Ptáci jako zrcadlo čistoty životního prostředí

Kupříkladu jen málokomu ve střední Evropě dnes dělají vrásky emise těžkých kovů, na které u nás existují relativně přísná zákonná omezení. Nedávno publikované výsledky českých odborníků nicméně ukázaly, že těžké kovy ekologickým problémem zůstávají a jejich vliv na kvalitu našeho životního prostředí dosud přetrvává. Pro toto zjištění jim posloužil poněkud neobvyklý zdroj.

Sýkoru koňadru (parus major) není potřeba většině obyvatel našich měst a vesnic dlouze představovat. V zimě je možné ji v hojném počtu pozorovat na krmítku a od jara do léta zpívá prakticky v každém parku či zahradě. Jde o typického synantropního živočicha, tj. takového, který se vyskytuje v blízkosti člověka a jeho obydlí. Právě takové organismy nám mohou leccos prozradit o kvalitě prostředí, ve kterém sami žijeme.

Ačkoliv to jejich vzhled nijak nenaznačuje, sýkory patří mezi úspěšné predátory. To se mimochodem pozná také podle toho, jak urputně se dokáží bránit při odchytu. Během zimy nepohrdnou semínky slunečnice, po zbytek roku ovšem intenzivně loví housenky a hmyz, který okusuje a vysává rostliny. Tento jídelníček je jednou z cest, kudy se do jejich těl dostávají potenciálně toxické látky včetně těžkých kovů, které jsou přítomny v prostředí. Ty se poté mohou ukládat ve vysokých koncentracích ve tkáních sýkor.

Skupina odborníků z Univerzity Karlovy, České zemědělské univerzity a Masarykovy univerzity v Brně využila těchto ekologických vztahů mezi sýkorami a jejich prostředím ke zmapování rozdílů v kvalitě životního prostředí třinácti českých a moravských měst. Mezioborový tým složený ze zoologů, imunologů a chemiků prozkoumal vztah mezi obsahem těžkých kovů, jmenovitě olova, kadmia, mědi, chromu a arsenu, v krvi a peří sýkor a jejich zdravotním stavem. „Ptáci byli vytipováni jako vhodný model pro podobný výzkum již dříve, dosud však nikdo jejich potenciál pro systematické sledování kvality životního prostředí lidí nevyužil“, říká vedoucí výzkumné skupiny Michal Vinkler z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Výsledky tohoto výzkumu, které byly nedávno publikovány v prestižním mezinárodním časopise Science of the Total Environment, přinesly několik zajímavých zjištění. V první řadě se zdá, že kontaminace sýkor těžkými kovy je až na některé extrémně znečištěné lokality, jakými je například Bohumín, v městech České republiky relativně vyrovnaná. Různí jedinci v sobě však akumulují různé množství kovů. To má následně vliv na jejich zdravotní stav, ačkoliv to není na první pohled patrné (jedinec nejeví vnější známky jakékoli otravy).

Sýkory více kontaminované těžkými kovy měly pozměněné složení bílých krvinek a nižší koncentrace červených krvinek v krvi. „Jedná se o změny, ke kterým typicky dochází u chudokrevných (anemických) jedinců, z čehož můžeme usuzovat, že akumulace těžkých kovů v organismu toxicky působí na krvetvorbu či přežívání krvinek v krvi těchto jinak klinicky zdravých zvířat“, vysvětluje Petra Bauerová z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity. Z výsledků této práce tak vyplývá, že ačkoliv se emise těžkých kovů do životního prostředí v České republice v posledních desetiletích snížily, tyto relativně nebezpečné prvky stále pronikají do těl synantropních organismů v množství, které negativně ovlivňuje jejich zdraví.

Mají nám tedy ptáci co sdělit o současném stavu životního prostředí? „Naše výsledky ukazují, že zoologický výzkum ekologicky zdánlivě bezvýznamných běžných druhů má veliký potenciál pro odhalování jinak obtížně zachytitelných dopadů znečištění, které přitom mohou mít významný vliv na zdraví každého z nás. Do budoucna bychom chtěli zjistit, zda by bylo možné na základě podobných dat hledat souvislosti mezi kontaminací prostředí těžkými kovy a lidským zdravím na širší geografické škále. Takovéto poznatky by pak bylo možné využít nejen pro monitorování probíhajících skrytých ekologických změn vyplývajících z lidské aktivity, ale také k predikci jejich zpětného dopadu na lidskou populaci“ shrnuje Michal Vinkler.