• Registrace
  • Přihlášení
  • Katalog pro učitele
  • Zeptejte se přírodovědců
  • Razítková samoobsluha
  • Pro média


   Ztráta hesla

košík je prázdný
 
Zobrazit košík
Celkem Kč
0,-
  • Kalendář akcí
  • Magazín
  • Video
  • Fotogalerie
  • Ke stažení
  • E-shop
Nacházíte se na: Úvod Aktuality Vědkyně z naší fakulty odhaluje evoluci zubů

Vědkyně z naší fakulty odhaluje evoluci zubů

15.07.2020 - Aktuality Tisknout
6x
  • Tweet

V prestižním časopise Science právě vychází článek, který popisuje objev zubů u 409 miliónů let starých zkamenělin dávných čelistnatých obratlovců.

Tyto důležité nálezy pochází z jihozápadního okolí Prahy a jsou už více jak století uchovány ve sbírkách Národního muzea. Přesto své zásadní tajemství vydaly až nyní díky mezinárodnímu týmu paleontologů, jehož významnou částí jsou i odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a z Národního muzea. 

V současnosti se už jen málokdy stává, že se zásadně změní pohled na některou z důležitých otázek evoluce obratlovců. Je dosti výjimečné, aby tyto odpovědi přinesl materiál nalezený v České republice. Nejmodernějšími zobrazovacími metodami bylo zjištěno, že uvnitř kamenů s lebkami vývojově nejstarších čelistnatců byly ukryty zuby, jejichž struktura, umístění i způsob přirůstání byly překvapivě podobné pokročilým čelistnatcům – moderním rybám i suchozemským obratlovcům. Jsou tak nejstarším předobrazem i našich lidských zubů.

Raná evoluce moderních zubů

Zuby jako nástroj ke kousání a k usnadnění příjmu potravy jsou významným vynálezem čelistnatých obratlovců. Současné čelistnatce dělíme na dvě linie – žraloky a ryby (včetně jejich potomků všech suchozemských obratlovců). Paleontologové znají ještě vymřelé prvohorní trnoploutvé a umělou skupinu takzvaných pancířnatých. Za evolučně nejstarší byly dlouho považovány čelistní zuby u jedné podskupiny „pancířnatých“ - Arthrodira. Proto byly v evoluci zubů u čelistnatců pokládány za výchozí stav. Avšak svojí strukturou i způsobem růstu jsou natolik odlišné, že bylo pro vědce obtížné vysvětlit, jak se z nich mohly vyvinout zuby moderních obratlovců?

alt: Členové vědeckého týmu (Valéria Vaškaninová druhá zleva) při přípravě vzorků pro skenování na  synchrotronovém tomografu v ESRF v Grenoblu, Francie. Foto: Boris Ekrt, z archivu NM.

Publikovaný článek týmu vedeného Valérií Vaškaninovou z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Per E. Ahlbergem z University v Uppsale se zaměřil na mnohem primitivnější skupinu – Acanthothoraci. Ti jsou považováni za vývojově nejstarší známé čelistnatce. Celosvětově jsou velmi vzácní a zuby u nich nebyly do té doby popsány. To se podařilo až autorům vycházející studie, kteří prozkoumali exempláře akantotoracidů z České republiky na pracovišti ESRF (European Synchrotron Radiation Facility) ve francouzském Grenoble. Výsledkem je zjištění, že jejich zuby v sobě spojují vlastnosti obou velkých skupin žijících čelistnatých obratlovců – žraloků i kostnatých ryb a ukazují, že původ našich zubů můžeme odvozovat už od prvních obratlovců s čelistmi.

Původ a stáří nálezů unikátních zkamenělin

Všechny studované exempláře (kromě jednoho) pocházejí z České Republiky. Jeden byl nalezen před 150 lety ve světlém prvohorním vápenci v lomech na jižním úpatí vrchu Zlatý Kůň u Koněprus. Pochází ze sbírky proslulého francouzského sběratele a vědce Joachima Barranda. Další byly asi před 100 lety nalezeny ve tmavých vápencích v lomech v Černé rokli u Kosoře. Většina z exemplářů těchto 409 miliónů let starých mořských zkamenělin se dostala do sbírek Národního muzea v Praze a díky tomu je zde uchována celosvětově největší kolekce této nesmírně důležité skupiny starobylých akantotoracidních obratlovců.

alt: Fosílie druhu Radotina tesselata ze sbírek Národního muzea v Praze: pohled zepředu (vlevo), z levé strany (vpravo nahoře) a z pravé strany (vlevo dole). Foto: Vít Lukáš, z achivu NM.

První české zkameněliny v ESRF

Evropský synchrotron (ESRF) je společné evropské zařízení postavené ve Francouzském Grenoble. Jedná se o cyklický urychlovač elektronů, které vytvářejí elektromagnetické, tzv. synchrotronové rentgenové záření. To se u části prstence používá na prozařování různých materiálů a pomocí výpočetní tomografie (CT) se vytvářejí trojrozměrné modely skrytých struktur. Je velmi nesnadné získat projekt a mít možnost studovat exempláře na tomto zařízení. U těchto exponátů se to podařilo hned dvakrát a tyto exponáty se staly prvními Českými zkamenělinami, které byly na tomto unikátním zařízení studovány.

První české zkameněliny v jednom z nejprestižnějších přírodovědných časopisů

V přírodních vědách se za nejprestižnější časopisy považuje britský Nature a americký Science. Nyní se stalo poprvé, že byl v jednom z nich publikován původní paleontologický článek založený na zkamenělinách z Česka.

Obrázek v záhlaví: Tropický útes u Koněprus před 409 miliony let: Radotina, jeden z nejprimitivnějších čelistnatců, vyhlíží kořist ze své skrýše v prázdné schránce ortokonního hlavonožce. Autor: Jan Sovák

Použité zdroje

V. Vaškaninová et al., 2020: Marginal dentition and multiple dermal jawbones as the ancestral condition of jawed vertebrates, Science, DOI: 10.1126/science.aaz9431

Tagy

paleontologiegeologie zkameněliny
6x
  • Tweet
Zajímá Vás tento obor? Klikněte a dozvíte se více informací

Přečtěte si také

Běh pro tygry v okolí Albertova

07.05.2025 Aktuality

Chcete se pobavit, plnit zajímavé úkoly a ještě pomoci dobré věci? Přijďte na benefiční běh pro tygry, který pořádá Centrum environmentálních forenzních věd spolu s Botanickou zahradou PřF UK a spolkem Altaica.

1x Aktuality

Velká výstava bezobratlých 2025

06.06.2025 - 15.06.2025 Kalendář akcí

Oslavte s námi pestrost naší přírody a prozkoumejte zblízka fascinující svět bezobratlých živočichů.

11x Kalendář akcí

+ Načíst další

Získej kartu přírodovědce

Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.

Zaregistrovat se a získat kartu

Vybíráme z e-shopu

Deník přírodovědce

149 Kč

Triko hexapoda - šestinozí

250 Kč

Předplatné magazínu Přírodovědci.cz (4 vytištěná čísla)

159 Kč

Mikina Přírodovědecká fakulta UK

650 Kč

Placka Velká výstava bezobratlých

30 Kč

Pro učitele

Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.

Zobrazit nabídku

Zeptejte se přírodovědců

Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.

Položit dotaz

Výhody registrace

Karta přírodovědce vám zajistí volný vstup do muzeí PřF UK.

Zobrazit výhody

Archiv

Odebírat novinky


banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

Přírodovědci

  • O projektu
  • Naši partneři
  • Razítková samoobsluha
  • Autoři
  • Vědci
  • Zeptejte se přírodovědců
  • FAQ
  • Výhody registrace

Učitelé

  • Registrace
  • Nabídka služeb

E-shop

  • Registrace
  • Otevírací doba
  • Vše o nákupu
  • Reklamační řád

Kontakt

Všechny kontakty
Pro média
Copyright © 2013, Prirodovedci.cz jsou komunikačním projektem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Vytvořilo Andweb s.r.o. Mapa stránek