• Registrace
  • Přihlášení
  • Katalog pro učitele
  • Zeptejte se přírodovědců
  • Razítková samoobsluha
  • Pro média


   Ztráta hesla

košík je prázdný
 
Zobrazit košík
Celkem Kč
0,-
geograf
  • Kalendář akcí
  • Magazín
  • Video
  • Fotogalerie
  • Ke stažení
  • E-shop
  • Sekce geografie na přF UK
  • Články
Nacházíte se na: Úvod Geograf Články Tak trochu jiné kladivo...

Tak trochu jiné kladivo...

14.11.2011 - Geograf Tisknout
0x
  • Tweet

Schmidt hammer, v překladu Schmidtovo kladivo, je nástroj určený původně především pro stavebnictví. Na základě intenzity zpětného odrazu vystřelené pružiny proti prověřovanému materiálu je zjišťována pevnost materiálu v tlaku. Nástroj však už několik desetiletí používají i geomorfologové, kteří s jeho pomocí získávají informace o historii zvětrávání. 

Foto: Ukázka použití nástroje Schmidt hammer, pro který se někdy používá také název "švýcarské kladivo". (Zdroj: University of Massachusetts)

Geomorfologie, tedy nauka o tvarech povrchu zemského a o jejich vývoji, nejčastěji používá nástroj Schmidt hammer k tomu, aby jeho prostřednictvím zjistila stáří různých povrchů. Nejde tedy o přesné časové určení, kdy byl materiál obnažen, ale pouze o porovnávání relativního doby zvětrávání. To pomáhá například určit hranici, kam sahaly ledovcové štíty v dobách ledových. Metoda využívá toho, že odkryvy, které nebyly přikryty ledovcem, vykazují výrazně vyšší hodnoty zvětrání povrchu, protože jsou mnohem déle vystaveny exogenním činitelům (srážky, vítr, činnost organismů). Ledovec si tak můžeme představit jako pomyslnou peřinu, která povrch od kontaktu s podnebím a organismy izoluje.

Čeští vědci se měli za cíl nalezený vztah zpřesnit, aby finální interpretace více odpovídala skutečnosti. Nerovnosti na zkoumané ploše mohou poměrně významně rozostřit výsledné hodnoty, a tak se zbroušení jeví jako dobré východisko. Stojí ovšem broušení za námahu a „nesmaže“ zbroušení vrchní vrstvy informace o historii zvětrávání? Na to se pokoušeli najít odpověď Barbora Černá a Zbyněk Engel z katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty UK na severních svazích Jizerských hor. Oblast je zajímavá i tím, že testované lokality se nacházely jak v místech, kam kontinentální ledovec pronikl (cca do výšky 400 – 500 m n. m.), tak v těch položených nad maximálním zásahem.

Otestováno bylo téměř 50 lokalit. A zatímco rozptyl získaných dat se po zbroušení zvýšil, variační koeficient, tedy relativní velikost rozptýlenosti dat vzhledem k průměru, se snížila. Takovéto zpřesnění dat usnadňuje orientaci a zvyšuje preciznost měření.  Podle autorů tak lze broušení povrchu před použitím Schmidt hammer doporučit, a to hlavně v případech, kdy potřebujeme zvýšit spolehlivost výsledků.

Zkvalitnění vědeckých výstupů tak může pomoci zbarvit mnoho bílých míst na mapě maximálního rozšíření ledovcových štítů v posledních dobách ledových. A koho by nezajímalo, zda na jeho zahradě ještě před 20 000 lety neleželo několik set metrů ledu?

Foto: Jste si jistí, že na vaší zahradě neležel před mnoha tisíci lety pevninský ledovec? V tom případě vyzkoušejte kladivo Schmidt hammer. Geografové z PřF UK jej doporučují! (Zdroj: Wikipedia)

Autor: Jiří Lehejček

Z anglického originálu: ČERNÁ, B. et ENGEL, Z. (2011): Surface and sub-surface Schmidt hammer rebound value variation for a granite outcrop. Earth Surface Processes and Landforms 36, 170 – 179.

Autor

Jiří Lehejček

Použité zdroje

Z anglického originálu: ČERNÁ, B. et ENGEL, Z. (2011): Surface and sub-surface Schmidt hammer rebound value variation for a granite outcrop. Earth Surface Processes and Landforms 36, 170 – 179.

0x
  • Tweet

Přečtěte si také

VědaFest 2025

18.06.2025 Kalendář akcí

Na venkovních stanovištích na Vítězném náměstí (Kulaťáku) a v přilehlé Technické ulici v Praze 6 nabízí návštěvníkům zábavným a hravým způsobem vědu ve všech jejích podobách.

0x Kalendář akcí

Geologický den 2025

VČERA - DNES Kalendář akcí

Na Geologickém dni na pražském Klárově 13. a 14. června budete mít možnost seznámit se nejen s geologií jako vědní disciplínou, ale vyzkoušet si ji i v praxi.

0x Kalendář akcí

+ Načíst další

Získej kartu přírodovědce

Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.

Zaregistrovat se a získat kartu

Vybíráme z e-shopu

Mikina Přírodovědecká fakulta UK

650 Kč

Pánské triko PřF UK

250 Kč

Čáp nejni kondor - Radůza

150 Kč

Předplatné magazínu Přírodovědci.cz (4 vytištěná čísla)

159 Kč

Deník přírodovědce

149 Kč

Pro učitele

Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.

Zobrazit nabídku

Zeptejte se přírodovědců

Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.

Položit dotaz

Výhody registrace

Karta přírodovědce vám zajistí volný vstup do muzeí PřF UK.

Zobrazit výhody

Archiv

Odebírat novinky


banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

Přírodovědci

  • O projektu
  • Naši partneři
  • Razítková samoobsluha
  • Autoři
  • Vědci
  • Zeptejte se přírodovědců
  • FAQ
  • Výhody registrace

Učitelé

  • Registrace
  • Nabídka služeb

E-shop

  • Registrace
  • Otevírací doba
  • Vše o nákupu
  • Reklamační řád

Kontakt

Všechny kontakty
Pro média
Copyright © 2013, Prirodovedci.cz jsou komunikačním projektem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Vytvořilo Andweb s.r.o. Mapa stránek