• Registrace
  • Přihlášení
  • Katalog pro učitele
  • Zeptejte se přírodovědců
  • Razítková samoobsluha
  • Pro média


   Ztráta hesla

košík je prázdný
 
Zobrazit košík
Celkem Kč
0,-
  • Kalendář akcí
  • Magazín
  • Video
  • Fotogalerie
  • Ke stažení
  • E-shop
  • Úvod
  • O magazínu
  • Distribuční místa
  • Inzerce
Nacházíte se na: Úvod Magazín Záludná „anti“-antibiotika

Záludná „anti“-antibiotika

29.01.2025 - Magazín Tisknout
2x
  • Tweet

Ovocné džusy jsou oblíbeným zdrojem tekutin a v případě nemoci vhodným doplňkem stravy, který pomůže doplnit chybějící vitaminy. Někdy to však může mít háček.

V některých rodinách či kulturách jsou džusy běžnou součástí snídaní po celý rok a tento zvyk má pravděpodobně významný vliv na snížení výskytu řady nemocí. Nicméně zvláště některé džusy z citrusových plodů obsahují látky v takových množstvích, že jsou schopny ovlivnit interakci řady léků v těle a jejich farmakologický účinek, a to i zástupců antibiotik používaných pro léčbu respiračních chorob, a tím i jejich farmakologický účinek.

INHIBITORY Z GREPU

Do všeobecného povědomí se z tohoto pohledu dostal především grapefruitový džus. Jeho účinek byl v publikaci z roku 1991 poprvé popsán díky náhodě, kdy byl v klinické studii testován efekt alkoholu na účinek léčiva felodipinu – pro maskování podávané dávky alkoholu byl totiž testovaným osobám podáván ve směsi s grepovým džusem. Ten obsahuje značné množství látek (různé formy polyfenolů jako naringin a furanokumariny, mezi které patří bergamotin, jeho 6´,7´-dihydrovarianta, či bergapten), které jsou schopné ovlivňovat aktivitu cytochromu P-450 CYP3A4 a P-glykoproteinové transportní pumpy (oba se vyskytují epitelových buňkách tenkého střeva).

alt: Cytochrom P-450 CYP3A4 – enzym, který se významně podílí na metabolismu léčiv v našem organismu. Právě jeho aktivitu mohou ovlivňovat látky obsažené v grapefruitu. Zdroj Shutterstock.com

První z jmenovaných patří do skupiny enzymů oxidoreduktáz, které jsou schopné přeměňovat řadu endogenních, ale
i tělu cizích látek (tzv. xenobiotik, např. léčiv) a zvýšením polarity hydroxylačních reakcí pomoci jejich následnému vyloučení z organismu. Nicméně kromě CYP3A4, nejvíce zastoupené izoformy v lidských játrech, metabolické továrny našeho těla, ovlivňují zmíněné látky z grepu i izoformy cytochromu P-450 1A2, 2C9 a 2D6, které lépe metabolizují jiné substráty. Druhým zmíněným proteinem je membránový přenašeč ABCB1, který je schopný transportovat léčiva přes membránu řasinkové strany epitelu tenkého střeva.

ZPOMALENÉ ODBOURÁVÁNÍ

Uvedené látky z grepu mohou interferovat (rušivě působit) nejen tak, že jsou substráty daných enzymů, ale mohou rovněž modulovat, či dokonce inhibovat jejich aktivitu (zamezit jejich působení v metabolismu ostatních substrátů). Pokud dochází k inhibici aktivity CYP3A4, bude potenciálně metabolizované léčivo odbouráváno mnohem pomaleji, jeho aktivní koncentrace v krevním řečišti bude vyšší, každým podáním léčiva bude docházet k jeho kumulaci a čas vyloučení léčiva bude výrazně delší a s ním i jeho nežádoucí působení v těle. Efekt na metabolismus léčiva je nejsilnější v případě současného požití grepu nebo při jeho požití do 4 hodin před podáním léčiva s možným ovlivněním metabolismu až po dobu 72 hodin!

alt: Ačkoliv je grep zdrojem řady tělu prospěšných látek, v nemoci raději konzumujte jiné ovoce. A pozorně čtěte příbalové letáky. I další ovocné druhy totiž mohou obsahovat látky narušující účinek léčiv. Zdroj Shutterstock.com

Nicméně i zmíněná antibiotika, která jsou substrátem CYP3A4, ovlivňují metabolismus endogenních látek či dalších léčiv tím, že soutěží o aktivní centrum a metabolickou kapacitu enzymu (příkladem léčiv metabolizovaných CYP3A4 jsou acetaminofen, kodein, cyklosporin a diazepam). Dalším příkladem antibiotika, které CYP3A4 v lidském organismu ovlivňuje indukcí množství syntetizovaného CYP3A4, je rifampicin, patřící do skupiny ansamycinových baktericidních látek inhibujících aktivity RNA polymerázy a používaný například pro léčbu tuberkulózy. Současně nesmíme  zapomínat, že některá léčiva jsou navržena k perorálnímu podávání v takzvané neaktivní proformě a k vytvoření jejich farmakologicky aktivní účinné formy dochází až po jejich metabolismu (např. zmíněným CYP3A4 či jinou izoformou cytochromu P-450). Při současné konzumaci grepu bude vznik této aktivní formy léčiva inhibován a spolu s ním i farmakologický efekt v organismu. Problém může být tedy mnohem širší, než by se na první pohled mohlo zdát.

NEJEN ANTIBIOTIKA, NEJEN DŽUS

A která antibiotika mohou být grapefruitovým džusem nebo snědením grepu ovlivněna nejvíc? Jsou to především zástupci skupiny makrolidických polyketidových antibiotik, mezi které patří předepisované erytromycin, telitromycin a klaritromycin, používané pro léčbu respiračních onemocnění, jako zápalu plic, bronchitidy a zánětů vedlejších nosních dutin. Často jsou používané také při infekci středního ucha a hrtanu, pro léčbu akné, bakteriálních abscesů v zubech a infekcí dásní. Nejedná se nicméně pouze o zástupce antibiotik, jejichž účinky v těle může grepový džus ovlivňovat. Mohou to být i léčiva snižující cholesterol či vysoký krevní tlak, léčiva na srdeční arytmie, imunosupresiva, léky proti úzkosti, některé kortikosteroidy a antihistaminika. Proto je vždy namístě číst příbalové informace k léčivu či konzultovat vliv interakcí látek z grepového džusu s léčivem se svým ošetřujícím lékařem či farmaceutem v lékárně, a tím se vyvarovat potenciálních komplikací.

Pokud k interakci dochází, je namístě nahradit grepy ve stravě během užívání medikace jiným zdrojem vitaminu C. Současně je třeba číst pečlivě složení jednotlivých ovocných šťáv, protože i když v názvu neobsahují přímo slovo grep, mohou obsahovat částečný podíl grepového džusu. Navíc jsou publikovány i jiné zdroje látek stejných či s podobným efektem těm v grepu, které v těle mohou s účinky léčiva obdobně interagovat, jako třeba látky z plodů pomerančovníku hořkého (používaných pro výrobu marmelád), pomela a různých hybridů mandarinky a grepu, černé moruše, hroznového vína, granátového jablka, černé maliny. A bez rizika není ani ochucený černý čaj „Earl Grey“ obsahující zmiňovaný bergamotin.

Autor

doc. RNDr. Miroslav Šulc, Ph.D., katedra biochemie PřF UK

Použité zdroje

Obrázek v záhlaví Shutterstock.com

Tagy

lékyfarmacieantibiotika
2x
  • Tweet
Zajímá Vás tento obor? Klikněte a dozvíte se více informací

Přečtěte si také

VědaFest 2025

18.06.2025 Kalendář akcí

Na venkovních stanovištích na Vítězném náměstí (Kulaťáku) a v přilehlé Technické ulici v Praze 6 nabízí návštěvníkům zábavným a hravým způsobem vědu ve všech jejích podobách.

0x Kalendář akcí

Geologický den 2025

VČERA - DNES Kalendář akcí

Na Geologickém dni na pražském Klárově 13. a 14. června budete mít možnost seznámit se nejen s geologií jako vědní disciplínou, ale vyzkoušet si ji i v praxi.

0x Kalendář akcí

+ Načíst další

Pro vstup do placené sekce se prosím přihlašte

Ztráta hesla

Nejste ještě zaregistrovaní? Neváhejte a získejte mnoho výhod!

Registrace

Objednat předplatné

Objednejte si předplatné a získejte vstup ke studni vědomostí

Objednat

Jak to funguje?

1) Zaregistrujte se
2) Objednáte předplatné
3) Přihlásíte se a můžete číst

Aktuální číslo

Přírodovědci 02/2025 Obnova

Přírodovědci 02/2025 Obnova

Editorial Tiráž Obsah čísla

Předchozí čísla

Přírodovědci 01/2025 Buňky

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 4/2024

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 3/2024

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 2/2024

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2024

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 4/2023

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 3/2023

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 2/2023

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2023

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 4/2022

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 3/2022

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 2/2022

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2022

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 3/2021

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 2/2021

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2021

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 4/2020

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 3/2020

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 2/2020

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2020

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 4/2019

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 3/2019

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 2/2019

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2019

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 4/2018

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 3/2018

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 2/2018

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2018

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 4/2017

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 3/2017

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 2/2017

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2017

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 4/2016

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 3/2016

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 2/2016

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2016

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 4/2015

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 3/2015

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 2/2015

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2015

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 4/2014

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 3/2014

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 2/2014

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2014

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 4/2013

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 3/2013

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 2/2013

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2013

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2012

Přírodovědci

  • O projektu
  • Naši partneři
  • Razítková samoobsluha
  • Autoři
  • Vědci
  • Zeptejte se přírodovědců
  • FAQ
  • Výhody registrace

Učitelé

  • Registrace
  • Nabídka služeb

E-shop

  • Registrace
  • Otevírací doba
  • Vše o nákupu
  • Reklamační řád

Kontakt

Všechny kontakty
Pro média
Copyright © 2013, Prirodovedci.cz jsou komunikačním projektem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Vytvořilo Andweb s.r.o. Mapa stránek