Magazín Přírodovědci.cz, číslo 1/2024 - Editorial
MILÍ ČTENÁŘI,
slovo kořen je v různých spojeních hojně zastoupeno v naší slovní zásobě, v lidových rčeních a kouzelných metaforách. Tam, kde „chybí kořeny“, ať už v biologickém
nebo duchovním světě, je to pro nás anomálie, něco vzácného, podivného, nutícího nás k prozkoumání příčin. Musíme do hloubky, ta věc je skryta, láká tajemstvím. Kořeny bývají pod povrchem, v podzemí – nejen politika, i botanici užívají slovo „underground“. Nadzemní část rostliny kořeny stabilizují, vyživují, zprostředkují reakci na změny v rhizosféře. Spolu se synuziemi mikroorganismů, z nichž symbiotické houby znásobují povrch pro příjem půdního roztoku s ionty minerálů, plní funkci
transportu a komunikace rostliny s pestrým substrátovým prostředím. Rozmanitost tvarů a funkčních adaptací kořenů napříč biomy budí úžas a upoutala i řadu
badatelů naší univerzity. Ze zakladatelských postav např. anatoma a fyziologa prof. B. Němce, v novější době z katedry botaniky prof. J. Jeníka, protagonistu oboru kořenových systémů nebo doc. J. Kubíkovou, která studovala synuzie půdních hub. Většina autorů tohoto čísla představuje několikátou generaci stojící na jejich ramenou. Věřme, že po přečtení jejich textů se vám téma bude jevit stejně fascinující, jako jim.
Inspirativní čtení přeje
prof. RNDr. Pavel Kovář, CSc.
katedra botaniky
