světelnost, minimálně 2,8.

Vhodná je i stabilizace objektivu, protože ne vždy je dovoleno používat stativ. Pokud se stativem nelze pracovat třeba kvůli velkému počtu lidí před akváriem, pomůže nám i monopod. Případně se aspoň opřeme o stěnu nádrže. Počítejte s delšími expozičními časy – vše, co zlepší ostrost fotografií, tedy přijde vhod.

Aby nevznikaly podexponované snímky, je potřeba správně zvolit expoziční hodnoty. Vzhledem k nedostatku světla nastavíme vyšší citlivost snímače. Já obvykle používám ISO 800 až 1600. Je totiž lepší smířit se s menším výskytem šumu než mít neostré záběry.

 

alt: Mořská medúza kořenoústka pacifická (*Phyllorhiza punctata*). Akvárium Loro Parque, Tenerife, Španělsko. Clona 2,8 – čas 1/250 – ISO 1000.

 

Doporučuji manuální režim fotografování, popřípadě režim priority času. Expoziční čas závisí na aktivitě objektu. Pro málo pohyblivé živočichy většinou vyhovuje čas mezi 1/25 a 1/80. U rychle plavajících ryb je nutné ho zkrátit na 1/100 až 1/250.

Při výběru clony musíme kreativně pracovat s hloubkou ostrosti. To znamená přesně vybrat, co bude na fotografii ostré, a co ne. U focení ryb v malé hloubce ostrosti hraje roli také orientace zvířete vůči objektivu. Je-li k objektivu čelně, bude na snímku ostrá jen hlava. Výhodnější je mít rybu natočenou bokem k nám, pak bude proostřená celá.

 

alt: Mořské akvárium, v popředí bodlok plachtonoš (*Zebrasoma veliferum*). Snímek ze Zoo Plzeň. Clona 3,5 – čas 1/80 – ISO 800.

alt: Mořčák evropský (*Dicentrarchus labrax*). Akvárium Loro Parque, Tenerife, Španělsko. Clona 2,8 – čas 1/320 – ISO 800.

 

Když máme správně nastavený fotoaparát, pustíme se do boje s další častou komplikací. Skla akvárií zrcadlí všechno kolem sebe, na snímcích jsou nežádoucí odrazy fotografa, jiných lidí, věcí v místnosti, …

I tento problém má snadné řešení – antireflexní štít. Buď si koupíme speciální gumovou clonu objektivu, nebo vyrobíme tubus z černého kartonu či tvrdé látky, který nasadíme přes objektiv. Okraj antireflexního štítu přitiskneme na sklo akvária a odcloníme tak veškeré odrazy.

 

alt: Měchýřovka východní (*Ampularia australis*), vlastní chov. Clona 8 – čas 1/80 – ISO 800.

alt: Axolotl mexický (*Ambystoma mexicanum*), vlastní chov. Clona 5,6 – čas 1/80 – ISO 800.

 

Posledním úskalím je, že pracujeme s několika optickými prostředími – vzduchem, sklem a vodou. Světelné paprsky se na rozhraní těchto prostředí lámou pod různými úhly, čímž mohou vznikat zkreslení a optické vady.

Abychom nežádoucí efekty potlačili, musíme objektiv umístit vždy kolmo ke sklu i k objektu v akváriu. Jinak bude fotografie vlivem ohybu světla neostrá a na okrajích objektů se projeví takzvaná chromatická aberace, viditelná jako modrofialové lemování.

 

alt: Vrubozubec paví (*Astronotus ocellatus*), akvárium Střední rybářské školy Vodňany. Clona 6,3 – čas 1/80 – ISO 1250.

alt: Kančík (*Heros* sp.), akvárium Střední rybářské školy Vodňany. Clona 6,3 – čas 1/80 – ISO 1250.

 

Na závěr ještě dvě doporučení:

 

Jak upravovat snímky v počítači? Já fotografuji ve formátu RAW, který poskytuje vynikající možnosti dodatečného zpracování. V programu Camera Raw mohu selektivně upravit expozici – zesvětlit tmavá místa a potlačit místa přeexponovaná. Jde o velmi užitečnou funkci, protože akvária jsou většinou nerovnoměrně nasvícená.

Fotografie v tomto programu rovněž doostřím, odstraním šum a chromatickou aberaci. Retušování, například drobných nečistot ve vodě, provádím pomocí Photoshopu.

 

alt: Parmička mechová (*Puntius tetrazona*), vlastní chov. Clona 8 – čas 1/320 – ISO 800.

alt: Štika obecná (*Esox lucius*), Zoo Hluboká v Hluboké nad Vltavou. Clona 5,6 – čas 1/100 – ISO 640.

 

Co když je sklo akvária v zoo špinavé nebo poškrábané? Na špinavé sklo je ideální vzít si s sebou utěrku a vhodný čisticí prostředek. S jejich pomocí odstraníme i velmi časté otisky prstů.

Sklo ale může být také poškrábané nebo na něm mohou růst řasy – a to už v zoo těžko ovlivníme. Tady je řešením neostřit na objekty, které se nacházejí těsně u skla. Pokud ostříme do středního plánu akvária, ocitnou se vady na skle mimo rovinu ostrosti a nebudou na snímku vidět.

 

alt: Skalára amazonská (*Pterophyllum scalare*), Zoo Hluboká v Hluboké nad Vltavou. Clona 6,3 – čas 1/125 – ISO 1000.

alt: Další snímek skaláry amazonské (*Pterophyllum scalare*) ze Zoo Hluboká v Hluboké nad Vltavou. Clona 6,3 – čas 1/125 – ISO 1000.

alt: Plotice obecná (*Rutilus rutilus*), vlastní chov. Clona 8 – čas 1/125 – ISO 800.

 

Autor

Věra Kuttelvašerová Stuchelová

Tagy

zoologiefotografiehydrobiologiebezobratlírybyobratlovcimoře
5x
  • Tweet
Zajímá Vás tento obor? Klikněte a dozvíte se více informací

Přečtěte si také

Kteří drobní ptáci produkují vývržky? Červenky nebo všichni hmyzožraví?

VČERA Zeptejte se

Tvorba vývržků (nestrávených zbytků potravy vyvrhovaných ústní dutinou) závisí na množství nestravitelných zbytků v potravě ptáků.

2x Zeptejte se

Ryby a stres

05.06.2023 Aktuality

Lidské tělo produkuje celou řadu hormonů, které organizmus připravují na stav útoč nebo uteč. Jeden z těchto stresových hormonů se dá ale pozorovat a měřit například i u ryb. Nebo myslíte, že ryby nemohou být ve stresu?

2x Aktuality

+ Načíst další

Pro vstup do placené sekce se prosím přihlašte

Ztráta hesla

Nejste ještě zaregistrovaní? Neváhejte a získejte mnoho výhod!

Registrace

Objednat předplatné

Objednejte si předplatné a získejte vstup ke studni vědomostí

Objednat

Jak to funguje?

1) Zaregistrujte se
2) Objednáte předplatné
3) Přihlásíte se a můžete číst

Aktuální číslo

Magazín Přírodovědci.cz, číslo 1/2023

Magazín Přírodovědci.cz, číslo 1/2023

Editorial Tiráž Obsah čísla

Předchozí čísla

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 4/2022

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 3/2022

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 2/2022

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2022

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 3/2021

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 2/2021

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2021

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 4/2020

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 3/2020

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 2/2020

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2020

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 4/2019

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 3/2019

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 2/2019

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2019

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 4/2018

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 3/2018

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 2/2018

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2018

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 4/2017

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 3/2017

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 2/2017

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2017

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 4/2016

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 3/2016

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 2/2016

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2016

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 4/2015

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 3/2015

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 2/2015

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2015

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 4/2014

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 3/2014

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 2/2014

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2014

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 4/2013

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 3/2013

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 2/2013

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2013

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2012

Přírodovědci

  • O projektu
  • Naši partneři
  • Razítková samoobsluha
  • Autoři
  • Vědci
  • Zeptejte se přírodovědců
  • FAQ
  • Výhody registrace

Učitelé

  • Registrace
  • Nabídka služeb

E-shop

  • Registrace
  • Otevírací doba
  • Vše o nákupu
  • Reklamační řád

Kontakt

Všechny kontakty
Pro média
Copyright © 2013, Prirodovedci.cz jsou komunikačním projektem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Vytvořilo Andweb s.r.o. Mapa stránek