Magazín Přírodovědci.cz, číslo 3/2024 - Editorial
MILÍ ČTENÁŘI,
často čelím otázce, proč už ve veřejném prostoru nemluvíme o zeměpisu, ale o geografii, a v čem je vlastně ten zásadní rozdíl. Zeměpis se jako školní předmět tradičně zabýval převážně popisem a vedl k encyklopedismu a memorování. Právě v tomto ohledu vidíme v posledních desetiletích výraznou (a pozitivní) proměnu. Do popředí se stále víc dostávají otázky související se změnami životního prostředí, přírody i společnosti. Dnešní zeměpis již drží krok s vědou – geografií, která se nebojí otázek typu: „Proč právě to? Proč právě tam? Proč právě tehdy? Proč právě takto?“
Z následujících stránek pochopíte, že geografové usilují především o pochopení fungování okolního světa, odhalení procesů a mechanismů, faktorů a sil, které jej mění (k lepšímu i horšímu) atd. Snaží se vyvodit závěry a nastínit scénáře možného budoucího vývoje, diskutovat strategie a formulovat doporučení. Proměna, kterou prožíváme zejména v posledních třech dekádách, by ovšem nebyla myslitelná bez mohutného rozvoje moderních
technologií a nástrojů geoinformatiky či dálkového průzkumu Země.
Věřím, že texty našich odborníků vás přesvědčí, že geografie je vědou pro život.
Příjemné čtení přeje
doc. RNDr. Pavel Chromý, Ph.D.
proděkan pro studijní záležitosti a prezident České geografické společnosti
