Magazín Přírodovědci.cz, číslo 1/2019 - Editorial
Milí čtenáři,
za více než sto let od svého objevu zažila radioaktivita období nadšené pozornosti i léta zavržení a odporu. Vzbuzovala a stále vzbuzuje velká očekávání i velké obavy. Je vnímána jako tajemná síla, která může být téměř nevyčerpatelným zdrojem energie, ale i jako hrozba, která může způsobit katastrofu nepředstavitelných rozměrů.
Přirozená radioaktivita je přitom v našem světě všudypřítomná a pro živé organismy nepředstavuje žádné zvláštní nebezpečí. Jejich fungování naopak často prospívá. Pokud nepočítáme jaderné zbraně, nemá dnes strach z radioaktivity racionální základ. Všude, kde ji člověk využívá, jsou zavedena přísná bezpečnostní opatření a míra rizika je naprosto srovnatelná (ale spíše mnohem nižší) s řadou jiných oblastí, kde se pracuje s potenciálně nebezpečnými látkami. Naneštěstí jsou obavy ve veřejnosti hluboce zakořeněny a znemožňují rozlišovat mezi skutečnou a zdánlivou hrozbou.
Radioaktivní přeměna je mimořádně užitečný proces a má své nezastupitelné místo v řadě vědních oborů. Navzdory zažitým obavám pomáhá lékařům nejen s diagnózou, ale i v boji s nádorovými onemocněními. Za její špatnou pověstí stojí především vojenské zneužití a chyby – obojí však jde výhradně na vrub člověka.
prof. RNDr. Ivan Němec, Ph.D.
proděkan pro chemickou sekci