Africká savana jako živá učebnice

V březnu letošního roku (4.–22. března 2026) se uskutečnil historicky první kurz savanové ekologie (MB162T12 - Savanna Ecology Field Course) určený pro studenty Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK). Osmnáctidenní expedice zprostředkovala studentům osobní zkušenost s ekosystémem, který znají jen z učebnic, přednášek či dokumentárních filmů. Africká savana, díky sezónnímu střídání dešťů a sucha a s ním spojených častých požárů, spolu s přítomností početné a druhově pestré megafauny (na jiných kontinentech víceméně vyhubené), je živou a velmi dynamickou učebnicí ekologie “on-the-fly”.

Budoucí ekologové měli možnost na vlastní oči sledovat, jak výrazně se zdejší prostředí mění v závislosti na sezónní dostupnosti a gradientu srážek a jak tento pravidelný cyklus formuje životy rostlin i živočichů. Pro řadu z nich bylo překvapením, že savana není jen “louka s antilopami a sem tam akácií”, ale že se jedná o široké spektrum biotopů – od vegetačně pestrých řídce křovinatých savan Krugerova národního parku, přes hornatý reliéf s břehovými lesíky u řeky Limpopo v národním parku Mapungubwe až po hustě zarostlý a hlavně pichlavý “thornveld” charakteristický pro vnitrozemskou suchou savanu, dominující v soukromé výzkumné rezervaci Mogalakwena River Reserve. Právě v této rezervaci již v minulosti úspěšně zpracovávali své diplomové práce na savanová témata dva studenti katedry ekologie PřF UK.

Setkání s experty v Krugerově národním parku

Celou polovinu pobytu výprava strávila v emblematickém Krugerově národním parku, který letos oslavil 100 let od svého založení. Díky dlouhodobé spolupráci týmu profesora Petra Pyška z Botanického ústavu AV ČR a katedry ekologie PřF UK s výzkumníky ze South African National Parks se podařilo do programu kurzu zařadit i odborné přednášky. Ty byly zaměřené jak na praktické úlohy (jak spočítat slony, lvy a hrochy na území velikém jako Morava), tak i na ekologické otázky, které musí management parku v kontextu ochrany přírody řešit (kolik slonů je už je moc slonů, hoří v parku málo, akorát nebo požáry už škodí?). Velkou část programu expedice však pochopitelně tvořilo samotné studium divoké přírody (divoké natolik, že kvůli bezpečí návštěvníků parku se nesmí mimo kempy vystupovat z auta). Účastníci sledovali především rozmanité druhy ptáků a velké savce, to vše s asistencí a pomocí lektorů z PřF UK a Botanického ústavu AV, kteří mají s africkou přírodou bohatou zkušenost.

Pěšky savanou: výzkum na vlastní kůži

Vyvrcholením kurzu byl vlastní pětidenní terénní výzkum v soukromé rezervaci Mogalakwena River Reserve v provincii Limpopo, kde studenti plnili odborné úlohy, jako například sčítání ptáků, zjišťování diverzity vážek, mapování rozšíření invazních rostlin, monitoring savců pomocí fotopastí či výskyt plazů. Díky absenci velkých šelem či slonů se zde studenti mohli “proběhnout” pěšky po africké buši a doslova na vlastní kůži plně zažít prostředí, které předtím mohli pozorovali jen zpoza okénka auta. Pobyt v rezervaci však výpravě zpestřila povodeň místní řeky Mogalakwena, jejíž název lze volně přeložit jako „řeka zuřivých krokodýlů“.

“Terénní výuka v savaně studentům nabídne něco, co přednáška ani středoevropský les nikdy nedokáží. Savana totiž představuje unikátní ekosystém s minimálním vlivem člověka, který díky své vysoké dynamice a jasně čitelným interakcím mezi klimatem, ohněm, herbivory a predátory umožňuje v reálném čase demonstrovat mechanismy udržení biodiverzity a stability ekosystémů." říká doc. RNDr. David Hořák, Ph.D., vedoucí katedry ekologie PřF UK a garant kurzu.

Kurz i přes nezanedbatelnou osobní finanční spoluúčast potvrdil zájem studentů PřF UK o terénní vzdělávání v atraktivních a biologicky hodnotných destinacích mimo Evropu a díky kladné odezvě otevřel cestu k dalším ročníkům spolupráce s jihoafrickými partnery.

Kurz kombinoval odborné přednášky jihoafrických vědců a správců parků, strukturované pozorování v terénu a samostatný sběr dat. Kurz vedli doc. RNDr. David Hořák, Ph.D., RNDr. Martin Černý, Ph.D. (oba z katedry ekologie PřF UK), dále Mgr. Jan Čuda, Ph.D. a Mgr. Klára Pyšková (oba z Botanického ústavu AV ČR).