Ze života pavouků, díl 2. - pokoutník tmavý

Přes svou velikost však není člověku nebezpečný, a menší jedinci ani nedovedou prokousnout lidskou kůži. Pokoutníci si staví v rozích místností (odtud jejich jméno) horizontální nálevkovité sítě končící obývací rourkou, kde pavouk tráví většinu času. V noci však rourku opouští a v pavučině číhá na kořist. Pavučina často působí zaprášeným či nedbalým dojmem, neboť ji pavouk neupravuje, tak jak to dělají například křižáci, ale stále přidává nové vrstvy pavučiny. Samci dospívají koncem léta, kdy se vydávají aktivně hledat samice. Nezřídka se při tom octnou ve vaně nebo v umyvadle, odkud se však vlastními silami nedokáží dostat, neboť jim na nohou chybí polštářky přilnavých chloupků, které jiným pavoukům umožňují lézt i po hladkých površích. Po páření, kdy jsou samci často sežráni, samice přezimuje. Kokon vytváří až následující rok a mláďata se líhnou na jaře. Samice jsou dlouhověké a dožívají se i sedmi let. Vzácněji se můžeme v našich domácnostech setkat i s dalšími druhy pokoutníků, jako jsou pokoutník stájový (Tegenaria ferruginea) nebo pokoutník domácí (Tegenaria domestica).