• Registrace
  • Přihlášení
  • Katalog pro učitele
  • Zeptejte se přírodovědců
  • Razítková samoobsluha
  • Pro média


   Ztráta hesla

košík je prázdný
 
Zobrazit košík
Celkem Kč
0,-
  • Kalendář akcí
  • Magazín
  • Video
  • Fotogalerie
  • Ke stažení
  • E-shop
Nacházíte se na: Úvod Přírodovědec Semináře Suroviny budoucnosti

Suroviny budoucnosti

21. 5. 2012, Mineralogická posluchárna, Přírodovědecká fakulta UK, Albertov 6, 128 43, Praha 2

Místnost má omezenou kapacitu pro 90 účastníků, nečekejte tedy s registrací!

Těšíme se na vás. Opět platí, že registrovaní přírodovědci, kteří se prokáží svojí kartou, dostanou malou pozornost :-)

Tato akce již proběhla, přihlášky jsou uzavřeny.
10:00
Zahájení
10:10

Nerostné suroviny. Výhled vývoje globálně a v České Republice

RNDr. Zdeňka Petáková, Česká geologická služba
10:45

Geologický průzkum. Jak na to?

Mgr. Sven Hönig, Ústav geologických věd, PřF MU, Eurasian Minerals, Inc.
11:20
Přestávka, občerstvení
11:35

Perspektivy průzkumně-těžebních aktivit na ropu a zemní plyn v regionu České republiky

RNDr. Jana Hudcová, MND, a.s.
12:10

Minulost, přítomnost a budoucnost uhlí

RNDr. Petr Rojík, PhD, Sokolovská uhelná, a.s.
12:45
Přestávka, občerstvení
11:35

Zlato včera, dnes a zítra

RNDr. Petr Morávek, AUREA
11:35

Voda – Budoucí světový problém

RNDr. Martin Procházka, Aquatest, a.s.
14:10
Workshopy a doprovodný program, občerstvení
14:30
Prohlídka Chlupáčova muzea historie Země
Prohlídky mineralogických sbírek PřF UK
Návštěva Geoparku v Botanické zahradě PřF UK (s výkladem, včetně drobného geologického testíku)
16:00
Ukončení semináře

Uvedené časy jsou pouze orientační.
Program může být upraven!

Nerostné suroviny využívalo lidstvo odjakživa a v dnešní době tomu není jinak. Na výrobu většiny předmětů denní potřeby, ať už jsou to automobily, počítače či domácí spotřebiče, potřebujeme nerostné suroviny. Vždyť jen na zhotovení mobilního telefonu užíváme vlastnosti téměř třiceti různých chemických prvků. Bez energetických surovin bychom neměli elektřinu ani teplo v domácnostech, bez fosilních paliv bychom nemohli jezdit v autech, bez stavebních surovin bychom nemohli stavět domy ani pozemní komunikace, nemluvě o dalších produktech jako je sklo, keramika a plasty. Všechny nerostné suroviny se musí v přírodě vyhledat, poté vytěžit a zpracovat. Jejich zdroje jsou však neobnovitelné, tím pádem snadno vyčerpatelné.

Geologický průzkum je v dnešní době na poměrně vyspělé úrovni, většina dostupných bohatých ložisek je tedy v současnosti využívána nebo již vyčerpána. Poptávka společnosti po nerostných surovinách však roste, a proto je potřeba poohlédnout se po nových či alternativních zdrojích, které dnes nazýváme suroviny budoucnosti. Jejich využívání spočívá na jedné straně v recyklaci již jednou využitých nerostných surovin či nedostatečně využitých odpadů po jejich těžbě, na druhé straně v uplatnění nových technologií pro těžbu tradičních nebo zcela nových surovin a v těžbě v méně dostupných ložisek. Ty se nacházejí buď ve velkých hloubkách, nebo například v polárních oblastech (např. Antarktida, která má bohatá ložiska uhlí, ropy, zemního plynu, drahých kovů a diamantů, jejich těžba je však zakázána až do roku 2048), dále pod mořským dnem (např. železo-manganové konkrece, hydráty metanu) či na jiných planetách (ložiska kovů na Marsu).

Důležité suroviny, nepostradatelné pro lidskou společnost se označují pojmem „strategické suroviny“. Každý stát si hlídá, jaké má jejich zásoby a snaží se zajistit jejich zdroj do budoucna. Mohou být příčinou vážných mezinárodních konfliktů. Jedná se např. o ropu, uran, dále je to lithium (které lze v budoucnu těžit z mořské vody), ale i energie (jaderná, sluneční, geotermální) a voda, nejcennější přírodní zdroj na Zemi. Při veškerém využívání nerostných surovin je především nutné hospodařit trvale udržitelným způsobem.
Nerostné suroviny
… přírodniny (chemické sloučeniny, minerály nebo horniny), které lze ekonomicky využít pro potřeby společnosti. Zahrnují rudy, tj. přírodniny obsahující významný podíl využitelných chemických prvků, nejčastěji kovů (železné rudy, drahé kovy, uran), nerudy - suroviny nekovových prvků (např. fluorit, magnezit, vápenec) a fosilní paliva neboli kaustobiolity (uhlí, ropa, zemní plyn). Ve většině případů je potřeba nerostné suroviny průmyslově upravit pro další použití. Někdy do této kategorie řadíme i energetické suroviny a zdroje podzemních vod.
Energetické suroviny
… suroviny, z nichž je možné získat energii. Zahrnují kaustobiolity (uhlí, ropa, zemní plyn) a radioaktivní suroviny (uran a thorium), které se využívají jako palivo v jaderných elektrárnách. Uhlí se stále těží v České republice v severozápadních Čechách a na Ostravsku, uranová ruda je získávána na dole Rožná na Českomoravské vrchovině. Uranový důl Rožná je poslední svého druhu ve střední Evropě.
Fosilní paliva (kaustobiolity)
… nerostné suroviny, které vznikly v geologické minulosti nahromaděním a přeměnou odumřelých zbytků rostlin a živočichů. Vyskytují se v pevném (uhlí, rašelina), kapalném (ropa) i plynném (zemní plyn) skupenství. Jsou hořlavé. Z ekologických důvodů je dnes snaha o nahrazení fosilních paliv jadernou energií nebo obnovitelnými zdroji (např. sluneční, větrné a vodní energie).
Stavební suroviny
… využíváme ke stavebním účelům. Jedná se většinou o nerudní (nekovové) suroviny, které jsou těženy povrchově. Patří mezi ně stavební kámen, přírodní drcené kamenivo pro budování komunikací, cihlářské hlíny pro výrobu cihel, písek a štěrk získávaný pro posypy a budování násypů, vápenec pro výrobu vápna a cementu, pokrývačské břidlice a různé druhy dekoračního kamene. Stavební nerostné suroviny jsou na území České republiky hojně těženy.
Železo-manganové konkrece
… oválná tělíska o velikosti několika centimetrů pokrývající v některých oblastech, především v Tichém oceánu, povrch mořského dna. Jsou složené z železa (10 - 20%) a manganu (13 - 25%), ale i dalších kovů (mědi, niklu, kobaltu a zinku), díky jejich rozšíření (na povrchu mořského dna se odhadují zásoby cca bilion tun, pod povrchem více než dvojnásobek) tak představují významné zásoby těchto nerostných surovin. Vyskytují se v naprosté většině v hloubce 4 – 6 km pod hladinou moře, což prozatím znemožňuje jejich průmyslovou těžbu. Železo-manganové konkrece vznikají pomalým přirůstáním drobných vrstviček (několik milimetrů za milion let), vzhledem k jejich množství je to však přírůstek několik desítek tisíc tun železa a manganu ročně.
Text: Mgr. Jan Loun

Vybíráme z e-shopu

Placka - zlatohlávek skvostný

17 Kč

Předplatné magazínu Přírodovědci.cz (4 vytištěná čísla)

159 Kč

Deník přírodovědce

149 Kč

Mikina Přírodovědecká fakulta UK

650 Kč

Placka Klaun

15 Kč

Pro učitele

Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.

Zobrazit nabídku

Zeptejte se přírodovědců

Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.

Zobrazit nabídku

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

Přírodovědci

  • O projektu
  • Naši partneři
  • Razítková samoobsluha
  • Autoři
  • Vědci
  • Zeptejte se přírodovědců
  • FAQ

Učitelé

  • Registrace
  • Nabídka služeb

E-shop

  • Registrace
  • Otevírací doba
  • Vše o nákupu
  • Reklamační řád

Kontakt

Mgr. Michal Andrle, Ph.D.
Oddělení vnějších vztahů Přírodovědecké fakulty UK

michal.andrle@natur.cuni.cz

Všechny kontakty
Pro média
Copyright © 2013 - 2025, Prirodovedci.cz jsou komunikačním projektem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Mapa stránek