Již od počátků zemědělství ve střední a mladší době kamenné člověk významně zasahuje do druhové rozmanitosti přírody. Jedním ze způsobů je zavlékání druhů do oblastí, kde se přirozeně nevyskytují. Pokud takový zavlečený živočich či rostlina nalezne v nové vlasti příhodné podmínky, začne se nekontrolovaně šířit a stává se tzv. invazním druhem.
Foto: Mezi nejproblematičtější živočišné invazní druhy u nás patří kleštík zhoubný (Varroa destructor) likvidující včelstva po celém světě nebo u zahrádkářů nechvalně proslulý plzák španělský (Arion lusitanicus), „kterého nic nežere, zatímco on žere úplně všechno“.
Často je dokonce úspěšnější než domácí druhy s podobnými nároky, ty jsou pak utlačovány a nezřídka může dojít i k jejich vymizení. Tento proces nabírá na obrátkách především v současné době globalizace obchodu, dopravy a turistiky. Evropští ekologové proto spojili své síly a vytvořili celoevropskou databázi invazních druhů – projekt DAISIE. Analýzou této databáze zjistili, že množství invazních druhů v jednotlivých evropských zemích výrazně vzrůstá s úrovní jejich ekonomiky. Jinými slovy, čím vyspělejší země, tím zaplevelenější faunou a flórou se může „pyšnit“.
Foto: Ze Severní Ameriky pochází také zejména v padesátých letech ostře sledovaný americký brouk mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata).
Tento poznatek pravděpodobně vědce nijak zvlášť nepřekvapil. Zajímavějším zjištěním bylo, že dnešní počty invazních druhů odráží ekonomickou situaci Evropy z počátku 20. století. Invazní druhy totiž na své uchycení a rozšíření v novém areálu potřebují často i několik desítek let. Vzniká tak zpoždění mezi jejich zavlečením a propuknutím té pravé invaze se všemi jejími ekologickými i ekonomickými důsledky. Autoři nazývají tento jev invazním dluhem a varují, že dnešní globalizace obchodu a turistiky patrně právě teď rozsévá nové invaze, které naplno pocítí až příští generace.
Foto: Nejrozšířenějšími rostlinnými invazními druhy v ČR jsou křídlatky (rod Fallopia, dříve Reynoutria), známý bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum), netýkavka (rod Impatiens) nebo například vyobrazený trnovník akát (Robinia pseudoacacia). Zajímavostí je, že na likvidaci bolševníku velkolepého byla vzhledem k intenzitě jeho šíření nasazena dokonce i armáda. Díky tomu a také díky jeho schopnosti poleptat kůži člověka si od některých biologů vysloužil přirovnání k trifidům z kultovního sci-fi románu Johna Wyndhama Den trifidů.
Použité zdroje: Essl F, Dullinger S, Rabitsch W, Hulme P, Hulber K, Jarošík V, Kleinbauer I, Krausmann F, Kuhn I, Nentwig W, Vila M, Genovesi P, Gherardi F, Desprez-Loustau M, Roques A & Pyšek P (2011). Socioeconomic legacy yields an invasion debt. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America, 108, 203-207. (doi:10.1073/pnas.1011728108)
Autor: Oldřich Tomášek
Oldřich Tomášek
Essl F, Dullinger S, Rabitsch W, Hulme P, Hulber K, Jarošík V, Kleinbauer I, Krausmann F, Kuhn I, Nentwig W, Vila M, Genovesi P, Gherardi F, Desprez-Loustau M, Roques A & Pyšek P (2011). Socioeconomic legacy yields an invasion debt. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America, 108, 203-207. (doi:10.1073/pnas.1011728108)
Půda poskytuje člověku celou řadu cenných služeb. Snad proto, že ji máme pod nohama, neuvědomují si mnozí z nás, že to není jen jeviště, ale i samotný zdroj života. Je zásobárnou potravy, dřeva, vláken, léčiv a čisté vody.
0x Aktuality
Šestým rokem pokračuje na PřF UK projekt studentských stáží. Je určen nadaným a motivovaným studentům vyšších ročníků gymnázií nebo odborných škol.
3x Aktuality
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
