Geografické rozhledy 34/1
Nový, již 34. ročník Geografických rozhledů startuje tématem Geografie v praxi. Téma v sobě ukrývá otázku, která je velmi aktuální: K čemu je vlastně geografie?
0x Geograf
Klimatická změna spolu s nárůstem teploty vzduchu má v mnoha podobách také zásadní vliv na množství a dostupnost vody. V důsledku toho dochází k ekologickým dopadům na celý ekosystém.
Jedním z míst, které bylo silně zasaženo klimatickou změnou a v současné době také čelí kontroverznímu využívání velkého množství vody k těžbě nejméně kvalitního zdroje ropy (bitumenu), je i povodí řeky Athabasca v Kanadě. Na konkrétní dopady se detailně zaměřily Milada Matoušková a Kateřina Fraindová z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Řeka Athabasca je významná z několika důvodů, z nichž zmíníme pár nejvýznačnějších. V celém povodí se nachází mnoho národních parků a rezervací, a to již od pramene ve Skalnatých horách, kde vytéká z národního parku Banff až po ústí do jezera Athabasca v plošně největším chráněném území na světě národním parku Wood Buffallo. Národní park spolu s deltou řeky Peace a Athabasca je také velmi důležitým koridorem stěhovavých ptáků, např. kriticky ohroženého jeřába amerického (v současné době jeho populace čítá pouze okolo 400 kusů).
Z druhého konce je bohužel povodí známé také těžbou bituminózních písků na severu povodí, která má výrazné negativní ekologické dopady - rozsáhlá odkaliště podél toku, u kterých dochází k průsakům ekotoxickýh látek do řeky (spojováno mj. s mutacemi ryb a zvýšeným výskytem rakoviny u místních obyvatel), znečištění ovzduší, časté úniky z ropovodů a také obrovské množství vody, které je potřebné k extrakci bitumenu. S tím souvisí i ekonomická negativa pro Kanadu, jelikož většina peněz končí v pokladnách cizích zemí (nemluvě o bitumenu jako o jednom z nejméně návratných zdrojů energie). Avšak ekologické nápravy leží na kanadské vládě a místních občanech.
Výsledky studie ukázaly, že od počátku 60. let 20. století dochází k výraznému snížení průtoků na středním a dolním toku řeky Athabasca, v některých případech až o 25 %. Tyto změny mají negativní vliv na přírodní prostředí a vodní zdroje v povodí, a to zejména v zimních měsících. V této roční době jsou totiž obecně průtoky nejnižší, zpravidla pod 10 % ročního odtoku, přičemž v poslední době dochází k významnému poklesu i minimálních průtoků, které zapříčiňují někdy i vyschnutí ramen řeky v deltě Athabasca. Takovéto přerušení toků dále znemožňuje migraci vodních živočichů a jejich úhyn v důsledku např. nedostatku potravy. Lze očekávat, že sociálně-ekonomické činnosti soustředěné v této části povodí budou také silně ovlivněny těmito změnami. Faktorů ovlivňujících pokles průtoků je několik. Na jaře dochází ke sníženému odtoku zejména v důsledku poklesu sněhových srážek v zimě a tím i množství sněhové pokrývky, která z velké části dotovala jarní průtoky. V důsledku oteplování, které v minulém století bylo v prérijních oblastech západní Kanady velmi výrazné, se zvýšila i potenciální evapotranspirace (celkový výpar ze zemského povrchu do atmosféry), což je další spolupůsobící faktor poklesu odtoku. Výrazné oteplení se projevilo i na horním toku, kde dochází k rychlému ústupu ledovců. Např. ledovec Athabasca, který je jedním ze splazů velkého ledovcového pole Columbia Icefield již od počátku 20. století ustoupil o více než 1,5 km. Pokud bude úbytek ledovců pokračovat, dojde v budoucnu ještě k většímu snížení průtoků, jelikož nebude mít „co“ odtávat. Je také nutné počítat s celkovou změnou hydrologického režimu řeky.
Povodí řeky Athabasca čelí v současné době mnoha stresorům a tlakům – zejména úbytek ledovců, úbytek množství sněhové pokrývky, zvýšená evapotranspirace, a tím i výrazný pokles průtoků v řece. Aby nedošlo ke katastrofickým následkům v povodí, je v současné době nezbytné vytvořit vhodnou strategii hospodaření s vodou i ve využití půdy v tomto zranitelném ekosystému.
Mgr. Kateřina Fraindová, Přírodověda populárně
Článek byl převzat z rubriky Přírodověda populárně.
Obrázek v záhlaví: Ústup čela ledovce Athabasca, Columbia Icefield (2008), za posledních Cca 125 let ustoupil o více než 1,5 km.
Foto: M. Matoušková
Nový, již 34. ročník Geografických rozhledů startuje tématem Geografie v praxi. Téma v sobě ukrývá otázku, která je velmi aktuální: K čemu je vlastně geografie?
0x Geograf
Obaly na potraviny, textilie nebo autodíly. Všechny tyto věci mají jedno společné. Tím pojítkem je syntetický materiál polypropylen.
0x Chemik
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.