• Registrace
  • Přihlášení
  • Katalog pro učitele
  • Zeptejte se přírodovědců
  • Razítková samoobsluha
  • Pro média


   Ztráta hesla

košík je prázdný
 
Zobrazit košík
Celkem Kč
0,-
biolog
  • Kalendář akcí
  • Magazín
  • Video
  • Fotogalerie
  • Ke stažení
  • E-shop
  • Sekce biologie na přF UK
  • Články
Nacházíte se na: Úvod Biolog Články Vánoční speciál 2013: Co prožil váš stromek?

Vánoční speciál 2013: Co prožil váš stromek?

16.12.2013 - Biolog Tisknout
1x
  • Tweet

Najde si letos cestu k vám domů smrček, jedlička, nebo borovice? Napadlo vás někdy, odkud váš dočasný spolubydlící přišel a jaký měl asi život? Zeptejte se ho!

Možná vám vánoční stromek prozradí, jak je starý, kde rostl, kolik slunce pochytal, jaká byla předloňská zima i jestli mu někdo v mládí nešlápl na kmínek. Napoví vám letokruhy. Podívejte se tedy svému jehličnatému kamarádovi pěkně zespodu na řez – ať už po jeho příchodu, při odchodu, nebo když se za praskání ozdob položí a ostatní budou sbírat střepy!

 

Co je vlastně letokruh? V našich zeměpisných šířkách nerostou stromy po celý rok, ale pouze po jeho část, kdy jsou dostatečně vysoké teploty a vlhkost. Tvorba dřeva začíná na jaře – v závislosti na místních podmínkách a druhu dřeviny zhruba od května – a končí na podzim v září.

V průběhu jara, kdy je relativní dostatek vody, vytváří strom široké buňky se slabými buněčnými stěnami. Díky tomu se jarní vrstva dřeva jeví jako světlá. Naopak v létě mají buňky menší průměr, tlustší buněčnou stěnu a často i nepravidelný tvar, a proto se nám jeví jako tmavší. Pravidelné každoroční střídání světlého jarního a tmavého pozdního dřeva vytváří typickou kresbu letokruhů, kdy každý letokruh odpovídá jednomu roku.

alt: Letokruhy douglasky tisolisté pod mikroskopem. Velké buňky tvoří takzvané jarní dřevo, menší buňky s tlustou stěnou naopak dřevo letní. Foto Aleš Soukup.

 

Studiem letokruhů se zabývá celá věda, které se říká dendrochronologie. Slovo dendrochronologie vzniklo spojením řeckých slov „dendron“ (dřevo), „chronos“ (čas) a „logos“ (věda). Označuje metodu zabývající se datováním a rekonstrukcí přírodních procesů a vývoje prostředí pomocí studia letokruhů. Protože každý letokruh odpovídá jednomu roku, poskytuje nám dendrochronologické datování výsledky s přesností na roky. To dělá z dendrochronologie nejpřesnější dosud známou datovací metodu pro holocén (období zhruba 12 tisíc let od skončení poslední doby ledové do dneška).

V Praze na katedře fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty UK se odborníci z dendrochronologické laboratoře zabývají především takovými tématy, jako jsou rekonstrukce klimatu v minulosti, datování geomorfologických událostí nebo podrobné studium vlivu podnebí na růst letokruhu.

O životě vašeho vánočního hosta se víc dozvíte právě tak, že se na chvíli sami stanete dendrochronology. Kolik je vašemu stromku let? Jsou všechny letokruhy stejně široké? Zkuste datovat širší nebo užší letokruhy – vzpomenete si, jaké bylo v daných letech počasí? Stromy ano. Ty si to dobře pamatují: v teplých a vlhkých letech vytvářejí širší letokruhy, zatímco v suchých letech užší.

alt: Pohled na vybroušený řez kmene stromu, ukazující letokruhy a výraznou otevřenou jizvu. Jizva vznikla před třemi lety a od té doby od obou okrajů zarůstala. Foto Jan Tumajer.

 

Snímky dřeva dalších stromů si můžete prohlédnout například v Atlasu dřevin nebo v Klíči k určování dřev.

 

Autor

Hana Kuželová a Jan Tumajer, studenti doktorského studia oboru Fyzická geografie a geoekologie, Laboratoř dendrochronologie Přírodovědecké fakulty UK

Tagy

vánoční speciál
1x
  • Tweet

Přečtěte si také

Od mozku až na Měsíc

29.03.2023 Aktuality

Hostem druhého dílu nového fakultního podcastu na twitter spaces bude geolog a geofyzik Günther Kletetschka.

0x Aktuality

Kdo je prapředkem medúz?

22.03.2023 Zeptejte se

V prvé řadě je třeba si upřesnit terminologii. Jako medúza se dnes v zoologii označuje volně plovoucí dospělé stádium některých žahavců, které se pohlavně rozmnožuje.

3x Zeptejte se

+ Načíst další

Získej kartu přírodovědce

Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.

Zaregistrovat se a získat kartu

Vybíráme z e-shopu

Tričko s fakultními panáčky - BIOLOGIE

200 Kč

Plakát Velryby s popiskem

100 Kč

Deník přírodovědce

149 Kč

Mikina Přírodovědecká fakulta UK

650 Kč

Předplatné magazínu Přírodovědci.cz (4 vytištěná čísla)

159 Kč

Pro učitele

Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.

Zobrazit nabídku

Zeptejte se přírodovědců

Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.

Položit dotaz

Výhody registrace

Karta přírodovědce vám zajistí volný vstup do muzeí PřF UK.

Zobrazit výhody

Archiv

Odebírat novinky


banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

Přírodovědci

  • O projektu
  • Naši partneři
  • Razítková samoobsluha
  • Autoři
  • Vědci
  • Zeptejte se přírodovědců
  • FAQ
  • Výhody registrace

Učitelé

  • Registrace
  • Nabídka služeb

E-shop

  • Registrace
  • Otevírací doba
  • Vše o nákupu
  • Reklamační řád

Kontakt

Všechny kontakty
Pro média
Copyright © 2013, Prirodovedci.cz jsou komunikačním projektem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Vytvořilo Andweb s.r.o. Mapa stránek