Věda je krásná 2024
Blíží se 13. ročník fotografické a výtvarné soutěže Věda je krásná. Pokud rádi fotíte přírodu, můžete své snímky přihlásit do kategorie Objevitelská.
2x Aktuality
Povodně patří mezi přírodní katastrofy, které bychom mohli díky nevyzpytatelným změnám klimatu očekávat stále častěji. Abychom těmto procesům porozuměli, je nutné se podívat, čím jsou způsobeny a jak se mezi sebou liší.
Blanka Gvoždíková a Miloslav Müller z katedry fyzické geografie a geoekologie proto zhodnotili povodně v západní a střední Evropě z posledních 60 let. Autoři rozebírali a hodnotili extrémní povodně mezi lety 1951 a 2013 na pomezí západní a střední Evropy. Jejich příčiny, ale i časové rozložení během roku se liší. V západní Evropě přicházejí zejména v chladné polovině roku a jsou spojené s vyššími srážkami způsobenými zonálním přenosem vlhkosti z Atlantiku na evropský kontinent. Pokud se přesouváme více na východ, přibývá povodní v teplé půlce roku, které často souvisí s přísunem teplého a vlhkého vzduchu z oblasti severního Jadranu právě nad území střední a východní Evropy.
Hodnotit samotné povodně lze z mnoha hledisek: vyčíslením škod, počtem obětí, ale také dosaženými průtoky na řekách, množstvím spadlých srážek, geografickou polohou a rozsahem, extremitou dané povodně ve vztahu k jiným povodním.
Vědci ve studii pracovali s daty denních průtoků řek v rámci povodí sedmi států: Česka, Slovenska, Polska, Rakouska, Švýcarska, Německa a Nizozemska, tedy řek Rýna, Emže, Vezery, Labe, Odry a Dunaje. Na jejich základě pak charakterizovali povodně – stanovovali míru extremity povodně zahrnující velikost odtoku, plošný rozsah povodně i délku jejího trvání. Nakonec byla povodeň zařazena do teplé nebo studené části roku a geograficky lokalizována.
Z výsledků vyplývá, že typů povodní je možné zaznamenat celou plejádu – od krátkých po několikadenní, od plošně malých po rozsáhlé. Velkých povodní v chladné polovině je obecně více a zasahují větší území; úplně největší však byla povodeň z června 2013, která zasáhla neočekávaně hodně povodí Rýna a Vezery. V Čechách neblaze proslulá povodeň z roku 2002 je pak ve sledovaném období třetí největší. V teplé půlce roku docházelo k více povodním v povodí Odry, Dunaje a Labe ve východní části vybraného území. V rámci celého časového úseku je znatelný nárůst počtu povodní od 80. let. V 60. letech studie téměř žádné velké povodně neeviduje, v 80. letech a mezi lety 1993 a 2006 jich ale bylo hned několik.
Riziko povodní je způsobeno nejen změnou klimatu, ale také lidskými zásahy podél toků a obecně změnami v krajině vedoucími k extrémnějším a rychlejším povodním. Dalším důležitým faktorem je stav krajiny a půdy před povodní. Nasycená vlhká půda, ve které již není místo pro další vodu, logicky vede ke zvýšení povrchového odtoku a k povodním. Na druhou stranu je zajímavé, že v 50., 80. a 90. letech je patrné následování povodní velkými suchy, což je fenomén zasluhující pozornost.
Právě výzkum meteorologických podmínek ve spojení s povodněmi je dalším možným směrem, který nám pomůže pochopit, jak taková komplexní hrozba jako povodně funguje.
Tomáš Janík, šéfredaktor Přírodověda populárně
Článek byl přejat z rubriky Přírodověda populárně.
Obrázek v perexu: Povodeň v roce 2013 v obci Husinec-Řež. Autor Petr Souček
Blíží se 13. ročník fotografické a výtvarné soutěže Věda je krásná. Pokud rádi fotíte přírodu, můžete své snímky přihlásit do kategorie Objevitelská.
2x Aktuality
I v nadcházejícím akademickém roce se můžete těšit na cyklus biologických přednášek ve Viničné 7, které se pyšní opravdu dlouhou tradicí. Vybírat z programu na zimní semestr můžete již nyní.
2x Biolog
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.