Wikipedie mi přirostla k srdci

Wikipedie obsahuje už 22 milionů článků v 285 jazycích. Česká verze byla založena v roce 2002 a nyní má přes 257 000 hesel. Každý měsíc si uživatelé internetu prohlédnou na české Wikipedii přibližně 100 milionů stránek, tedy asi 38 stránek za sekundu. Česká webová encyklopedie úspěšně navazuje kontakty s různými institucemi – s Národní knihovnou, Národním památkovým ústavem, řadou muzeí a v poslední době i s univerzitami. Právě na vysokoškolské profesory směřuje nejnovější výzva českých wikipedistů s názvem Studenti píší Wikipedii. Posluchači některých vysokých škol v Praze, Olomouci a Brně píší v rámci tohoto projektu místo obyčejných seminárních prací články na Wikipedii. Obohatí ji tak o stovky nových či výrazně vylepšených hesel z různých oborů – od imunologie až po barokní umění či skandinávskou literaturu.

Vojtěch Dostál, posluchač třetího ročníku molekulární biologie na Přírodovědecké fakultě UK, je nejen zapáleným přírodovědcem, ale i jedním z předních wikipedistů a organizátorů projektu Studenti píší Wikipedii.

Jak jste se k Wikipedii dostal?

Asi stejně jako většina nově příchozích editorů. Nejdříve jsem ji začal využívat jako informační zdroj a jednou jsem zkusil něco opravit. Časem to člověka pohltí, zvlášť když je grafoman a rád zpracovává informace. Editorem jsem už pět let a Wikipedie mi přirostla k srdci. Po vzoru amerických kolegů jsem v roce 2011 nastartoval také program spolupráce s vysokými školami a od té doby o něj pečuji.
 

Našel jste v české Wikipedii hodně chyb?

Ano, ze své podstaty je plná chyb, ale mnoho z nich se postupně daří eliminovat. Každý je může vyhledat a opravit. Na druhou stranu chyby nejsou výlučnou vlastností Wikipedie – najdete je v každé encyklopedii.
 

Jsou chyby způsobené tím, že na české Wikipedii není dostatečně velká komunita lidí, kteří mají chuť a schopnost je korigovat? Nebo vidíte problém spíš v neustálém aktualizování informací?

Každá encyklopedie, ať je to Britannica, nebo Wikipedie, má své výhody. Wikipedie je v porovnání s jakoukoliv tištěnou encyklopedií daleko aktuálnější. Články o událostech se tam objevují z minuty na minutu. Například informace o zvolení prezidenta ČR byla na Wikipedii prakticky ve stejný okamžik, kdy byl vyhlášen výsledek voleb. Na druhou stranu nedisponujeme takovými odbornými kapacitami jako tištěné encyklopedie. Stává se tedy, že některé vysoce odborné informace jsou bohužel opraveny až po určité době.
 

Jsou na Wikipedii aktivní také odborníci, kteří se podílejí na tvorbě tištěných encyklopedií?

Česká komunita je směsí lidí různého věku a různého vzdělání, je to v podstatě mix české společnosti. Jednou z předních osobností je například profesor Jan Sokol, svého času prezidentský kandidát. Ten je skutečně dlouholetým zkušeným wikipedistou. Na Wikipedii působí ale i spousta dalších vysokoškolských profesorů.
 

Jak se získávají noví editoři? Hlásí se sami, nebo je musíte oslovovat?

Noví přispěvatelé se myslím z devadesáti procent hlásí sami poté, co objeví Wikipedii, jako jsem ji kdysi objevil já. Anglická verze, která je ve svém vývoji nejdále, se však posunula do fáze, kdy už do ní nepřibývá tolik přispěvatelů. Spousta článků je napsána a nováčci se tak musí dostat přes hradbu něčeho již existujícího, což nezvládne každý. Proto vznikají různé iniciativy, jako je spolupráce s univerzitami, soutěže a podobně.

Kolik je dnes českých wikipedistů?

Nejprve si musíme říct, kdo je vlastně wikipedista. Ten, kdo někdy editoval článek? Takových jsou tisíce. Zajímavější je počet autorů, kteří měsíčně vytvoří alespoň sto editací článků. Na anglické Wikipedii jich jsou asi 3 000, na české 93. Vypadá to jako propastný rozdíl. Ale když si uvědomíme, kolik je na světě anglicky přispívajících lidí ve srovnání s česky přispívajícími, není to tak špatné.
 

Projekty na vysokých školách vedou wikipedisté, jimž říkáte ambasadoři. Podle čeho je vybíráte?

Jde o nadšence, kteří chtějí pro Wikipedii udělat něco navíc. Snažíme se, abychom v každém univerzitním městě měli alespoň jednoho ambasadora, nejlépe však několik.
 

Kdo Wikipedii financuje?

Fungujeme čistě z dobrovolných příspěvků. Nemáme na stránkách žádnou reklamu, díky příspěvkům v řádu desítek dolarů se ale každý rok daří nashromáždit několik milionů dolarů. Wikipedisté nejsou za články z principu odměňováni, všichni pracujeme zadarmo ve svém volnu. Většina peněz jde na technický provoz, například na servery. Máme i několik placených zaměstnanců, hlavně v USA. Značná část financí je využita na programy typu Studenti píší Wikipedii.
 

České projekty jsou hrazeny z peněz vybraných u nás?

Ne, finanční prostředky se shromáždí do jednoho velkého balíku bez ohledu na to, odkud pocházejí. Balík se následně rozděluje mezi pobočky v jednotlivých zemích podle zajímavosti konkrétních projektů. Jde vlastně o jakýsi grantový systém.

Do projektu Studenti píší Wikipedii se zapojilo již sedm českých institucí, máte také plno fanoušků na Facebooku. Jak stoupá popularita této aktivity?

Předně je třeba si uvědomit, že psát Wikipedii není životní touhou každého z nás. Ne každý má totiž sklon shromažďovat informace. Přesto jsou vysoké školy obrovským zdrojem lidské síly. Když studenti tvoří hesla na Wikipedii namísto běžných seminárních prací, dostává jejich snažení hlubší smysl. Popularita této původně skromné iniciativy za poslední rok vzrostla a začínají o ní vědět nejen wikipedisté, ale i někteří progresivní učitelé.
 

Jak probíhá kontrola vkládaných příspěvků?

Z principu může do Wikipedie přispívat úplně každý, nikomu nebráníme. U studentů je to trochu specifické, jejich práci je potřeba přece jen organizovat, protože za ni bývají hodnoceni. Studenti si zpravidla z nějakého seznamu vyberou článek, který je zajímá. Seznam vytvářejí wikipedisté společně s pedagogem z příslušného oboru.
 

Podle čeho tyto pedagogy vybíráte?

Zpočátku jsme museli dělat velkou propagaci a oslovovat učitele. Nyní se již o projektu často informují sami mezi sebou, nebo se o nás někde dočtou. Vybíráme si motivované lidi, kteří projeví skutečný zájem.
 

Lze u příspěvků sledovat jejich editaci a vývoj?

Ano, každou úpravu většinou vidí hned několik lidí. Tím se zamezuje různým hloupostem, které by do Wikipedie vkládali vtipálkové. Kontrolujeme také speciálně úpravy „našich“ studentů – ale spíše proto, abychom jim mohli poradit nebo něco poupravit.
 

Existuje u nás, stejně jako v anglické verzi, VisualEditor umožňující editaci „jako ve Wordu“?

Průkopníkem je zde spíše anglická Wikipedie, na vývoji tohoto nástroje se ale podílí wikipedisté z celého světa. Je to velký příslib pro získávání nových přispěvatelů, neboť značně usnadní vkládání příspěvků.
 

Jak získáváte fotografie pro jednotlivá hesla?

Wikipedie využívá výhradně fotografie uvolněné pod svobodnou licencí. K dispozici má registr čítající 16 milionů souborů, které jednotliví uživatelé buď sami nafotili, nebo je získali včetně autorských práv. Snímky jsou tam vkládány s předpokladem, že budou dále volně využívány.
 

Co volný čas? Zbývá vám vůbec nějaký?

Tak to je horší, volného času moc není. Pokud nejsem na fakultě, jsem rád, že mohu odpočívat nebo být s přáteli. Mám rád alternativní hudbu a píšu o ní s kamarády na malý blog jménem Nukain. V létě se snažím hodně cestovat, oblíbený mám autostop po Evropě. Nejvzdálenější zemí, jakou jsem kdy navštívil, byla Jižní Korea. Tam jsem se podíval před lety jako účastník biologické olympiády. Dost času ovšem věnuji Wikipedii.
 

Co vás přivedlo ke studiu na Přírodovědecké fakultě UK?

Na biologii jsem se v rodině zaměřil jediný, rodiče i sestra mají úplně jiné vzdělání. Myslím, že každý přírodovědec začíná u hmatatelné přírody. V mém případě to byly květinky, a tak jsem si dělal herbáře. Časem jsem objevoval další obory biologie a postupně si zamiloval biologii pod mikroskopem. Přírodovědeckou fakultu jsem dobře znal už ze studií na gymnáziu v Pardubicích, kdy jsem soutěžil v biologických olympiádách. Spoustu kamarádů jsem pak našel na Běstvině, což je takové „soustředění“ mladých biologů. Hodně lidí z Běstviny šlo studovat sem na fakultu, takže při výběru školy jsem moc neváhal.

Horní snímek: Vojtěch Dostál studuje molekulární biologii. Kromě Wikipedie má rád také alternativní hudbu a cestování. Foto Petr Jan Juračka.