Přihlášení
Ještě nejste zaregistrovaní?
Zaregistrujte se jako učitel nebo přírodovědec a získejte mnoho výhod.
Vybíráme z našeho katalogu služeb
Albertov 1989: 20. výročí Sametové revoluce objednat
Výstava představila mnoho unikátních dokumentů, které se podařilo získat z archivů Univerzity Karlovy, Přírodovědecké fakulty, ale i ze soukromých sbírek pedagogů a přímých účastníků stávky. Mimo jiné byl nalezen dopis studentů 1. ročníku biologie protestujících v září 1989 proti násilnému náboru do SSM. Archiv také odhalil složité rehabilitační procesy nespravedlivě propuštěných studentů i pedagogů, kteří byli perzekuováni z politických důvodů. Pamětníci kromě fotografií ze stávky na Přírodovědecké fakultě poskytli i unikátní záběry z bouřlivé diskuse s příslušníky Odboru zvláštního určení ministerstva vnitra (tzv. červené barety). Širokou solidaritu se studenty vyjadřovali především umělci. Skupina Garáž vystoupila na Přírodovědecké fakultě 8. 12. 1989 a nápis na tabuli hlásal: "Praštil jsme se do hlavy, jmenuju se Ducháček." Mluvčí Občanského fóra, prof. P. Čepek, otevřel svůj unikátní archiv a poskytl autorům dokumenty i osobní vzpomínky k založení OF na Přírodovědecké fakultě, odvolání děkana fakulty nebo vyjádření nedůvěry rektorovi Češkovi a vedení Univerzity Karlovy. K nejzajímavějším patří jeho vzpomínky na první bouřlivé stávkové dny. V době, kdy se chystaly zakročit proti stávkujícím Lidové milice a armáda, kdy se objevovaly zprávy, že u Slaného jsou připraveny tanky, aby potlačily revoluci v Praze, bylo velice odvážné zejména ze strany pedagogů, že nezradili studenty a stáli pevně při nich. Na Přírodovědecké fakultě vznikla také Historiografická komise, která zhodnotila negativní čtyřicetileté působení KSČ a SSM na fakultě. Členem této komise byl prof. J. Tachezy, který autorům poskytl mnoho cenných originálních dokumentů. Cenné vzpomínky a texty přinesl výstavě i první porevoluční děkan fakulty, prof. V. Kořínek. Věnoval se především očistě fakulty. V rámci rekonkurzních řízení bylo vyměněno 10 % pedagogických zaměstnanců fakulty. Žádal o zveřejnění seznamů agentů StB, aby nemohli nadále škodit fakultě. Na expozici spolupracovaly instituce nanejvýš erudované: Knihovna samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti a Knihovna Jána Langoše Ústavu pro výzkum totalitních režimů. Zde se podařilo získat autentický leták Vezmi s sebou květinu, Petici Několik vět včetně podpisových archů, ale i strojopisné zprávy VIA, Východoevropské informační agentury. Výstava také srovnává pohled nezávislých médií a situační zprávy tajné policie (StB). Výstava je určena především nové generaci studentů. Představuje genius loci Albertova a zasazuje revoluční události do širších rámců národních i mezinárodních. Připomíná též život v reálném socialismu a zločiny komunismu. Děkan nové porevoluční Přírodovědecké fakulty, prof. V. Kořínek, požádal roku 1990 o vybudování důstojného pomníku na Albertově. Teprve roku 2006 byla na památku 17. 11. 1989 odhalena pamětní deska, kterou na zakázku městské části Praha 2 zpracoval akademický sochař P. Oriešek. Nese naléhavou a stále platnou autentickou výzvu z transparentu památné demonstrace 17. 11. 1989: "Kdy - když ne teď? Kdo - když ne my?"
Počet k dispozici: 1x
Výjezd: ne
Technické požadavky: Zapůjčení je v rámci projektu Přírodovědci.cz zcela zdarma při osobním vyzvednutí na Přírodovědecké fakultě univerzity Karlovy v Praze, nebo za úhradu poštovného Vám vše zašleme poštou.