Když ledy tají a voda mizí

Jedním z míst, které bylo silně zasaženo klimatickou změnou a v současné době také čelí kontroverznímu využívání velkého množství vody k těžbě nejméně kvalitního zdroje ropy (bitumenu), je i povodí řeky Athabasca v Kanadě. Na konkrétní dopady se detailně zaměřily Milada Matoušková a Kateřina Fraindová z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Řeka Athabasca je významná z několika důvodů, z nichž zmíníme pár nejvýznačnějších.  V celém povodí se nachází mnoho národních parků a rezervací, a to již od pramene ve Skalnatých horách, kde vytéká z národního parku Banff až po ústí do jezera Athabasca v plošně největším chráněném území na světě národním parku Wood Buffallo. Národní park spolu s deltou řeky Peace a Athabasca je také velmi důležitým koridorem stěhovavých ptáků, např. kriticky ohroženého jeřába amerického (v současné době jeho populace čítá pouze okolo 400 kusů).

Z druhého konce je bohužel povodí známé také těžbou bituminózních písků na severu povodí, která má výrazné negativní ekologické dopady - rozsáhlá odkaliště podél toku, u kterých dochází k průsakům ekotoxickýh látek do řeky (spojováno mj. s mutacemi ryb a zvýšeným výskytem rakoviny u místních obyvatel), znečištění ovzduší, časté úniky z ropovodů a také obrovské množství vody, které je potřebné k extrakci bitumenu. S tím souvisí i ekonomická negativa pro Kanadu, jelikož většina peněz končí v pokladnách cizích zemí (nemluvě o bitumenu jako o jednom z nejméně návratných zdrojů energie). Avšak ekologické nápravy leží na kanadské vládě a místních občanech.

Výsledky studie ukázaly, že od počátku 60. let 20. století dochází k výraznému snížení průtoků na středním a dolním toku řeky Athabasca, v některých případech až o 25 %. Tyto změny mají negativní vliv na přírodní prostředí a vodní zdroje v povodí, a to zejména v zimních měsících. V této roční době jsou totiž obecně průtoky nejnižší, zpravidla pod 10 % ročního odtoku, přičemž v poslední době dochází k významnému poklesu i minimálních průtoků, které zapříčiňují někdy i vyschnutí ramen řeky v deltě Athabasca. Takovéto přerušení toků dále znemožňuje migraci vodních živočichů a jejich úhyn v důsledku např. nedostatku potravy. Lze očekávat, že sociálně-ekonomické činnosti soustředěné v této části povodí budou také silně ovlivněny těmito změnami. Faktorů ovlivňujících pokles průtoků je několik. Na jaře dochází ke sníženému odtoku zejména v důsledku poklesu sněhových srážek v zimě a tím i množství sněhové pokrývky, která z velké části dotovala jarní průtoky. V důsledku oteplování, které v minulém století bylo v prérijních oblastech západní Kanady velmi výrazné, se zvýšila i potenciální evapotranspirace (celkový výpar ze zemského povrchu do atmosféry), což je další spolupůsobící faktor poklesu odtoku. Výrazné oteplení se projevilo i na horním toku, kde dochází k rychlému ústupu ledovců. Např. ledovec Athabasca, který je jedním ze splazů velkého ledovcového pole Columbia Icefield již od počátku 20. století ustoupil o více než 1,5 km.  Pokud bude úbytek ledovců pokračovat, dojde v budoucnu ještě k většímu snížení průtoků, jelikož nebude mít „co“ odtávat. Je také nutné počítat s celkovou změnou hydrologického režimu řeky.

Povodí řeky Athabasca čelí v současné době mnoha stresorům a tlakům – zejména úbytek ledovců, úbytek množství sněhové pokrývky, zvýšená evapotranspirace, a tím i výrazný pokles průtoků v řece. Aby nedošlo ke katastrofickým následkům v povodí, je v současné době nezbytné vytvořit vhodnou strategii hospodaření s vodou i ve využití půdy v tomto zranitelném ekosystému.