• Registrace
  • Přihlášení
  • Katalog pro učitele
  • Zeptejte se přírodovědců
  • Razítková samoobsluha
  • Pro média


   Ztráta hesla

košík je prázdný
 
Zobrazit košík
Celkem Kč
0,-
biolog
  • Kalendář akcí
  • Magazín
  • Video
  • Fotogalerie
  • Ke stažení
  • E-shop
  • Sekce biologie na přF UK
  • Články
Nacházíte se na: Úvod Biolog Články Vánoční speciál 2014: vůně cukroví

Vánoční speciál 2014: vůně cukroví

18.12.2014 - Biolog Tisknout
6x
  • Tweet

K Vánocům patří cukroví, jablečný závin i svařené víno. Všichni víme, jak voní a chutná vanilka, hřebíček a další koření. Co ale víte o rostlinách, které nám takto zpříjemňují sváteční atmosféru?

Vanilka – aromatická orchidej

Přírodní vanilka jsou 15–30 centimetrů dlouhé tobolky vanilovníku plocholistého (Vanilla planifolia), česky někdy nazývaného také vanilka pravá. Vanilovník je liána pocházející z tropů Mexika. Její typické květy na první pohled prozradí, že patří mezi orchideje, tedy do čeledi vstavačovitých.

Vanilka se původně pěstovala jen v Mexiku. K opylení totiž potřebuje mexické včely z rodu medonoska (Melipona) – bez jejich asistence jednoduše nevzniknou tobolky. Zájemci o pěstování vanilky v jiných tropických oblastech, kde by se jí dobře dařilo, se tedy začali pídit po nějakém způsobu umělého opylení květů.

Metodu dostatečně rychlou a jednoduchou na to, aby šla používat ve velkém měřítku na plantážích, vymyslel v roce 1841 dvanáctiletý Edmond Albius na ostrově Réunion v Indickém oceánu. Díky němu se Réunion stal na nějakou dobu největším producentem vanilky na světě. Dnes se jí nejvíce sklízí na Madagaskaru, v Indonésii a v Číně.

alt: Pěstování vanilky na zastíněné plantáži na ostrově Réunion východně od Madagaskaru. Zdroj Wikimedia Commons, autor David.Monniaux, licence CC BY-SA 3.0.

alt: Kvetoucí vanilka, botanicky vanilovník plocholistý. Zdroj Wikimedia Commons, autor H. Zell, licence CC BY-SA 3.0.

 

Vanilka je po šafránu druhé nejdražší koření. Její pěstování je totiž hodně náročné na lidskou práci, hlavně kvůli nutnosti ručně opylit každý květ. Tobolky se sklízejí napůl dozrálé, poté se fermentují a suší. Při fermentaci jednak zhnědnou, jednak se v nich ze složitější sloučeniny uvolní vanilin – hlavní vonná látka obsažená ve vanilce.

Protože je přírodní vanilka tak drahá, vyrábí se dnes ve velkém také syntetický vanilin, jehož příprava je poměrně jednoduchá. Jako aroma (například v čokoládě) se používá také příbuzná syntetická sloučenina ethylvanilin, která má zhruba třikrát intenzivnější vanilkovou chuť.

alt: Strukturní vzorec vanilinu. Zdroj Wikimedia Commons, autor Calvero, volné dílo / public domain.

 

Skořice – nejchutnější kůra na světě

Málokdo by dobrovolně jedl kůru (botanicky správně borku) ze stromů. Jedinou výjimku představuje skořice. Tohle koření je totiž vnitřní část borky z větví skořicovníku (Cinnamomum). Skořicovníky jsou stálezelené stromy nebo keře patřící do čeledi vavřínovitých. Známe jich asi 200 druhů; rostou převážně v tropech a subtropech jihovýchodní Asie.

Pro pěstování skořice se používá několik málo druhů, z nichž nejvýznamnější jsou skořicovník pravý (Cinnamomum verum) původem ze Srí Lanky a jihozápadního pobřeží Indie a skořicovník čínský (Cinnamomum cassia) z jižní Číny. Hlavními světovými producenty jsou Srí Lanka, Indonésie a Čína.

Skořice voní především díky látce zvané cinnamaldehyd.

alt: Skořicovník pravý, botanická ilustrace z roku 1897. Zdroj Wikimedia Commons, autor Franz Eugen Köhler, volné dílo / public domain.

alt: Strukturní vzorec cinnamaldehydu ze skořice. Zdroj Wikimedia Commons, autor Calvero, volné dílo / public domain.

 

Hřebíček – poupata z Ostrovů koření

Hřebíček jsou sušená květní poupata hřebíčkovce vonného (Syzygium aromaticum). Tento tropický strom pochází z indonéského souostroví Moluky. Molukám se dříve říkalo Ostrovy koření, protože už od starověku se odtud vyvážel hřebíček a muškátový oříšek.

Světové velmoci dnes soupeří o přístup k ropě a zemnímu plynu, před staletími se ovšem snažily ovládnout výnosný obchod s kořením. Ve středověku dováželi molucké koření do Evropy Arabové. V éře zámořských objevů ovšem Moluky obsadili nejprve Portugalci a později Nizozemci. Protože hřebíček nikde jinde nerostl, získali Nizozemci monopol na jeho pěstování – mohli tedy držet ceny vysoko a vydělávat ohromné peníze.

Nizozemský monopol nakonec zničili Britové a Francouzi, kteří propašovali semena i sazenice hřebíčkovce vonného z Moluk a začali ho pěstovat ve svých vlastních koloniích. Dnes nejvíce hřebíčku produkují Indonésie, Madagaskar a Zanzibar (součást Tanzánie).

Nejdůležitější voňavou sloučeninou v hřebíčku je eugenol.

alt: Poupata a květy hřebíčkovce vonného. Foto Iva Kolářová, Přírodovědecká fakulta UK.

alt: Hřebíčkovec vonný, ilustrace z roku 1897. Zdroj Wikimedia Commons, autor Franz Eugen Köhler, volné dílo / public domain.

alt: Strukturní vzorec eugenolu. Zdroj Wikimedia Commons, autor Calvero, volné dílo / public domain.

 

Použité zdroje

P. Valíček a kol. (2002): Užitkové rostliny tropů a subtropů. Nakladatelství Academia.

http://en.wikipedia.org/wiki/Cinnamon

http://en.wikipedia.org/wiki/Clove

http://en.wikipedia.org/wiki/Vanilla

Tagy

rostlinytropyorganická chemiebotanikapotravinykořenívánoční speciál
6x
  • Tweet

Přečtěte si také

VědaFest 2025

18.06.2025 Kalendář akcí

Na venkovních stanovištích na Vítězném náměstí (Kulaťáku) a v přilehlé Technické ulici v Praze 6 nabízí návštěvníkům zábavným a hravým způsobem vědu ve všech jejích podobách.

0x Kalendář akcí

Geologický den 2025

VČERA - DNES Kalendář akcí

Na Geologickém dni na pražském Klárově 13. a 14. června budete mít možnost seznámit se nejen s geologií jako vědní disciplínou, ale vyzkoušet si ji i v praxi.

0x Kalendář akcí

+ Načíst další

Získej kartu přírodovědce

Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.

Zaregistrovat se a získat kartu

Vybíráme z e-shopu

Slepice a televize

223 Kč

Placka znak PřF UK

15 Kč

Mikina Přírodovědecká fakulta UK

650 Kč

Deník přírodovědce

149 Kč

Předplatné magazínu Přírodovědci.cz (4 vytištěná čísla)

159 Kč

Pro učitele

Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.

Zobrazit nabídku

Zeptejte se přírodovědců

Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.

Položit dotaz

Výhody registrace

Karta přírodovědce vám zajistí volný vstup do muzeí PřF UK.

Zobrazit výhody

Archiv

Odebírat novinky


banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

Přírodovědci

  • O projektu
  • Naši partneři
  • Razítková samoobsluha
  • Autoři
  • Vědci
  • Zeptejte se přírodovědců
  • FAQ
  • Výhody registrace

Učitelé

  • Registrace
  • Nabídka služeb

E-shop

  • Registrace
  • Otevírací doba
  • Vše o nákupu
  • Reklamační řád

Kontakt

Všechny kontakty
Pro média
Copyright © 2013, Prirodovedci.cz jsou komunikačním projektem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Vytvořilo Andweb s.r.o. Mapa stránek