Magazín Přírodovědci.cz, číslo 1/2020 - Editorial
Milí čtenáři,
pro rozvoj lidské civilizace bylo ovládnutí ohně klíčové. Energie, kterou člověk z ohně získával, mu umožnila nejen přežít, ale také postupně vytvořit nástroje, stroje i přístroje, s nimiž vybudoval svět, jak jej známe. Za vrchol „dějin zkrocení ohně“ pak lze bez ironie považovat lety do vesmíru.
Oheň, se kterým se běžně setkáváme, nepředstavuje pro chemiky žádnou velkou záhadu. Vědí, co je nutné pro jeho vznik,
a proces hoření dokážou vyjádřit chemickými rovnicemi. Rozvoj chemie jako vědy by byl bez ohně nemyslitelný – pro zdárný průběh mnoha chemických reakcí je nutné reakční směsi zahřívat, a proto byla ve středověku klíčovým zařízením alchymistických laboratoří pec. Barva plamene nám může prozradit složení hořících látek. Díky tomu lze zkoumat třeba
i složení hvězd, byť v jejich případě nejde o hoření v chemickém smyslu slova.
I v ostatních přírodovědných disciplínách představují oheň a vysoká teplota významné fenomény. Ať už se jedná o rozsáhlé požáry nebo o vulkanickou činnost. Ekologové však vědí, že oheň má nejen rub, ale také líc – skrze jeho destruktivní sílu se na řadě míst světa obnovuje ekologická rovnováha. A díky geologům víme, že energii z nitra Země lze využít jako alternativní zdroj.
Příjemné čtení přeje
doc. RNDr. Jan Kotek, Ph.D.
katedra anorganické chemie
