• Registrace
  • Přihlášení
  • Katalog pro učitele
  • Zeptejte se přírodovědců
  • Razítková samoobsluha
  • Pro média


   Ztráta hesla

košík je prázdný
 
Zobrazit košík
Celkem Kč
0,-
biolog
  • Kalendář akcí
  • Magazín
  • Video
  • Fotogalerie
  • Ke stažení
  • E-shop
  • Sekce biologie na přF UK
  • Články
Nacházíte se na: Úvod Biolog Články Fosilie měkkýšů vyprávějí příběh krajiny

Fosilie měkkýšů vyprávějí příběh krajiny

01.07.2015 - Biolog Tisknout
2x
  • Tweet

Výzkum přírodních poměrů ve střední Evropě během čtvrtohor má u nás hlubokou tradici. Jejím „otcem-zakladatelem“ je Vojen Ložek. Na čem dnes pracují pokračovatelé tohoto vědce?

Ve šlépějích doktora Ložka jde mimo jiné mezinárodní tým, ve kterém působí také docentka Lucie Juřičková z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK. Tým loni uspěl ve velmi tvrdé konkurenci 389 vědeckých skupin a jeho projekt se stal jedním z devatenácti, jež získaly podporu z Česko-norského výzkumného programu.

 

Projekt nese název „Human, Agricultural and Climatic Impact on Ecological Rules: Macroecological Analysis of Paleobiological Datasets“. Jeho hlavním českým řešitelem je Arnošt L. Šizling z Centra pro teoretická studia, což je společné pracoviště Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy.

Tým složený z terénních biologů, teoretických ekologů a archeologů analyzuje vývoj krajinných celků v Evropě po ústupu posledního kontinentálního zalednění – tedy zhruba od roku 9 500 před naším letopočtem.

 

Po tom, jak takový vývoj probíhal, lze pátrat prostřednictvím několika různých metod. Mezi nejoblíbenější dnes patří přístupy založené na molekulární genetice. S jejich pomocí mohou vědci analyzovat genetickou informaci v současných populacích organismů.

Na základě těchto dat pak dokážou odhadnout, kde se dříve nacházela centra biologické rozmanitosti. O takových centrech lze pak důvodně předpokládat, že odrážejí reálné přírodní poměry ve více či méně vzdálené historii.

alt: Směs fosilních plžů získaná ze spraše, tedy z prostředí středoevropské stepi v době ledové. Tato step představuje jakýsi bod nula ve vývoji naší fauny. Foto Lucie Juřičková.

 

Molekulární přístup má však jednu slabinu: vzniklá představa o biologickém rázu minulých krajin je založena pouze na nepřímých důkazech. Pro přímé důkazy je stále nutné se obracet k terénnímu výzkumu.

A právě v něm spočívá jádro práce, kterou do česko-norského projektu přispívá jeho spoluřešitelka za naši fakultu Lucie Juřičková. Navazuje při tom na celoživotní dílo geologa a klasika českého výzkumu čtvrtohor Vojena Ložka.

„Doktor Ložek vykopal během svého života na 300 profilů čtvrtohorními usazeninami. Jsou mezi nimi profily z celého území Československa, a to z různých typů stanovišť a různých nadmořských výšek. Taková síť je v podstatě světový unikát,“ vysvětluje docentka Juřičková, jejíž specializací je ekologie a paleoekologie evropských měkkýšů.

 

„Vojen Ložek nestihl zdaleka všechny profily zpracovat – tento úkol čekal na nás. Usilujeme také o přesné datování vzorků pomocí radioaktivního uhlíku, což je metoda, kterou neměl ve své době k dispozici.

Zároveň je třeba připomenout, že Ložek nebudoval svou vědeckou kariéru na základě současných kritérií. Řadu zásadních objevů proto publikoval v časopisech, které jsou dnes širšímu vědeckému světu nedostupné. Kromě terénních výzkumů je tedy naším dalším úkolem postupně zpřístupnit všechna tato data a vybudovat velkou, široce přístupnou databázi,“ doplňuje zooložka.

alt: Lesní druh trojlaločka pyskatá (*Helicodonta obvoluta*) se k nám rozšířil až v takzvaném lesním optimu poledové doby. Foto Lucie Juřičková.

 

Rozsáhlý datový soubor, který vznikl analýzou materiálu shromážděného Vojenem Ložkem i jeho následovníky, je už dnes možné využívat pro formulování různých vědeckých hypotéz. Získaná data se navíc velmi zajímavě doplňují mezi sebou.

„Jedním příkladem je rekonstrukce přírodního prostředí založená na analýze rostlinných pylů. S nimi pracuje v našem projektu hlavně kolega Petr Pokorný. Pylová zrna se v usazeninách zachovávají za jiných podmínek než ulity plžů. Poskytují tedy často informace o jiných typech prostředí a jiných krajinných celcích než plži.

Plže lze brát jako skutečné svědky poměrů na konkrétní lokalitě – to kvůli jejich příslovečně nízké schopnosti šíření. Taková míra přesnosti je při analýze pylu prakticky nedosažitelná,“ konstatuje docentka Juřičková.

alt: Plži druhu ovsenka skalní (*Chondrina avenacea*) stráví celý svůj život na jediné vápencové skále. Foto Lucie Juřičková.

 

Jak tedy vypadá obraz krajiny po konci poslední doby ledové, který nyní vystupuje před vědci z dílčích analýz? Podle Lucie Juřičkové je nutné v první řadě upravit naše doposud zjednodušující, přesto však dlouho přijímané představy o proměnách přírody v časech, kdy se střídaly doby ledové s meziledovými.

Podle dlouho převládajícího názoru mělo ochlazování klimatu svůj protějšek ve stěhování celých společenstev organismů do jižních „útočišť“ neboli refugií. Během oteplování byl tento přesun na jih vystřídán pohybem opačným.

 

„V posledních desetiletích dostává tato představa čím dál větší trhliny. První impulzy přišly z oblasti molekulární biologie, ale postupně jsou potvrzovány i prostřednictvím terénních dat včetně našich.

Ukazuje se, že i v relativně severně položených oblastech Alp a Karpat existovala během dob ledových takzvaná kryptická refugia. Ta neměla jen podobu jehličnaté tajgy v moři chladné stepi, na níž se pásli mamuti. Nejspíš zde byly také drobné ostrůvky listnatých lesů, kde dokázaly přežít i poměrně náročné druhy plžů,“ vysvětluje docentka Juřičková.

alt: Ulity čtvrtohorních plžů z lokality Pavlov. Foto Lucie Juřičková.

 

Autor

Michal Andrle

Tagy

ekologiepaleontologieměkkýšičtvrtohoryplži
2x
  • Tweet
Zajímá Vás tento obor? Klikněte a dozvíte se více informací

Přečtěte si také

Běh pro tygry v okolí Albertova

07.05.2025 Aktuality

Chcete se pobavit, plnit zajímavé úkoly a ještě pomoci dobré věci? Přijďte na benefiční běh pro tygry, který pořádá Centrum environmentálních forenzních věd spolu s Botanickou zahradou PřF UK a spolkem Altaica.

1x Aktuality

Velká výstava bezobratlých 2025

06.06.2025 - 15.06.2025 Kalendář akcí

Oslavte s námi pestrost naší přírody a prozkoumejte zblízka fascinující svět bezobratlých živočichů.

11x Kalendář akcí

+ Načíst další

Získej kartu přírodovědce

Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.

Zaregistrovat se a získat kartu

Vybíráme z e-shopu

Deník přírodovědce

149 Kč

Placka Sépie

15 Kč

Mikina Přírodovědecká fakulta UK

650 Kč

Předplatné magazínu Přírodovědci.cz (4 vytištěná čísla)

159 Kč

Tričko "Zvířecí abeceda - D"

290 Kč

Pro učitele

Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.

Zobrazit nabídku

Zeptejte se přírodovědců

Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.

Položit dotaz

Výhody registrace

Karta přírodovědce vám zajistí volný vstup do muzeí PřF UK.

Zobrazit výhody

Archiv

Odebírat novinky


banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

Přírodovědci

  • O projektu
  • Naši partneři
  • Razítková samoobsluha
  • Autoři
  • Vědci
  • Zeptejte se přírodovědců
  • FAQ
  • Výhody registrace

Učitelé

  • Registrace
  • Nabídka služeb

E-shop

  • Registrace
  • Otevírací doba
  • Vše o nákupu
  • Reklamační řád

Kontakt

Všechny kontakty
Pro média
Copyright © 2013, Prirodovedci.cz jsou komunikačním projektem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Vytvořilo Andweb s.r.o. Mapa stránek