• Registrace
  • Přihlášení
  • Katalog pro učitele
  • Zeptejte se přírodovědců
  • Razítková samoobsluha
  • Pro média


   Ztráta hesla

košík je prázdný
 
Zobrazit košík
Celkem Kč
0,-
biolog
  • Kalendář akcí
  • Magazín
  • Video
  • Fotogalerie
  • Ke stažení
  • E-shop
  • Sekce biologie na přF UK
  • Články
Nacházíte se na: Úvod Biolog Články Horor v hlubinách: dravec se obléká do mrtvých těl svých obětí

Horor v hlubinách: dravec se obléká do mrtvých těl svých obětí

24.08.2012 - Biolog Tisknout
0x
  • Tweet

Co mají společného planktonní korýš, soudek slizu a královna vetřelců? Spojuje je příběh, za jaký by se nemuseli stydět ani nejodvážnější scénáristé filmových hororů.

Korýši z podřádu Hyperiidea se, na rozdíl od svých příbuzných raků a krabů, dokázali odpoutat ode dna a žijí výlučně ve volné vodě světových oceánů. Bez pevné základny se ale přesto neobejdou, a tak často přebývají v těsné blízkosti větších mořských tvorů, jako jsou medúzy. Rod Phronima, dorůstající 4 centimetrů, dovedl tento životní styl ke zvrácené dokonalosti.

Stejně jako mnozí jiní Hyperiidae, i Phronima se živí filtrováním různých mikroskopických organizmů z okolo proudící vody. Čas od času ale zaútočí na mnohem větší kořist - salpu. Tito tvorové na první pohled připomínají medúzy, ale ve skutečnosti se jedná o pláštěnce, blízké příbuzné nás obratlovců. Na rozdíl od medúz mají dobře vyvinutou nervovou soustavu a dokonce obdobu naší páteře - strunu hřbetní.

alt:Salpa předním otvorem nasává vodu a zadním ji vypuzuje. Používá tedy cosi jako proudový motor! Zdroj: zoology.cz

Bezbrannou salpu nečeká ve spárech phronimy nic příjemného. Korýš vleze do její tělní dutiny a začne systematicky vyžírat vnitřní orgány, přičemž si počíná s chirurgickou přesností. Nesmí totiž zničit rosolovitý plášť kryjící tělo salpy, se kterým má jiné než gastronomické plány. Poté, co dohladka vyškrabe celý vnitřní povrch salpy, usadí se v jejím vykuchaném těle a dál jej využívá coby svůj příbytek i líheň vajíček, která uvnitř klade. Slizký obal phronimu chrání před predátory a zpomaluje její klesání ve vodním sloupci.

Krátké video o phronimě s anglickým komentářem. Vřele doporučujeme i další videa z webu: www.planktonchronicles.org

Pozůstatek salpy ale není jen netečnou mrtvou schránkou. Buňky přítomné v plášti zůstávají živé i dlouho po vykuchání původního majitele a materiál nejeví žádné známky hniloby. Phronima je tedy oblečená do jakési zombie-salpy, kterou udržuje na hraně života a smrti! Vztah mezi phronimou a salpou se vymyká běžným biologickým “škatulkám”. Nejde o predaci (vztah dravce a kořisti), jelikož salpa neslouží primárně jako zdroj potravy a Phronima navíc žije dlouhodobě v jejím těle jako parazit. Klasický parazitizmus to ale také není, vždyť salpa je zabita okamžitě po setkání se svým vrahem.

alt: Phronima ve slizké skrýši. Zdroj: H Bahena/Texas A&M Press

Aby té hrůzy nebylo málo, po internetu kolují neověřené, leč zcela uvěřitelné, fámy o spojení phronimy se slavnou hororovou sci-fi sérií o vetřelcích. Podoba a zvyky tohoto korýše prý inspirovaly filmaře k vytvoření nejvražednější kasty mimozemských příšer - královny vetřelců. Posoudit to můžete sami na přiložených fotografiích.

alt: Phronyma a královna vetřelců. Zdroj: Pål Abrahamsen

Blízkého příbuzného phronimy můžeme spatřit i v našich končinách. Jmenuje se blešivec (Gammarus), dorůstá nejvýše dvou centimetrů a najdeme ho v tekoucích vodách, kde se pohybuje na boku mezi rostlinami a kameny.

alt: Surrealistické tvary korýšů - různonožců. Náš Gammarus patří mezi ty obyčejnější. Zdroj: zoology.cz

Autor

Lukáš Novák

Použité zdroje

http://theatavism.blogspot.com/2012/03/sunday-spinelessness-how-could-i-forget.html
http://whyevolutionistrue.wordpress.com/2010/08/05/hyperiid-amphipods-salps-and-alien/
http://arthropoda.southernfriedscience.com/?p=240

0x
  • Tweet

Přečtěte si také

Kdo je prapředkem medúz?

22.03.2023 Zeptejte se

V prvé řadě je třeba si upřesnit terminologii. Jako medúza se dnes v zoologii označuje volně plovoucí dospělé stádium některých žahavců, které se pohlavně rozmnožuje.

1x Zeptejte se

Jak správně popsat ve sbírce hmyz, který nebyl nalezen, ale je z chovu?

20.03.2023 Zeptejte se

U exemplářů z chovu se udává kompletní nález původních "mateřských" jedinců, pokud je znám.

1x Zeptejte se

+ Načíst další

Získej kartu přírodovědce

Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.

Zaregistrovat se a získat kartu

Vybíráme z e-shopu

Placka Vorvaň

15 Kč

Mikina Přírodovědecká fakulta UK

650 Kč

Pohádka o Ipsíkovi

255 Kč

Předplatné magazínu Přírodovědci.cz (4 vytištěná čísla)

159 Kč

Deník přírodovědce

149 Kč

Pro učitele

Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.

Zobrazit nabídku

Zeptejte se přírodovědců

Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.

Položit dotaz

Výhody registrace

Karta přírodovědce vám zajistí volný vstup do muzeí PřF UK.

Zobrazit výhody

Archiv

Odebírat novinky


banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

Přírodovědci

  • O projektu
  • Naši partneři
  • Razítková samoobsluha
  • Autoři
  • Vědci
  • Zeptejte se přírodovědců
  • FAQ
  • Výhody registrace

Učitelé

  • Registrace
  • Nabídka služeb

E-shop

  • Registrace
  • Otevírací doba
  • Vše o nákupu
  • Reklamační řád

Kontakt

Všechny kontakty
Pro média
Copyright © 2013, Prirodovedci.cz jsou komunikačním projektem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Vytvořilo Andweb s.r.o. Mapa stránek