O obrněných hadech

Kostěné útvary uložené v kůži - tzv. osteodermy se v dospělosti vyskytují poměrně často u mnoha druhů obratlovců. O jejich vývoji a funkci je známo stále pozoruhodně málo. Vzhledem k jejich povrchovému uložení se předpokládá, že slouží pravděpodobně zejména k obraně. Mohly by však mít i další funkci související například s pohybem, termoregulací či ukládáním vápníku. Absence osteodermů u hadů bývá dávána do souvislosti s tím, že přítomnost povrchového brnění by jim značně snižovala obratnost a rychlost pohybu. Na druhou stranu u ještěrů se sekundárně redukovanými končetinami, jako je např. slepýš křehký (Anguis fragilis) nebo blavor žlutý (Pseudopus apodus), se nezdá, že by osteodermy významným způsobem omezovaly hybnost.

Tým odborníků pod vedením Petry Frýdlové a Daniela Frynty z Katedry zoologie PřF UK se soustředil na hledání osteodermů u celkem 68 exemplářů patřících mezi 27 druhů hadů z různých čeledí. Velkou výhodou bylo, že v posledním desetiletí šly možnosti zobrazovacích technologií velmi kupředu, což umožnilo jednodušší, a hlavně neinvazivní studium vzorků. Skenování pomocí počítačové tomografie (μCT) probíhalo ve spolupráci s Ústavem technické a experimentální fyziky při ČVUT a 3. lékařskou fakultou UK.

Pátrání bylo úspěšné. Vědci odhalili osteodermy celkem u čtyř druhů hroznýšků rodu Eryx (Obr. 1). Nalezeny byly u dospělých jedinců, a to především na ocase a na těle asi 4 cm před kloakou (Obr. 1). Jejich vzor kopíroval poměrně pravidelně rozložení šupin. Pravděpodobnou ochrannou funkci osteodermů u hroznýšků podporuje fakt, že mají tito podzemní hadi zvětšené a vysoce modifikované ocasní obratle, které téměř zcela vyplňují objem ocasu. Zdá se tedy, že je distální část těla pod silným predačním tlakem. Autoři přirovnávají tyto struktury ke středověkému brnění a interpretují je jako další součást bohaté antipredační strategie hroznýšků.