• Registrace
  • Přihlášení
  • Katalog pro učitele
  • Zeptejte se přírodovědců
  • Razítková samoobsluha
  • Pro média


   Ztráta hesla

košík je prázdný
 
Zobrazit košík
Celkem Kč
0,-
biolog
  • Kalendář akcí
  • Magazín
  • Video
  • Fotogalerie
  • Ke stažení
  • E-shop
  • Sekce biologie na přF UK
  • Články
Nacházíte se na: Úvod Biolog Články Vánoční speciál 2015: ovoce z dalekých zemí

Vánoční speciál 2015: ovoce z dalekých zemí

18.12.2015 - Biolog Tisknout
1x
  • Tweet

Vánoce jsou dobrá záminka k nákupu nějakého skutečně exotického ovoce. Proč jednou místo pomeranče neochutnat třeba kumquat nebo karambolu? Máme pro vás pět tipů na zpestření svátečního jídelníčku.

Ještě tak před třiceti lety byly v českých obchodech vrcholem exotiky banány a mandarinky. Teď je nabídka mnohem širší. Pro letošní předvánoční speciál jsme vybrali druhy, které nejsou úplně obvyklé, ale ve větších nebo specializovaných obchodech je můžete sehnat.

Připravte se, začíná výprava, která nás zavede do tropů i subtropů a do pěti botanických čeledí:

 
kumkvat / kumquat
Citrus japonica
čeleď routovité (Rutaceae)
 

Seznamte se s nejmenším citrusovým plodem na světě. Velikostí připomíná spíš bobule hroznového vína než citrusy. Ale vzhled slupky i dužnina rozdělená na dílky vás přesvědčí, že je opravdu příbuzný pomerančům nebo grepům.

Plody se jedí syrové, a to včetně slupky. Zatímco dužnina chutná kysele, slupka je příjemně sladká. Zkuste rozkousat celý plod (ovšem pozor na semena!) a užijte si neobvyklou, mírně kořenitou sladkokyselou kombinaci.

Tento citrus se dá použít také do zavařenin nebo džemů. Na řeckém ostrově Korfu z něj dokonce připravují výborný likér.

Kumkvat je nízký keř či strom, původem z východní a jihovýchodní Asie. Někteří botanici rozlišují více druhů, podle jiných jde o jediný druh. Dříve tvořily kumkvaty samostatný rod Fortunella. Poslední výzkumy DNA ovšem ukazují, že bude správnější je řadit do rodu Citrus, kam patří pomeranče, mandarinky, citrony a další nám dobře známé ovoce.

alt: Plody kumkvatu. Zdroj Wikimedia Commons, autor Loadmaster (David R. Tribble), úpravy Jan Kolář, licence CC BY-SA 3.0.

 
mučenka jedlá
Passiflora edulis
čeleď mučenkovité (Passifloraceae)
 

Mučenky mají velice atraktivní květy, proto se často pěstují jako pokojové rostliny. Některé druhy se ale mohou pochlubit i chutným ovocem.

V obchodech většinou narazíte na plody mučenky jedlé. Jsou kulovité, fialovohnědé, s průměrem 5–8 centimetrů. V plné zralosti mají svraskalou slupku. Uvnitř bobule jsou semena obalená šťavnatou sladkokyselou dužninou.

Dužnina se jí čerstvá, přidává se do zmrzlin a dezertů nebo se z ní vyrábí džus.

Mučenka jedlá je popínavá liána s dlouhými úponky. Pochází nejspíš z Brazílie.

alt: Plody mučenky jedlé. Zdroj Wikimedia Commons, autor Fir0002/Flagstaffotos, licence CC BY-NC.

alt: Mučenka jedlá má také krásné květy. Zdroj Wikimedia Commons, autor Agricultural Research Service, volné dílo / Public Domain.

 
karambola
Averrhoa carambola
čeleď šťavelovité (Oxalidaceae)
 

Tohle ovoce zaujme už svým vzhledem. Protáhlé plody mají pět výrazných žeber a když je nakrájíte napříč, získáte velmi dekorativní hvězdičky. Karamboly se někdy prodávají ještě zelené, ale nejchutnější jsou, když dozrají a získají žlutou barvu.

Plody se konzumují celé. Dužnina je křehká, sladkokyselá, s osvěžující chutí, která autorovi těchto řádků připomíná jahody. Anglická Wikipedie ji ovšem popisuje jako směs jablka, hrušky, hroznového vína a citrusů. Asi vám tedy nezbývá, než se přesvědčit na vlastní jazyk.

Plody obsahují málo cukru, zato však hodně vitaminu C. Mohou se z nich vyrábět šťávy a džemy. V některých zemích se také vaří – v Číně jako příloha k rybám, v Austrálii jako zelenina.

Karambola je tropický strom dorůstající do výšky maximálně 12 metrů. Pochází asi z jihovýchodní Asie, možná z Malajsie. Dnes se pěstuje řada odrůd se sladkými nebo kyselejšími plody.

alt: Plod karamboly; *zcela vpravo* příčný řez. Zdroj Wikimedia Commons, autor SMasters, licence CC BY-SA 3.0.

 
pitahaja / pitahaya
různé druhy rodů Hylocereus a Stenocereus
čeleď kaktusovité (Cactaceae)
 

Ovoce z kaktusů? Není to takový nesmysl, jak by se mohlo zdát. Populární jsou třeba plody opuncií, které se dovážejí i k nám, obvykle pod zavádějícím názvem kaktusové fíky. Indiáni z jihozápadu USA sklízejí plody stromovitých kaktusů saguaro a chutné jsou rovněž malé bobule druhu Mammillaria prolifera.

Pitahaja je jakýsi sběrný název pro jedlé plody některých druhů, které patří do rodů Hylocereus a Stenocereus. Jedlý je vnitřek plodu, tvořený dužninou s mnoha malými semeny. V závislosti na druhu může být dužnina nasládlá nebo až kyselá.

Hylocereus a Stenocereus jsou plazivé nebo keřovité kaktusy, původem z Mexika a Jižní Ameriky. Dnes se pěstují také v jihovýchodní Asii a v dalších oblastech s teplým podnebím.

alt: Pitahaja, v tomto případě plod druhu *Hylocereus undatus*. Zdroj Wikimedia Commons, autor SMasters, licence CC BY-SA 3.0.

alt: Kaktus *Hylocereus undatus* rozkvétá v noci. Zdroj Wikimedia Commons, autor Brocken Inaglory, úpravy Jan Kolář, licence CC BY-SA 3.0.

 
čerimoja
Annona cherimola
čeleď láhevníkovité (Annonaceae)
 

Slavný spisovatel Mark Twain nazval čerimoju „nejlahodnějším ovocem, jaké kdy člověk poznal“. Ochutnejte a uvidíte, jestli budete sdílet Twainovo nadšení. Plody čerimoji (botanicky správně souplodí) bývají kulovité až vejčité, obvykle 7–12 centimetrů dlouhé, slupka je i za zralosti zelená.

Konzumuje se čerstvá dužnina, která je bílá, krémovitá, šťavnatá a obsahuje průměrně 19 % sacharidů. Semena nejsou jedlá. Dužninou nebo šťávou z ní se také ochucuje například mléko, zmrzlina a jogurty.

Čerimoja je nízký strom, stálezelený nebo částečně opadavý. Pochází z And a severu Jižní Ameriky. Daří se jí v horských oblastech tropů i v subtropickém klimatu.

alt: Plody čerimoji mají bílou dužninu s černými semeny. Zdroj Wikimedia Commons, autor Antheore, úpravy Jan Kolář, licence CC BY-SA 3.0.

 

Použité zdroje

Valíček P. a kol. (2002): Užitkové rostliny tropů a subtropů. Nakladatelství Academia.

https://en.wikipedia.org/wiki/Kumquat

https://en.wikipedia.org/wiki/Passiflora_edulis

https://en.wikipedia.org/wiki/Carambola

https://en.wikipedia.org/wiki/Pitaya

https://en.wikipedia.org/wiki/Cherimoya

 

Tagy

rostlinytropybotanikasubtropyovocevánoční speciál
1x
  • Tweet

Přečtěte si také

VědaFest 2025

18.06.2025 Kalendář akcí

Na venkovních stanovištích na Vítězném náměstí (Kulaťáku) a v přilehlé Technické ulici v Praze 6 nabízí návštěvníkům zábavným a hravým způsobem vědu ve všech jejích podobách.

0x Kalendář akcí

Geologický den 2025

13.06.2025 - VČERA Kalendář akcí

Na Geologickém dni na pražském Klárově 13. a 14. června budete mít možnost seznámit se nejen s geologií jako vědní disciplínou, ale vyzkoušet si ji i v praxi.

0x Kalendář akcí

+ Načíst další

Získej kartu přírodovědce

Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.

Zaregistrovat se a získat kartu

Vybíráme z e-shopu

Předplatné magazínu Přírodovědci.cz (4 vytištěná čísla)

159 Kč

Kudlanky

150 Kč

Mikina Přírodovědecká fakulta UK

650 Kč

Deník přírodovědce

149 Kč

Dočasné tetovaní s přírodovědeckým motivem

49 Kč

Pro učitele

Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.

Zobrazit nabídku

Zeptejte se přírodovědců

Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.

Položit dotaz

Výhody registrace

Karta přírodovědce vám zajistí volný vstup do muzeí PřF UK.

Zobrazit výhody

Archiv

Odebírat novinky


banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

Přírodovědci

  • O projektu
  • Naši partneři
  • Razítková samoobsluha
  • Autoři
  • Vědci
  • Zeptejte se přírodovědců
  • FAQ
  • Výhody registrace

Učitelé

  • Registrace
  • Nabídka služeb

E-shop

  • Registrace
  • Otevírací doba
  • Vše o nákupu
  • Reklamační řád

Kontakt

Všechny kontakty
Pro média
Copyright © 2013, Prirodovedci.cz jsou komunikačním projektem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Vytvořilo Andweb s.r.o. Mapa stránek