• Registrace
  • Přihlášení
  • Katalog pro učitele
  • Zeptejte se přírodovědců
  • Razítková samoobsluha
  • Pro média


   Ztráta hesla

košík je prázdný
 
Zobrazit košík
Celkem Kč
0,-
  • Kalendář akcí
  • Magazín
  • Video
  • Fotogalerie
  • Ke stažení
  • E-shop
Nacházíte se na: Úvod Aktuality Není povodeň jako povodeň

Není povodeň jako povodeň

08.08.2018 - Aktuality Tisknout
1x
  • Tweet

Povodně patří mezi přírodní katastrofy, které bychom mohli díky nevyzpytatelným změnám klimatu očekávat stále častěji. Abychom těmto procesům porozuměli, je nutné se podívat, čím jsou způsobeny a jak se mezi sebou liší.

Blanka Gvoždíková a Miloslav Müller z katedry fyzické geografie a geoekologie proto zhodnotili povodně v západní a střední Evropě z posledních 60 let. Autoři rozebírali a hodnotili extrémní povodně mezi lety 1951 a 2013 na pomezí západní a střední Evropy. Jejich příčiny, ale i časové rozložení během roku se liší. V západní Evropě přicházejí zejména v chladné polovině roku a jsou spojené s vyššími srážkami způsobenými zonálním přenosem vlhkosti z Atlantiku na evropský kontinent. Pokud se přesouváme více na východ, přibývá povodní v teplé půlce roku, které často souvisí s přísunem teplého a vlhkého vzduchu z oblasti severního Jadranu právě nad území střední a východní Evropy.

Hodnotit samotné povodně lze z mnoha hledisek: vyčíslením škod, počtem obětí, ale také dosaženými průtoky na řekách, množstvím spadlých srážek, geografickou polohou a rozsahem, extremitou dané povodně ve vztahu k jiným povodním.

alt: Rozložení největších povodní ve studeném (zeleně) a teplém (žlutě) půlroce. Zdroj Blanka Gvoždíková, Miloslav Müller

Vědci ve studii pracovali s daty denních průtoků řek v rámci povodí sedmi států: Česka, Slovenska, Polska, Rakouska, Švýcarska, Německa a Nizozemska, tedy řek Rýna, Emže, Vezery, Labe, Odry a Dunaje. Na jejich základě pak charakterizovali povodně – stanovovali míru extremity povodně zahrnující velikost odtoku, plošný rozsah povodně i délku jejího trvání. Nakonec byla povodeň zařazena do teplé nebo studené části roku a geograficky lokalizována.

Z výsledků vyplývá, že typů povodní je možné zaznamenat celou plejádu – od krátkých po několikadenní, od plošně malých po rozsáhlé. Velkých povodní v chladné polovině je obecně více a zasahují větší území; úplně největší však byla povodeň z června 2013, která zasáhla neočekávaně hodně povodí Rýna a Vezery. V Čechách neblaze proslulá povodeň z roku 2002 je pak ve sledovaném období třetí největší. V teplé půlce roku docházelo k více povodním v povodí Odry, Dunaje a Labe ve východní části vybraného území. V rámci celého časového úseku je znatelný nárůst počtu povodní od 80. let. V 60. letech studie téměř žádné velké povodně neeviduje, v 80. letech a mezi lety 1993 a 2006 jich ale bylo hned několik.

Riziko povodní je způsobeno nejen změnou klimatu, ale také lidskými zásahy podél toků a obecně změnami v krajině vedoucími k extrémnějším a rychlejším povodním. Dalším důležitým faktorem je stav krajiny a půdy před povodní. Nasycená vlhká půda, ve které již není místo pro další vodu, logicky vede ke zvýšení povrchového odtoku a k povodním. Na druhou stranu je zajímavé, že v 50., 80. a 90. letech je patrné následování povodní velkými suchy, což je fenomén zasluhující pozornost.

Právě výzkum meteorologických podmínek ve spojení s povodněmi je dalším možným směrem, který nám pomůže pochopit, jak taková komplexní hrozba jako povodně funguje.

 

Autor

Tomáš Janík, šéfredaktor Přírodověda populárně

Použité zdroje

Gvoždíková, B., & Müller, M. (2017): Evaluation of extensive floods in western / central Europe, Hydrology and Earth System Sciences 3715–3725.

Článek byl přejat z rubriky Přírodověda populárně.


Obrázek v perexu: Povodeň v roce 2013 v obci Husinec-Řež. Autor Petr Souček

Tagy

geografiePřírodověda populárně
1x
  • Tweet

Přečtěte si také

Umí rostlina řídit uvolňování pylu?

26.06.2025 Aktuality

Ač vědci zkoumají rostliny do detailů na úrovni molekul či z globálních perspektiv, stále existují neprobádané oblasti, kde se dají udělat průlomové objevy.

1x Aktuality

Světlušky hmyzem roku

24.06.2025 Biolog

Světlušky jsou mimořádně zajímavé - zdaleka ne všechny jsou noční a mají pozoruhodné životní strategie. Člověk je značně ovlivňuje a ohrožuje, třeba světelným znečištěním.

3x Biolog

+ Načíst další

Získej kartu přírodovědce

Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.

Zaregistrovat se a získat kartu

Vybíráme z e-shopu

Mikina Přírodovědecká fakulta UK

650 Kč

Předplatné magazínu Přírodovědci.cz (4 vytištěná čísla)

159 Kč

Šála PřF UK

290 Kč

Deník přírodovědce

149 Kč

Prospectus illustriores celeberrimæ Archiepiscopalis Urbis Salis

195 Kč

Pro učitele

Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.

Zobrazit nabídku

Zeptejte se přírodovědců

Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.

Položit dotaz

Výhody registrace

Karta přírodovědce vám zajistí volný vstup do muzeí PřF UK.

Zobrazit výhody

Archiv

Odebírat novinky


banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

Přírodovědci

  • O projektu
  • Naši partneři
  • Razítková samoobsluha
  • Autoři
  • Vědci
  • Zeptejte se přírodovědců
  • FAQ
  • Výhody registrace

Učitelé

  • Registrace
  • Nabídka služeb

E-shop

  • Registrace
  • Otevírací doba
  • Vše o nákupu
  • Reklamační řád

Kontakt

Všechny kontakty
Pro média
Copyright © 2013, Prirodovedci.cz jsou komunikačním projektem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Vytvořilo Andweb s.r.o. Mapa stránek