Toulky za vědou - fenomén Štramberk

Na okraji Moravské brány, kudy odedávna táhli mamuti a s nimi i lidé, leží souměstí Štramberk, Kopřivnice a Příbor. Pod nedalekým vrchem Kotouč v krasové jeskyni Šipka byl objeven první nález neandrtálce u nás. Sedával tam v dětství Zdeněk Burian (1905 - 1981)  a maloval své první črty. Svou životní cestu zde započal také Jiří Hanzelka (1920 - 2003) a v Příboře se narodil a prožil první (dle své vlastní teorie stěžejní) tři roky života Sigmund Freud (1856 - 1939).

V krasové jeskyni Šipka učinil místní učitel Maška v roce 1880 objev světového významu: fragment dětské čelisti - první nález neandrtálce u nás. Mezi dobovými vědci stále zuřila debata, zda se jedná o nálezy jiného druhu člověka či pouze o nějaké patologické kosti „normálních“ lidí. Maška se klonil k první variantě, která byla později potvrzena.

Zde si hrával malý Zdeněk Burian, výtvarník neodmyslitelně spojený s dobrodružnými příběhy pro mládež a také prehistorickou faunou a florou. Nejspíš si představoval dávné světy a snažil se je přenést na papír. Burianův génius nespočívá  jen v malířské technice a realismu, ale také ve schopnosti vtáhnout diváka do příběhu. Rekonstrukce pravěkého světa začal vytvářet od r. 1935 ve spolupráci s paleontologem Josefem Augustou. Ve Štramberku pečuje o jeho památku muzeum Zdeňka Buriana.

Úhoř říční je ryba, která se rozmnožuje v hlubinách Sargasového moře, jako larva se vznáší v oceánu, mládí tráví v evropských řekách. Právě úhoře si mladý Sigmund Freud vybral ke svému bádání, pokoušel se najít jejich pohlavní orgány. Neuspěl. Pohlaví úhořů se totiž během jejich života dá rozlišit až těsně před pářením v oceánu. Sigmund Freud však zůstal fascinován skrytými tajemstvími a začal pronikat do hlubin lidské duše. Stal se světově známým jako zakladatel psychoanalýzy.

V nedalekém muzeu Tatry v Kopřivnici připomíná stále Tatra 802 slavného rodáka Jiřího Hanzelku z druhé výpravy nerozlučné cestovatelské dvojice Hanzelky a Zikmunda. Moravská brána je branou do hlubin a dálav…

Více najdete na stránkách projektu „Živá mapa – topografie dějin vědy v českých zemích“ na www.historyofscience.cz (společný projekt kateder Přírodovědecké fakulty UK - katedry filosofie a dějin přírodních věd a katedry geografie). Zde si můžete hledat libovolná místa  v mapě, či v rozšířené verzi mapy nazvané E-atlas listovat provázanými místy a osobnostmi s nimi spjatými (viz např. pamětní deska K. J. Mašky v jeskyni Šipka).

Ústí jeskyně Šipka (národní přírodní památka). Roku 1880 se proslavila nálezem čelisti neandrtálského dítěte, jež zemřelo ve věku 8 až 10 let. Čelist objevil tehdejší profesor novojičínského gymnázia Karel Jaroslav Maška, který zde prováděl archeologický průzkum. Nález se začal označovat jako Šipecká čelist. Následně se našla i mousteriénská a magdaleniénská kamenná industrie. Kromě toho zde bylo nalezeno množství kostí zvířat, například medvěda jeskynního, lva jeskynního, hyeny, mamuta, nosorožce a dalších zvířat. Národní přírodní památkou bylo území vyhlášeno v roce 1960, coby nejstarší dosud objevené sídlo člověka na území Česka.

Zastavení výstavy Cesty české vědy ilustruje „cesty do hlubin“, které podnikli dva z místních rodáků: Sigmund Freud pátral v hlubinách lidské mysli, stal se zakladatelem psychoanalýzy a jeho dílo významně ovlivnilo kulturu i myšlení dvacátého století. Zděněk Burian se vydal do hlubiny času a vyzvedl z ní na plátna a na stránky bezpočtu knih, obrazy pravěkých zvířat a lidí. Autor fotografie: Zdeněk Helfert, projekt „Živá mapa“

Do svého mobilního telefonu si také můžete stáhnout aplikaci Stezkami vědy.

Obrázek v záhlaví: Freudova pohovka. Sigmund Freud zavedl do psychoanalýzy kromě termínů jako nevědomí, ego či vytěsnění, také pohovku – nástroj pro vyšetřování pacientů. Město Příbor mu vzdalo hold pomníkem ve tvaru pohovky před jeho rodným domem. Na podstavci pomníku je motto Posaď se a rozjímej, vstaň a konej. Foto Shutterstock.com