Chraňme přírodu, chráníme tím sebe

Vývoj moderní medicíny výrazně snížil hrozbu, kterou dříve představovaly pro lidstvo infekční nemoci. Naopak ale mnohem větší část populace nyní trpí různými alergiemi a autoimunitními onemocněními. Nedávná pandemie COVID-19 nám znovu připomněla, jak vážnou hrozbu mohou infekce představovat. I na základě této zkušenosti se tým pod vedením Michala Vinklera a Jaroslava Flegra z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy rozhodl prozkoumat, jak čas strávený v přírodě ovlivňuje lidské zdraví, včetně průběhu onemocnění COVID-19.

Životní styl obyvatel vyspělých zemí zaznamenal za poslední dekády výrazné změny. Přemístili jsme se do měst a v přírodě trávíme čím dál méně času. I přes to, že moderní medicína jde mílovými kroky vpřed, zažíváme obrovský nárůst prevalence autoimunitních onemocnění a alergií, které jsou způsobeny útokem imunitního systému na vlastní organismus nebo jeho přehnanou reakcí na neškodné okolní podněty. Ačkoliv se jedná o velmi komplexní problém, snížené vystavení přirozeným alergenům a patogenům zde může hrát zásadní roli. Lidský imunitní systém se miliony let vyvíjel v prostředí s vysokou rozmanitostí podnětů, tedy biodiverzitou. Ta zahrnovala i široké spektrum parazitických a symbiotických organismů, kterým se musel přizpůsobit. Tzv. hygienická hypotéza a z ní odvozená hypotéza biodiverzity předpokládá, že interakce s těmito organismy a jejich antigeny jsou nezbytné pro vývoj a správné fungování naší imunity.

Vědci předpokládali, že čas strávený v přírodě, ať už v dětství, nebo v dospělosti, pozitivně ovlivňuje naše zdraví a jsme díky němu odolnější vůči infekčním nemocem (konkrétně COVID-19) i vzniku alergií. Hypotézu biodiverzity se rozhodli otestovat pomocí online dotazníku, jenž vyplnilo téměř 2000 lidí, kteří v něm odpovídali na otázky ohledně svého věku, pohlaví, obecného zdraví, životního stylu a zkušeností s onemocněním COVID-19 a alergiemi.

Dle očekávání vědců čas strávený v přírodě a intenzita kontaktu s biodiverzitou pozitivně ovlivňovaly fyzické i mentální zdraví účastníků studie. Lidé, kteří v přírodě trávili více času, se obecně cítili zdravější a měli méně problémů s alergiemi. Přímý vliv přírody na průběh onemocnění COVID-19 se však ze získaných dat prokázat nepodařilo. „Pozitivní dopad přírodní biologické rozmanitosti na naše celkové zdraví je však nepopiratelný a dokazuje ho i naše nejnovější studie,“ shrnuje Daniel Divín, první autor publikované studie.

Překvapením, které ze studie vyplynulo, byla spojitost mezi dojížděním do práce či školy a zdravím obyvatel. Ačkoliv nás dojíždění může někdy nudit a chceme mít všechno co nejblíže, respondenti, kteří dojíždějí, se cítili lépe po fyzické i psychické stránce. „Vysvětlením může být vitamin D, kterého naše tělo syntetizuje více díky času strávenému venku na slunci nebo zvýšené vystavení patogenům, se kterými se v hromadné dopravě setkáváme a budujeme si tak větší odolnost,“ shrnuje spoluautor studie Jan Toman. S odolností organismu potom souvisí i třetí možné vysvětlení zdůrazňující možnou pozitivní roli slabého stresu, který nám dojíždění způsobuje a činí nás tak odolnějšími.

Závěrem studie vědci apelují na důležitost kontaktu s přírodou a nutnost její ochrany. Jelikož pro naše zdraví není důležitý jenom samotný pobyt v přírodě, ale také její co největší rozmanitost, je důležité chránit přírodu, aby ona mohla chránit nás.