Vánoční speciál 2013: Co prožil váš stromek?

Možná vám vánoční stromek prozradí, jak je starý, kde rostl, kolik slunce pochytal, jaká byla předloňská zima i jestli mu někdo v mládí nešlápl na kmínek. Napoví vám letokruhy. Podívejte se tedy svému jehličnatému kamarádovi pěkně zespodu na řez – ať už po jeho příchodu, při odchodu, nebo když se za praskání ozdob položí a ostatní budou sbírat střepy!

Co je vlastně letokruh? V našich zeměpisných šířkách nerostou stromy po celý rok, ale pouze po jeho část, kdy jsou dostatečně vysoké teploty a vlhkost. Tvorba dřeva začíná na jaře – v závislosti na místních podmínkách a druhu dřeviny zhruba od května – a končí na podzim v září.

V průběhu jara, kdy je relativní dostatek vody, vytváří strom široké buňky se slabými buněčnými stěnami. Díky tomu se jarní vrstva dřeva jeví jako světlá. Naopak v létě mají buňky menší průměr, tlustší buněčnou stěnu a často i nepravidelný tvar, a proto se nám jeví jako tmavší. Pravidelné každoroční střídání světlého jarního a tmavého pozdního dřeva vytváří typickou kresbu letokruhů, kdy každý letokruh odpovídá jednomu roku.

Studiem letokruhů se zabývá celá věda, které se říká dendrochronologie. Slovo dendrochronologie vzniklo spojením řeckých slov „dendron“ (dřevo), „chronos“ (čas) a „logos“ (věda). Označuje metodu zabývající se datováním a rekonstrukcí přírodních procesů a vývoje prostředí pomocí studia letokruhů. Protože každý letokruh odpovídá jednomu roku, poskytuje nám dendrochronologické datování výsledky s přesností na roky. To dělá z dendrochronologie nejpřesnější dosud známou datovací metodu pro holocén (období zhruba 12 tisíc let od skončení poslední doby ledové do dneška).

V Praze na katedře fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty UK se odborníci z dendrochronologické laboratoře zabývají především takovými tématy, jako jsou rekonstrukce klimatu v minulosti, datování geomorfologických událostí nebo podrobné studium vlivu podnebí na růst letokruhu.

O životě vašeho vánočního hosta se víc dozvíte právě tak, že se na chvíli sami stanete dendrochronology. Kolik je vašemu stromku let? Jsou všechny letokruhy stejně široké? Zkuste datovat širší nebo užší letokruhy – vzpomenete si, jaké bylo v daných letech počasí? Stromy ano. Ty si to dobře pamatují: v teplých a vlhkých letech vytvářejí širší letokruhy, zatímco v suchých letech užší.

Snímky dřeva dalších stromů si můžete prohlédnout například v Atlasu dřevin nebo v Klíči k určování dřev.