Faktory ovlivňující sebevražednost v Jižní Koreji

Za vysokými mírami sebevražednosti v Jižní Koreji stojí řada faktorů. Níže si je podrobněji rozebereme.

Pohlaví

Pohlaví patří mezi jeden z obecnějších faktorů, které ovlivňují sebevražednost. V Jižní Koreji muži páchají sebevraždy častěji než ženy. U mužů je sebevražda 5. nejčastější příčinou úmrtí, zatímco u žen je na 7. místě (Národní systém indikátorů, 2024). Sebevražednost podle pohlaví se také liší podle věku. V adolescentním věku (tj. věk 11–19 let) páchají sebevraždy častěji dívky než chlapci. Od 20 let páchají sebevraždy více muži než ženy (OSN, 2019). Častější sebevraždy u mužů mohou být zapříčiněny tím, že muži spíše nenahlásí to, že mají sebevražedné myšlenky na rozdíl od žen. Ženy tak častěji vyhledávají odbornou pomoc než muži. Další rozdíl v sebevražednosti mezi pohlavími může být v tom, že ženy mívají rozvinutější sociální vazby než muži. Muži jsou tak náchylnější k riziku sebevraždy než ženy i v tomto ohledu. Vliv na vyšší sebevražednost dívek v adolescentním věku měla jejich nižší fyzická aktivita v jejich věku i v rámci tělesné výchovy ve škole (Roh, Mun, Kim, 2022).

Věk

Věk patří mezi obecnější faktory ovlivňující sebevražednost v Jižní Koreji. Míra sebevražednosti se liší podle věkových skupin. Nejčastější příčina úmrtí mezi nezletilými je sebevražda. Toto platí převážně pro adolescenty (OSN, 2019). Ti jsou jako školáci pod nátlakem, aby se dostali na vysokou školu a dosáhli „úspěchu“. Také bylo prokázané, že senioři (ve věku nad 65 let) vykazovali vyšší sebevražednost (viz. Graf 2). Adolescenti a senioři mohou vykazovat vyšší riziko spáchání sebevraždy také kvůli sociální izolaci. Rozdíl v míře sebevražednosti mezi adolescenty a seniory je v tom, že sebevražda není nejčastější příčinou úmrtí mezi seniory. Sebevražednost mezi seniory souvisí spíše se socioekonomickým statusem než s tlakem na výkon. V případě produktivní složky populace (tj. ve věku 20–64 let) patří sebevražda mezi dvě nejčastější příčiny úmrtí (Jang, Lee, Kim et. al., 2022). U produktivní složky populace je sebevražednost pravděpodobněji spjatá více s pracovním prostředím, ve kterém se jedinec pohybuje.

Velký akademický tlak

Jedná se o hlavní spouštěč stresu, který stojí za rozvojem spousty psychických onemocnění, jako je například deprese, která vede často ke spáchání sebevraždy. Tamní vzdělávací systém klade důraz na zkoušky a soutěživost je tam vysoká. Právě zkoušky a vedle nich domácí úkoly jsou nejčastějšími spouštěči stresu u tamních středoškoláků. Už od dětství jsou jihokorejské děti vystavovány nadměrné míře stresu spojené se školou, a proto je sebevražda vedoucí příčinou úmrtí mezi adolescenty. Rizikovější období bývá okolo maturity a přijímacích zkoušek na tamní vysoké školy. Přijímací zkoušky na vysokou školu jsou v Jižní Koreji vnímány jako něco, co společnost třídí do různých kategorií, a to je jeden z důvodů, proč se mnoho studentů připravuje léta na tyto zkoušky. Rodiče hodně investují do soukromého vzdělání svých dětí, kdy mají vedle školních povinností i nějaké doučování, a to na ně může přenášet také ten nátlak na „úspěch“. Vystudovat vysokou školu v Jižní Koreji je prezentováno jako klíč k úspěšnému nalezení práce a vyššímu platu (Jarvis, Corbett, Thorpe, Dufur, 2020).

Stresující zaměstnání

V tomto případě také záleží na typu povolání a pozici zaměstnance. Manažeři nejčastěji páchali sebevraždy, ať už mezi muži či ženami. Pracující v primárním sektoru (například v zemědělství), řemeslníci a montážní dělníci jsou vystavováni velké míře stresu, protože tam je riziko fyzického poranění. Nezaměstnaní častěji páchají sebevraždy než zaměstnaní (Jang, Kim, Song et. al., 2021). Strach z neúspěchu, velké zodpovědnosti, dlouhá pracovní doba a práce na noční směny přispívají ke zvýšenému riziku sebevraždy. Také po vysoké škole se Jihokorejci snaží dosáhnout „úspěchu“ v rámci zaměstnání, které je pro ně kolikrát stresující. Osoby s nižším příjmem jsou vystaveny vyššímu riziku sebevraždy než osoby s vyšším příjmem. Muži, kteří měli konflikty se svými nadřízenými v práci, páchali sebevraždy častěji, zatímco u žen to bylo z důvodu nedobrých osobních vztahů na pracovišti (Kim, Bay, Dusing et. al., 2024). Problémem u sebevražednosti vztahující se k zaměstnání je to, že vedoucí pracovníci / manažeři nenahlašovali myšlenky na sebevraždu, zatímco pracovníci na směny, úředníci a podobně to dělali.

Sociální izolace

V Jižní Koreji platí, že tam kde je nižší hustota zalidnění, tam je vyšší míra sebevražednosti. Lidé, kteří se socializovali, tak vykazovali nižší riziko sebevraždy než ti, kteří se nesocializovali. Senioři, kteří bydlí sami, bývají ve vyšším riziku spáchání sebevraždy než ti, kteří žijí ve vícečlenné domácnosti. Ani členové mladší generace nejsou bez rizika, pokud jsou v sociální izolaci. Muži jsou náchylnější k sociální izolaci než ženy, protože ty mívají více rozvinuté sociální vztahy. Dostupnost parků, kde se dá cvičit, může eliminovat riziko sebevraždy. Také typ bydlení ovlivňoval míru sociální izolace Bydlení v osamocených domech spíše zvyšovalo riziko spáchání sebevraždy (Jang, Kim, Lee, 2022). Sociální izolace nemusí být nutně fyzická, ale také psychická, byť je člověk přítomen vedle nějakého člověka. Sociální izolaci ovlivňují například problémy ve vztazích, neúspěchy v pracovním životě jako je odmítání na pohovorech. Toto se týká spíše mladých lidí, kteří se stanou právě plnoletými (Gong, 2024). Minority se také potýkají se sociální izolací.

Závěr

Míry celkové sebevražednosti a podle pohlaví kolísaly, byť zaznamenávají spíše sestupný trend za posledních 10 let. Co se týká měr sebevražednosti podle věku, tak nejvíce osob na 100 000 obyvatel páchalo sebevraždy v seniorském věku – především ve věku nad 80 let, a tak to zůstalo během 10 let, byť tam nastal také pokles. 

Seznam použité literatury

1. GONG, S., E.: Social isolation takes a toll on a rising number of South Korea's young adults, npr, 2024 [cit. 2024-5-18]. Dostupné z:  https://www.npr.org/2024/02/11/1229437757/social-isolation-south-korea.
2. JANG, J., KIM, Y., SONG, J. et. al.: Occupation, work-related stress, and personal characteristics among suicide deaths with occupation-related compensation claims in Korea. J Occup Health, 2021 [cit. 2024-5-18]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8122011/.
3. JANG, H., LEE, W., KIM, Yo. et al.: Suicide rate and social environment characteristics in South Korea: the roles of socioeconomic, demographic, urbanicity, general health behaviors, and other environmental factors on suicide rate. BMC Public Health, 2022 [cit. 2024-5-18]. Dostupné z: https://bmcpublichealth.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12889-022-12843-4#SnippetTab.
4. JARVIS, J., A., CORBETT, A., W., THORPE, J., D., DUFUR, M., J.: Too Much of a Good Thing: Social Capital and Academic Stress in South Korea. Soc. Sci. 2020 [cit. 2024-5-18]. Dostupné z:  https://www.mdpi.com/2076-0760/9/11/187#B44-socsci-09-00187.
5. KIM, A., M.: Factors associated with the suicide rate in Korea. Psychiatry Research. 2020 [cit. 2024-5-18]. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0165178119320578?via%3Dihb.
6. KIM, C., BAI, Y., DUSING, G. J. et. al.: The impact of minimum wage increase on suicidal ideation in South Korea: a difference-in-differences analysis using nationally representative panel data. Social Psychiatry and Psychiatric Epidemiology. 2024 [cit. 2024-5-18]. Dostupné z: https://link.springer.com/article/10.1007/s00127-024-02646-w.
7. LEE, Y., J., KWEON, Y., S., KANG, Y., H. et al.: Suicide warning signs that are challenging to recognize: a psychological autopsy study of Korean adolescents. Child Adolesc Psychiatry Ment Health. 2024, 18 [cit. 2024-5-18]. Dostupné z:  https://link.springer.com/article/10.1186/s13034-024-00731-1.
8. Namhan South Korea ?? What are the top 5 diseases in South Korea? 2023 [cit. 2024-5-19]. Dostupné z: https://www.namhansouthkorea.com/what-are-the-top-5-diseases-in-south-korea/.