Zapojte se do výzkumu nemocí přenášených klíšťaty

Městské prostředí bývá vnímáno jako opak přírody, a proto nezřídka zůstává na okraji zájmu biologů. V poslední době je však stále častější jiný přístup – ten chápe město jako specifický ekosystém, který s lidmi sdílí mnoho dalších živočišných druhů.

Pro řadu obratlovců představuje městská zeleň poměrně vhodné prostředí, a navíc je obvykle v našem vlastním zájmu, aby zde „divoká zvířata“ nacházela co nejlepší podmínky k životu. Máme jednoduše rádi pohled na přírodu takříkajíc hned za oknem.

Mezi druhy, jež se dokázaly přizpůsobit nově vytvořeným podmínkám a těsnému soužití s člověkem, patří kos černý, straka obecná, sojka obecná, vrána černá, poštolka obecná, veverka obecná, ježek východní i západní či různé druhy myšic. Existují dokonce zvířata, která nežijí téměř nikde jinde než v blízkosti lidských sídel a už je ani nevnímáme jako divoká, například myši nebo holubi.

Prostředí parků i ostatní městské zeleně však s námi sdílí také mnoho bezobratlých živočichů – včetně krevsajícího hmyzu, klíšťat a jiných nevítaných hostů. Populace komárů a klíšťat ve městech si zasluhují naši pozornost nejen proto, že nás obtěžují při procházkách či posezení na trávě, ale zejména proto, že mohou přenášet původce různých infekčních chorob.

V našich podmínkách jde hlavně o takzvaná zoonotická onemocnění neboli zoonózy, které způsobují patogeny přenosné ze zvířat na člověka.

Velká část obyvatel naší země žije ve městech. Je tedy zásadní epidemiologickou otázkou, zda a v jaké míře dochází právě zde k šíření zoonóz. Tři vědecké instituce proto letos zahájily projekt, jenž by měl objasnit koloběh a přenos některých zoonotických onemocnění v domovských městech zúčastněných pracovišť i v jejich okolí.

Na projektu spolupracují katedra parazitologie Přírodovědecké fakulty UK v Praze, Ústav patologické morfologie a parazitologie Fakulty veterinárního lékařství VFU v Brně a Parazitologický ústav Akademie věd v Českých Budějovicích.

Chceme zjistit, jestli jsou zvířata obývající městské prostředí nakažena vybranými patogeny, a jestli mohou být zdrojem nákazy také pro člověka (třeba prostřednictvím klíšťat). Abychom mohli porovnat situaci ve městech a ve volné přírodě, vybrali jsme tři modelové obratlovce hojně se vyskytující v obou prostředích: veverku obecnou, kosa černého a oba naše druhy ježků.

Tito živočichové jsou hostiteli několika patogenů přenášených klíšťaty a komáry. Ačkoliv se jim věnovala řada studií prováděných ve volné přírodě, města zatím kupodivu stála stranou zájmu. Naší snahou je doplnit důležité informace z tohoto prostředí.

Zvířata žijící ve městech mnohdy končí pod koly projíždějících aut. Ptáci navíc často umírají po nárazu do skleněných překážek. Oběti takových nehod však nemusí zemřít úplně zbytečně – mohou být cenným zdrojem poznatků o chorobách přenosných na člověka.

Nálezy uhynulých zvířat jsou víceméně náhodné. Při našem výzkumu se proto neobejdeme bez vaší pomoci. Rádi bychom vás touto cestou požádali o spolupráci při získávání materiálu (veverek, kosů a ježků).

Kontaktní informace a další podrobnosti naleznete níže v letáčku, který si můžete i stáhnout a vytisknout.

Předem děkujeme za vaši pomoc!

Karolina Majerová a Jan Votýpka

katedra parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy

Horní ilustrační obrázek: Veverka obecná na trávníku. Zdroj Wikimedia Commons, autor Peter G. Trimming, úpravy Jan Kolář, licence CC BY 2.0.