• Registrace
  • Přihlášení
  • Katalog pro učitele
  • Zeptejte se přírodovědců
  • Razítková samoobsluha
  • Pro média


   Ztráta hesla

košík je prázdný
 
Zobrazit košík
Celkem Kč
0,-
  • Kalendář akcí
  • Magazín
  • Video
  • Fotogalerie
  • Ke stažení
  • E-shop
  • Úvod
  • O magazínu
  • Distribuční místa
  • Inzerce
Nacházíte se na: Úvod Magazín Záludná „anti“-antibiotika

Záludná „anti“-antibiotika

29.01.2025 - Magazín Tisknout
2x
  • Tweet

Ovocné džusy jsou oblíbeným zdrojem tekutin a v případě nemoci vhodným doplňkem stravy, který pomůže doplnit chybějící vitaminy. Někdy to však může mít háček.

V některých rodinách či kulturách jsou džusy běžnou součástí snídaní po celý rok a tento zvyk má pravděpodobně významný vliv na snížení výskytu řady nemocí. Nicméně zvláště některé džusy z citrusových plodů obsahují látky v takových množstvích, že jsou schopny ovlivnit interakci řady léků v těle a jejich farmakologický účinek, a to i zástupců antibiotik používaných pro léčbu respiračních chorob, a tím i jejich farmakologický účinek.

INHIBITORY Z GREPU

Do všeobecného povědomí se z tohoto pohledu dostal především grapefruitový džus. Jeho účinek byl v publikaci z roku 1991 poprvé popsán díky náhodě, kdy byl v klinické studii testován efekt alkoholu na účinek léčiva felodipinu – pro maskování podávané dávky alkoholu byl totiž testovaným osobám podáván ve směsi s grepovým džusem. Ten obsahuje značné množství látek (různé formy polyfenolů jako naringin a furanokumariny, mezi které patří bergamotin, jeho 6´,7´-dihydrovarianta, či bergapten), které jsou schopné ovlivňovat aktivitu cytochromu P-450 CYP3A4 a P-glykoproteinové transportní pumpy (oba se vyskytují epitelových buňkách tenkého střeva).

alt: Cytochrom P-450 CYP3A4 – enzym, který se významně podílí na metabolismu léčiv v našem organismu. Právě jeho aktivitu mohou ovlivňovat látky obsažené v grapefruitu. Zdroj Shutterstock.com

První z jmenovaných patří do skupiny enzymů oxidoreduktáz, které jsou schopné přeměňovat řadu endogenních, ale
i tělu cizích látek (tzv. xenobiotik, např. léčiv) a zvýšením polarity hydroxylačních reakcí pomoci jejich následnému vyloučení z organismu. Nicméně kromě CYP3A4, nejvíce zastoupené izoformy v lidských játrech, metabolické továrny našeho těla, ovlivňují zmíněné látky z grepu i izoformy cytochromu P-450 1A2, 2C9 a 2D6, které lépe metabolizují jiné substráty. Druhým zmíněným proteinem je membránový přenašeč ABCB1, který je schopný transportovat léčiva přes membránu řasinkové strany epitelu tenkého střeva.

ZPOMALENÉ ODBOURÁVÁNÍ

Uvedené látky z grepu mohou interferovat (rušivě působit) nejen tak, že jsou substráty daných enzymů, ale mohou rovněž modulovat, či dokonce inhibovat jejich aktivitu (zamezit jejich působení v metabolismu ostatních substrátů). Pokud dochází k inhibici aktivity CYP3A4, bude potenciálně metabolizované léčivo odbouráváno mnohem pomaleji, jeho aktivní koncentrace v krevním řečišti bude vyšší, každým podáním léčiva bude docházet k jeho kumulaci a čas vyloučení léčiva bude výrazně delší a s ním i jeho nežádoucí působení v těle. Efekt na metabolismus léčiva je nejsilnější v případě současného požití grepu nebo při jeho požití do 4 hodin před podáním léčiva s možným ovlivněním metabolismu až po dobu 72 hodin!

alt: Ačkoliv je grep zdrojem řady tělu prospěšných látek, v nemoci raději konzumujte jiné ovoce. A pozorně čtěte příbalové letáky. I další ovocné druhy totiž mohou obsahovat látky narušující účinek léčiv. Zdroj Shutterstock.com

Nicméně i zmíněná antibiotika, která jsou substrátem CYP3A4, ovlivňují metabolismus endogenních látek či dalších léčiv tím, že soutěží o aktivní centrum a metabolickou kapacitu enzymu (příkladem léčiv metabolizovaných CYP3A4 jsou acetaminofen, kodein, cyklosporin a diazepam). Dalším příkladem antibiotika, které CYP3A4 v lidském organismu ovlivňuje indukcí množství syntetizovaného CYP3A4, je rifampicin, patřící do skupiny ansamycinových baktericidních látek inhibujících aktivity RNA polymerázy a používaný například pro léčbu tuberkulózy. Současně nesmíme  zapomínat, že některá léčiva jsou navržena k perorálnímu podávání v takzvané neaktivní proformě a k vytvoření jejich farmakologicky aktivní účinné formy dochází až po jejich metabolismu (např. zmíněným CYP3A4 či jinou izoformou cytochromu P-450). Při současné konzumaci grepu bude vznik této aktivní formy léčiva inhibován a spolu s ním i farmakologický efekt v organismu. Problém může být tedy mnohem širší, než by se na první pohled mohlo zdát.

NEJEN ANTIBIOTIKA, NEJEN DŽUS

A která antibiotika mohou být grapefruitovým džusem nebo snědením grepu ovlivněna nejvíc? Jsou to především zástupci skupiny makrolidických polyketidových antibiotik, mezi které patří předepisované erytromycin, telitromycin a klaritromycin, používané pro léčbu respiračních onemocnění, jako zápalu plic, bronchitidy a zánětů vedlejších nosních dutin. Často jsou používané také při infekci středního ucha a hrtanu, pro léčbu akné, bakteriálních abscesů v zubech a infekcí dásní. Nejedná se nicméně pouze o zástupce antibiotik, jejichž účinky v těle může grepový džus ovlivňovat. Mohou to být i léčiva snižující cholesterol či vysoký krevní tlak, léčiva na srdeční arytmie, imunosupresiva, léky proti úzkosti, některé kortikosteroidy a antihistaminika. Proto je vždy namístě číst příbalové informace k léčivu či konzultovat vliv interakcí látek z grepového džusu s léčivem se svým ošetřujícím lékařem či farmaceutem v lékárně, a tím se vyvarovat potenciálních komplikací.

Pokud k interakci dochází, je namístě nahradit grepy ve stravě během užívání medikace jiným zdrojem vitaminu C. Současně je třeba číst pečlivě složení jednotlivých ovocných šťáv, protože i když v názvu neobsahují přímo slovo grep, mohou obsahovat částečný podíl grepového džusu. Navíc jsou publikovány i jiné zdroje látek stejných či s podobným efektem těm v grepu, které v těle mohou s účinky léčiva obdobně interagovat, jako třeba látky z plodů pomerančovníku hořkého (používaných pro výrobu marmelád), pomela a různých hybridů mandarinky a grepu, černé moruše, hroznového vína, granátového jablka, černé maliny. A bez rizika není ani ochucený černý čaj „Earl Grey“ obsahující zmiňovaný bergamotin.

Autor

doc. RNDr. Miroslav Šulc, Ph.D., katedra biochemie PřF UK

Použité zdroje

Obrázek v záhlaví Shutterstock.com

Tagy

lékyfarmacieantibiotika
2x
  • Tweet
Zajímá Vás tento obor? Klikněte a dozvíte se více informací

Přečtěte si také

Hledání původu života u pobřeží Uruguaye

26.11.2025 Aktuality

Čeští parazitologové hledají v mořských sedimentech u dna Atlantiku mikrobiální život, který může pomoci pochopit vznik eukaryotické buňky před zhruba dvěma miliardami let.

1x Aktuality

Zapojte se do Minisčítání

18.11.2025 Aktuality

Minisčítání je projekt Českého statistického úřadu, který přibližuje žákům a studentům svět čísel a dat. Účastníci anonymně vyplňují online dotazník a dozvídají se zajímavosti o sobě i o svých spolužácích.

3x Aktuality

+ Načíst další

Pro vstup do placené sekce se prosím přihlašte

Ztráta hesla

Nejste ještě zaregistrovaní? Neváhejte a získejte mnoho výhod!

Registrace

Objednat předplatné

Objednejte si předplatné a získejte vstup ke studni vědomostí

Objednat

Jak to funguje?

1) Zaregistrujte se
2) Objednáte předplatné
3) Přihlásíte se a můžete číst

Aktuální číslo

Magazín Přírodovědci, číslo 03/2025

Magazín Přírodovědci, číslo 03/2025

Editorial Tiráž Obsah čísla

Předchozí čísla

Magazín Přírodovědci,
číslo 02/2025

Magazín Přírodovědci,
číslo 01/2025

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 4/2024

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 3/2024

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 2/2024

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2024

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 4/2023

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 3/2023

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 2/2023

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2023

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 4/2022

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 3/2022

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 2/2022

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2022

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 3/2021

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 2/2021

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2021

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 4/2020

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 3/2020

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 2/2020

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2020

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 4/2019

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 3/2019

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 2/2019

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2019

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 4/2018

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 3/2018

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 2/2018

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2018

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 4/2017

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 3/2017

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 2/2017

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2017

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 4/2016

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 3/2016

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 2/2016

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2016

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 4/2015

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 3/2015

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 2/2015

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2015

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 4/2014

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 3/2014

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 2/2014

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2014

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 4/2013

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 3/2013

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 2/2013

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2013

Magazín Přírodovědci.cz,
číslo 1/2012

Přírodovědci

  • O projektu
  • Naši partneři
  • Razítková samoobsluha
  • Autoři
  • Vědci
  • Zeptejte se přírodovědců
  • FAQ
  • Výhody registrace

Učitelé

  • Registrace
  • Nabídka služeb

E-shop

  • Registrace
  • Otevírací doba
  • Vše o nákupu
  • Reklamační řád

Kontakt

Všechny kontakty
Pro média
Copyright © 2013, Prirodovedci.cz jsou komunikačním projektem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Vytvořilo Andweb s.r.o. Mapa stránek