• Registrace
  • Přihlášení
  • Katalog pro učitele
  • Zeptejte se přírodovědců
  • Razítková samoobsluha
  • Pro média


   Ztráta hesla

košík je prázdný
 
Zobrazit košík
Celkem Kč
0,-
  • Kalendář akcí
  • Magazín
  • Video
  • Fotogalerie
  • Ke stažení
  • E-shop
  • Úvod
  • O magazínu
  • Distribuční místa
  • Inzerce
Nacházíte se na: Úvod Magazín Vzpomínky na dávná dramata - Krátery po dopadu meteoritů vyprávějí o historii Země

Vzpomínky na dávná dramata - Krátery po dopadu meteoritů vyprávějí o historii Země

10.11.2012 - Magazín Tisknout
1x
  • Tweet

Když se řekne kráter, představí si většina z nás útvary na Měsíci, Marsu či jiných tělesech sluneční soustavy. Krátery ale najdeme i u nás „doma“, na Zemi. Některé tyto prohlubně, většinou kruhového tvaru, jsou výsledkem sopečné činnosti nebo vojenských aktivit. Mnohé se však zrodily, podobně jako ty mimozemské, po dopadu meteoritu. Takové krátery označujeme jako dopadové neboli impaktní.

Na Zemi se do dnešních dnů dochovaly necelé dvě stovky impaktních kráterů. Číslo nicméně nemusí být konečné, protože některé krátery jsou vlivem rychlé eroze špatně rozpoznatelné jak v terénu, tak na družicových snímcích. O původu určitých kráterů se také vedou spory – řada dopadových totiž byla v minulosti považována za sopečné.

alt: Některé krátery na Zemi jsou sopečného původu, jiné vytvořil dopad meteoritu. Autor ilustrace Petr Modlitba.

Za největší a nejstarší impaktní kráter na Zemi býval donedávna pokládán Vredefort v Jižní Africe. Vznikl před více než 2 miliardami let a dnes má průměr 160 km. Velikost těsně po dopadu meteoritu se odhaduje na 300 km, ale kvůli značné erozi je obtížné ji zjistit přesněji.

Nedávné výzkumy ovšem prokázaly existenci podstatně staršího a plošně rozsáhlejšího kráteru. Nachází se v západním Grónsku, v blízkosti osady Maniitsoq. Je starý zhruba 3 miliardy let. Původní šířka mohla být asi 600 km, v důsledku dlouhodobých erozních procesů nyní činí pouze 100 km.

Podle skupiny badatelů z Ohio State University se pozůstatky dalšího velkého kráteru nacházejí ve Wilkesově zemi v Antarktidě, a to pod 1600 m tlustou vrstvou ledu. Na možný výskyt kráteru upozornily vědce výsledky satelitního měření gravitačních anomálií z roku 2006. S průměrem přibližně 480 km by šlo o druhý největší kráter na Zemi. Jeho stáří je odhadováno na 250 milionů let, což vede k úvahám o souvislosti jeho vzniku s rozsáhlým vymíráním druhů v oné době (na konci permu, tedy na přelomu prvohor a druhohor). Názory mnoha odborníků na existenci tohoto kráteru jsou však značně skeptické. Možnosti dalšího výzkumu přitom zásadně omezuje mocný ledový příkrov, který celé území pokrývá.

Mezi nejlépe prostudované naopak patří kráter Ries v Německu. Dlouho byl, podobně jako mnoho dalších, považován za sopečný. Již v roce 1960 byla ovšem definitivně potvrzena teorie o jeho impaktním původu. Ries vznikl před 15 miliony let a má průměr 24 km. Blízko něj se nachází ještě Steinheimský kráter, který je obdobně starý, ale výrazně menší – v průměru má přibližně 3,8 km. Roztavené horniny, vyvržené po dopadu meteoritů na tato dvě místa, patrně doletěly až k nám a staly se z nich známé vltavíny.

Satelitní pohled na kráter Ries a jeho okolí v jižním Německu. Uprostřed město Nördlingen. Zdroj Wikimedia Commons, autor Vesta za použití snímků Landsat 7 a softwaru NASA WorldWind, Public Domain.

Existují také názory, že impaktním kráterem je Česká kotlina. Dřívější domněnka, že je stejně stará jako Ries, byla vědeckými důkazy vyvrácena. Nová teorie říká, že velký meteorit dopadl do našich končin zhruba před jednou miliardou let. Tuto myšlenku podporují jisté skutečnosti, například dosud uspokojivě nevysvětlený výskyt některých hornin odpovídajícího stáří. V současnosti proto ožívá zájem o studium této problematiky. Pro získání dalších informací lze doporučit stálou expozici s názvem Český kráter, která je instalována na zámku v Železné Rudě.

S vyhynutím dinosaurů je spojován kráter Chicxulub na poloostrově Yucatán v Mexiku. Před 65,5 miliony lety, na konci křídy, sem nejspíš dopadl obří meteorit. Vytvořil kráter, a navíc vyvolal rozsáhlé změny podnebí, požáry, zemětřesení a tsunami. Došlo tak k jedné z největších ekologických katastrof na Zemi.

Meteoritické krátery zůstávají němými svědky dávných událostí, jež mnohdy zásadním způsobem ovlivnily současnou tvář Země. Jejich další výzkum nám může pomoci lépe poznat a pochopit historický vývoj naší planety.

alt: Impaktní kráter známý jako Meteor Crater nebo Barringer Crater. Nachází se v Arizoně v USA a je starý asi 50 000 let. Zdroj Wikimedia Commons, autor Shane.torgerson, licence Creative Commons Attribution 3.0 Unported.

Autor

Tomáš Matějček

1x
  • Tweet

Přečtěte si také

Uhynulé vydry odhalují znečištění řek

DNES Aktuality

Vydra říční, největší šelma našich vodních toků, je nejen symbolem návratu divoké přírody do české krajiny, ale může být i klíčem k odhalení skrytého znečištění řek a potoků.

1x Aktuality

Biosmršť 2025

VČERA Aktuality

Předposlední víkend v květnu (23.–25. 5.) proběhne již čtvrté bleskové mapování vybraných nepůvodních druhů živočichů a rostlin, do kterého se může zapojit úplně kdokoli.

4x Aktuality

+ Načíst další

Pro vstup do placené sekce se prosím přihlašte

Ztráta hesla

Nejste ještě zaregistrovaní? Neváhejte a získejte mnoho výhod!

Registrace

Objednat předplatné

Objednejte si předplatné a získejte vstup ke studni vědomostí

Objednat

Jak to funguje?

1) Zaregistrujte se
2) Objednáte předplatné
3) Přihlásíte se a můžete číst

Aktuální číslo

Přírodovědci 01/2025 Buňky

Přírodovědci 01/2025 Buňky

Editorial Tiráž Obsah čísla

Předchozí čísla

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 4/2024

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 3/2024

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 2/2024

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2024

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 4/2023

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 3/2023

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 2/2023

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2023

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 4/2022

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 3/2022

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 2/2022

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2022

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 3/2021

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 2/2021

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2021

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 4/2020

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 3/2020

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 2/2020

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2020

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 4/2019

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 3/2019

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 2/2019

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2019

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 4/2018

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 3/2018

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 2/2018

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2018

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 4/2017

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 3/2017

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 2/2017

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2017

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 4/2016

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 3/2016

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 2/2016

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2016

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 4/2015

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 3/2015

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 2/2015

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2015

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 4/2014

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 3/2014

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 2/2014

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2014

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 4/2013

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 3/2013

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 2/2013

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2013

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2012

Přírodovědci

  • O projektu
  • Naši partneři
  • Razítková samoobsluha
  • Autoři
  • Vědci
  • Zeptejte se přírodovědců
  • FAQ
  • Výhody registrace

Učitelé

  • Registrace
  • Nabídka služeb

E-shop

  • Registrace
  • Otevírací doba
  • Vše o nákupu
  • Reklamační řád

Kontakt

Všechny kontakty
Pro média
Copyright © 2013, Prirodovedci.cz jsou komunikačním projektem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Vytvořilo Andweb s.r.o. Mapa stránek